Hořkých sedmnáct

Vadilo mi tisíc a jedna věc.. ale kupodivu to nikdy nespadne do nějaké klišoidní spirály. Pro přijetí filmu je naprosto zásadní pochopit postavu Nadine, která je prostě kráva skoro až do úplného konce.. otázkou je, jestli to je byl záměr nebo ne, protože občas to působí až příliš.. ale podle filmu bych řekl, že to byl záměr podat sedmnáctiletou holku v tomhle psychicky rozvrácenym stavu. Woody Harrelson v tom málo prostoru úžasně vtipnej, a neméně dobrá (i když v jiné rovině) je matka Nadine.. zbytek postav si myslím, že nemá moc co hrát. Nic nového, objevného.. ale dobře to vypadá, jde to kupředu, na hlavní hrdinku se dobře kouká (i když je to celkem blbka), občas je to vtipné.. a klišé je tam ve snesitelné míře. (05.02.2017)

Neskutečně lakonický feel good kousek, který z oné puberťácké škatulky vyzdvihuje režie a herecké výkony všech protagonistů. Jelikož platonicky miluju Haley Lu Richardson, tak bylo jen otázkou času, kdy si film přestanu šetřit a vrhnu se na něj. Jak mi ale u tohohle filmu došlo, té to sedí více do vedlejší úlohy a jakmile se film řádně rozjede, tak v druhé polovině už jsme svědky jednoznačné one (wo)man show Hailee Steinfeld, kterou sice trápí holčičí pubertácké, mnohdy až absurdní, problémy, ovšem ona je dokázala zahrát tak sympatickým způsobem, že náhle ta nominace na Zlatý glóbus dává perfektní smysl. Jak jsem už naznačil, The Edge of Seventeen jsem si užíval od začátku až do konce a lví podíl v tom samozřejmě má i Woody Harrelson, kterého prostě nemohu nezmínit a kterého oceňuji už mnoho let, až tady jsem mu ale napevno propadl, jelikož jeho postava je naprosto skvělá, cool a ihned bych si s ním pokecal ve svém životě! No a samozřejmě ten fiktivní, velice líbivý, nápady nasáklý, ručně malovaný animák, který pouze dotváří srdceryvný konec, kde se sice trošku naivně a zničehonic všechno urovná, ovšem o to větší to zanechá dojem...9/10 (08.03.2017)

1) Nechápu, kde se bere hejt na Hailee Steinfeld. (Teda při prohlížení její filmografie možná i chápu.) Steinfelldka je v EdgeOf17 v doposud nejlepší herecký formě (včetně True Grit). Její výkon je pro mě o to uvěřitelnější, že nejsem holka. Kappa. 2) Skoro se mi chce říct, že je to geniálně napsaný. Zrežírovaný ani moc ne, protože v každém aktu má film ztrátu tempa a slušelo by mu podle mýho o deset minut kratší stopáž, která by vyškrtla zbytečně prvoplánový a klišoidní scény, jako třeba ta s Nickem. Bohužel v tom je i ten důvod, proč to geniálně napsaný není - scénář má několik klišoidních věcí navíc, které zbytečně devalvují jinak výtečně napsané dialogy. Přestřelky mezi Harrelsonovým učitelem a blbkou v podání Hailee maj nejen grády, ale hlavně tolik potřebnej vtip. 3) Po celou stopáž se film pohybuje na strašně tenký hraně mezi výtečností a trapností. Bohužel párkrát do tý trapnosti film zabředne, ale kudos za to, jak se režijní debut Kelly Fremon Craig povedl --- v zásadě klišé o dospívání a hledání sebe sama je nějak v podání scénáristky a režisérky v jedný osobě překvapivě vyspělý, hořký i sladký, až silně neamericky nezávislý a individuální. A společně s tím je až překvapivě silnej hereckej výkon Steinfeldky, která tu vymaštěnou krávu pohybující se na hraně mezi trapností a individuální výtečností zvládá s bravurou, s jakou do světa filmu před sedmi lety vstoupila. 4) Stejně jako Steinfeldka má EdgeOf17 příjemně obyčejnej look (sláva akné!) a stejně jako Hailee se film možná až moc snaží si ten obyčejnej look uchovávat, a přitom se možná mimo záběry kamer líčí a stylizuje do role superhvězdy, bůhví, ale výslednej produkt je prostě v podání EdgeOf17 příjemnej. Kudos ještě jednou za scénář, a respekt oběma hlavním hereckým hvězdám, že si tu chemii mezi sebou a svýma postavama fakt užily. (16.04.2017)

"Nechci Vás obírat o čas, ale hodlám se zabít." Nehodláš, Nadine. Ten, kdo se chce zabít, ten se prostě zabije. Ty jen hledáš ucho pana Brunera, který vše dokáže tak krásně zlehčit. To byly jediné chvíle, které mě opravdu bavily, protože dospívání mám tak nějak za sebou a problémy nikým nechtěného jelita jsem nikdy neřešil, protože jednoho krásného dne jsem se stal úžasným a to už mi zůstalo. Nadine je řešila způsobem, který bych možná pochopil, kdybych byl mladší, neměl bych pinďoura a záleželo by mi na názorech okolí, ale takový já nikdy nebudu. (22.09.2017)

Velice příjemná a hlavně povedená teen komedie (nebál bych se však ani označení drama, ačkoliv komediální prvky tu sedí mnohem lépe) o jednom ztraceném děvčeti, v podání přesvědčivé Hailee, hledající samu sebe v odcizeném prostředí střední školy. Naštěstí je tu brilantní Woody, jako zosobnění mentorského učitele, který je připraven setřít ji kdykoliv jakýmkoliv způsobem. Pardon vlastně pomoci ve chvílích nejtěžších. (05.02.2017)