Sníh padá na cedry

Scott Hicks s pomocí Ethana Hawke a několika dalších herců, sněhu a jemné hudby dokázal prodat svou snahu a vytvořit chvílemi až poetické dílo o smyslu života, lásky a odpuštění. Všichni herci hrají velmi klidně a vyrovnaně a celý film tak působí velmi překvapivě svěže a jemně. Přes příběh a atmosféru nejde o zázračné dílo, ale o film, který umí potěšit, ty, jenž jsou ochotni naslouchat. (17.04.2008)

„Niekedy si myslím, že nespravodlivosť do tohto sveta tak trocha... patrí.“ Nech sa na mňa Scott Hicks, ktorý kedysi tak pekne dokopal môjho milovaného Geoffreyho Rusha k Oscarovi, nehnevá, ale dvojhodinová skúška divákových nervov a dvojhodinový dôkaz, aký fajnový je Robert Richardson (DOORS, KASÍNO) kameraman. Už prvý hmlistý záber je taký dlhý, hmlistý a „o atmosfére“, až som rozmýšľal, či to bude normálny príbeh, alebo nejaké metaforické podobenstvo o existencionálnych stavoch kozmu a priľahlého okolia. Našťastie sa z toho časom vykľula relatívne normálna milostno-súdna dráma, v ktorej zdanlivo banálny zločin odkryje oveľa závažnejšie problémy (rasistická spoločnosť). Nuda to však už stále je, hoci naozaj krásne nakrútená a pekne zahraná (Hawke, Cromwell, von Sydow). (11.07.2009)

Chladné severské pobřeží, jenž ovšem dalo vzniknout vášnivé lásce dvou rozdílných mentalit. Ani příjemné a přesvědčivé herecké obsazení, poutavá hudba a režie, která ovšem nezvládá řadu motivů a flashbacků - ale to je naprosto jedno, protože film je doslova obrazovou výpovědí kameramana Roberta Richardsona, který bravurně zvládá studené světlo, hraje si s řadou odstínů šedé a je až s podivem, že jeho absolutně propracované záběry nebyly oceněné Oscarem. Snow Falling on Cedars je především jeho klenotem!! Škoda, že místy toporný příběh kazí výsledný dojem.. (12.12.2005)

Podkladom pre film bol román amerického spisovateľa Dávida Gutersona Snow falling on cedars z roku 1994. Dej sa odohráva na fiktívnom ostrove San Piedro v severnej oblasti Puget Sound v štáte Washington. Tu v oblasti Pacifiku žili roky Američania a Japonci v zhode. Útok na Pearl Harbor zmenil postoj Američanov k Japoncom žijúcim v USA. Nasledoval odsun všetkých Japoncov do pracovných táborov. Ale teraz sa píšu už 50-té roky a zdá sa, že antagonizmus podnietený vojnou je zabudnutý. Príbeh odvíjajúci sa vo filme je príbehom ľahko uveriteľným a určite sa nejako takto odohral. Keď chceme pochopiť film musíme sa trocha zamyslieť aj nad históriou. Po útoku na Pearl Harbor vydal vo februári 1942 americký prezident Franklin D. Roosevelt Nariadenie č. 9066. To umožnilo americkým úradom zhromaždiť osoby japonského pôvodu (aj keď mali americké občianstvo) a umiestniť ich do koncentračných táborov (tak ich nazval Roosevelt). Priebeh internácie sa ničím nelíšil od tej nemeckej ale aj slovenskej. Občania si so sebou mohli zobrať len tie najnutnejšie osobné veci, všetok majetok prepadol v prospech štátu. Tak dopadlo viac, ako 115 tisíc ľudí, ktorí boli vysťahovaní do 10 táborov, najväčším bol Manzanar ale tu boli aj najhoršie prírodné podmienky (denné vysoké teploty a nočné mrazy) , tábory obklopené ostnatým drôtom strážili ozbrojení dozorcovia aj zo strážnych veží. Základnou myšlienkou tých táborov boli, že museli byť sebestačné po všetkých stránkach. Ešte horšia situácia bola v Kanade. Takže film nám tú situáciu priblížil a ukázal, že ľudia rôznych kultúr môžu žiť celkovo v mieri, ale stačí malý podnet a už tu máme dôvod nenávidieť všetkých jej členov. Ešte šťastie, že sa vždy nájdu aj tí odvážnejší, čo si dokážu udržať svoj postoj aj napriek predsudkom. (09.08.2018)

Pastva pro oči a uši. Srdce plesá nad nádhernou filmařinou. Příběh je velmi dojemný a romantický. Hlavní osou příběhu jsou lidské hodnoty, city, morálka a jiné lidské vlastnosti. Což se v dnešní době velmi zlehčuje. Příběh má pomalé tempo avšak to vůbec nevadí, protože famozní kamera, dokonalý střih a perfektně trefená nádherná hudba Vás filmem provedou s takovou ladností a přesností, že skoro ani děj nevnímáte.Necháte se unést perfektně odvedenou prací nejen režiséra a zmiňovaných kameramanů, střihačů a Jamese Newtona Howarda a spol., ale také skvělými hereckými výkony především Ethana Hawke, Júki Kudó, Maxe von Sydow a dalších. Vtáhnou Vás do svého města. Rozhodně doporučuji lidem co maji rádi dobrou filmařinu. Podobný zážitek jsem měl i u filmu Drive i když byl více surovější. (19.11.2014)