Záře

Laska k muzice a hlavne pianu prostrednictvim Davidova (praven oceneny Geoffrey Rush) originalniho projevu dovadi dav k silenstvi, ale samotny autor techto libivych zvuku a melodii je od utlehlo mladi terorizovan otcovym neuveritelnym sobeckym vyderacstvim, ktere ma i fyzicke parametry, coz posleze nepomaha nasledkum, ktere se projevi horsici se psychickou kondici talentovaneho a jedinecneho Davida. 70% (31.03.2011)

Přes obdivuhodný výkon Rushe a stabilně vysoký standart Mueller - Stahla mi u Záře chyběla komplexnější pojetí, přitom pro příběh zásadní vztah otce a syna je zpracován bezchybně a doléhá na své hrdiny potřebnou váhou. Trochu jsem byl překvapen kolik stopáže Scott Hicks věnoval Davidovu dětství a naopak o jeho dospělá léta je divák částečně ošizen a snímku to z jeho působivosti ubírá. 105 minut je prostě málo a já se chtěl dozvědět více. Enormní Rushovo klavírní nasazení ale přebijí většinu nedostatků a Záři dodává potřebný lesk. Zarážející ovšem je, k jakým kravinám se Scott Hicks od tak ambiciózního kusu po téměř dvaceti letech propracoval. 75% (03.12.2012)

Výborný príbeh a hudba a aby toho nebolo málo, hudba dodá príbehu omnoho väčšiu emocionálnu. Film by si zaslúžil o trochu svižnejšiu réžiu, napríklad ako kamera zachytáva jednotlivé. zábery, na druhej režisérovi sa podarilo Geoffreyho Rusha posunúť k výbornému výkonu, ak by ste chceli vedieť aký herec je Rush tak určite film Žiara. Veľmi dobrý poučný film, že ten kto mal podiel nna tom, aby si prišiel na svet nemá a že nemá právo na to rozhodovať o tom, akým smerom sa má jeho dieťa rozhodnúť ísť a k tomu, keď má talent. Dobrý scenár a hudba a trochu slabšia réžia, nie je to zlé. /80 %/. (07.08.2016)

S hrůzou jsem zjistila, že jsem zapomněla ohodnotit jeden z mých nejoblíbenějších filmů, přitom ho uvádím v profilu! Tak honem za pět a kdyby to šlo, dám i víc: za Rushe, za Armina Muellera-Stahla, za Sira Johna Gielguda, za Rachmaninova, za všecko! Vynikající film, všechno je přesně, jak to má být. (22.03.2011)

Splnil som si jeden veľmi starý rest, tento film som sa chystal zhliadnuť ešte v dobe svojho vzniku a mnoho krát po nej, no vyšlo to až teraz. Hlavným dôvodom bol samozrejme G. Rush, ktorý však na moje prekvapenie začína hrať až v polovici filmu, ak nerátam krátky úvod. Púšťať si to v pôvodnom znení asi nemá veľký význam, Rush artikuluje asi ako Luděk Sobota po 2 litroch vodky, takže mu nerozumieť takmer nič. Jeho výkon je fajn, ale príbeh nie je nič extra. V prvej polovici filmu sa zdalo, že to bude zaujímavo pokračovať vzhľadom na napätý vzťah otca a syna, ale po úraze sa zmenil nielen náš hlavný hrdina, ale i prístup režiséra, ktorý akoby zrazu nevedel, čo ďalej. Filmu chýbajú emócie, nedokázal ma chytiť za srdce a neprinútil ma Davida ani ľutovať ani milovať, čo je škoda vzhľadom na potenciál, aký film mal. 60%. (21.02.2024)