Srdce v Atlantidě

Dílčí scény s Hopkinsem jsou výborné, ale oproti atmosférické předloze je to slabota. Z metaforických můžu ve žlutých pláštích (tak zní i původní název povídky) jsou agenti federálního úřadu a návaznost na ságu Temná věž scénář zcela ignoruje. Zůstává tak pouhá kostra o dospívání, která sice funguje docela slušně, ale celek nenadchne. (11.01.2021)

Tento snímek byl jeden z mála, který jsem viděla dříve, než jsem přečetla literární předlohu. Námět zajímavý, postavy charakterní, herci skvěle zvoleni, působivé zpracování. Ovšem k celé dokonalosti mi tam něco chybělo. Z filmu toho dost, jakoby vyzařovalo, celý byl velmi krásně zpracován, ale Něco tam nebylo... Možná vícero napínavějších, bohatších scén, větší "sílu" nebo spád. Nevím. Film, který Vás zaujme, podmaní i okouzlí, ale i přesto máte pocit, že jste nedostali vše... (16.04.2009)

Hodně příjemná věc s tradičními Kingovými tématy a postavami (přechod z dětství do dospělosti, šikanující výrostci, pronásledovaný hrdina se zvláštními schopnostmi), která mísí hřejivé vzpomínky na dětství s mírným tajemnem a napětím a připomene jeho klasiky. Hodně tomu dává Hopkins se svým minimalistickým herectvím, kdy jako by nehrál, ale jen stál, mluvil a byl charizmatický. (25.01.2020)

Hopkins strieda rozne role a tato bola obzvlast zaujimava, nie narocna ale nie prilis jednoducha, musim vsak vycitat detskych hercov, malokedy zahraju dobre a rovnake je to i v tomto filme. Este jedna mala poznamka, David Morse je taktiez kvalitny herec a to ze mu bol poskytnuty maly priestor ma urcite svoj vyznam no ja by som si ho vedel predstavit i lepsie. (09.04.2007)

Film o hledání přátelství a důvěry v dusivé atmosféře amerického "honu na čarodějnice". Mr. Brautigan se zdá býti "tak trochu telepatem a léčitelem"; my, kdo známe Temnou věž, máme jakousi nejasnou představu, že kdyby chtěl, mohl by rozplést předivo reality nebo alespoň otřást naším vnímáním skutečnosti. Jenomže nechce... Touží po klidu a normálním životě, leč není mu přáno. Okolí začne tohoto podivína záhy vnímat jako ohrožení obecně daných pravd a morálky. Velmi komorní (zároveň však multifokální), nostalgicky laděné, a především hořké drama o tom, že se nevyplácí být jiný. Příběh o tom, že věci tušené a ukryté pod povrchem, jsou mnohdy důležitější než záležitosti zjevné a snadno vysvětlitelné. Co překoná "Sršně" alias "Žlutokabátníky"? Sounáležitost? Sdílené tajemství? Zachování si dětského pohledu, tedy ráj srdce vprostřed labyrintu světa? Vědomí vnitřní svobody? Nejspíš nic, ale stojí za to vzdorovat jim. Alespoň se pokusit. Možná. Snad. (18.01.2010)