Dva z onoho světa

Je smutné sledovat herce, který už nemá tu vitalitu. To platí o hereckých osobnostech, ne o těch šašcích, co nyní hrají v nekonečných seriálech. Ale i jim rozumím, neb je vozí k lehké práci, jsou mezi lidmi, a ještě dostanou slušně zaplaceno... O. Nový zažil ve stáří šok. Nějaká omladina ho seřvala na ulici, utahovala si z něho, jak je starý a ošklivý, on pak už nevycházel z bytu... Pro mě byl osobnost, a bude i nadále. (04.08.2010)

Jakási divná agitka z 60.let. Ve filmu zazní třeba věta " Na západě by se divili, že si ředitel školy musí přivydělávat s motykou" divím se , že tohle prošlo, stejně jako udělat hlavního hrdinu jako američana co se sem vrací i se synem. a svému bratru dvojčeti pěkně zavaří a vzájemně si vymění role. Do toho ona západní hudba, které holduje naše pokroková mládež. Když vezmeme v potaz nevýrazné herecké výkony, tak zazmínku stojí jen role dcery v podání pěkné Helgy Čočkové. Film je jinak nezajímavý a nepřesvědčivý. (25.01.2010)

Hodnocení, vnímající tento svěží autorský film Vratislava Blažka a Oldřicha Nového spíše negativně, nejsou tak úplně objektivní. Konfrontace dvou odlišných světů, životních stylů i společenského statusu obou bratrů nabízí poměrně odvážné řešení. Kritický osten se nemilosrdně zabodává do průměrného života pražského profesora vážné hudby, ztrácejícího čas nesmyslnými brigádami a schůzemi, ale nijak neglorifikuje ani rozevlátou bezstarostnost amerického emigranta, vracejícího ovšem poněkud zahořklému dvojčeti elán a trochu jiný pohled na život mladých. Přístup k mladé generaci, k jejich názorům, k hudbě, která je oslovovala a díky které získávali alespoň minimální pocit svobodného nadechnutí, by rozhodně neměl být zatracován či zesměšňován. Zvolna stárnoucímu Oldřichu Novému, filmovými režiséry neprávem přehlíženému, se zde nabízela velká příležitost, kdy se mohl opět s potěšením vrátit ke své kristianovské identitě, což se daří zejména v pointách záměn obou hrdinů. Stranou by ovšem neměla zůstávat ani plejáda předních zástupců Thálie ve vedlejších i epizodních rolích (Tříska, Medřická, Deyl, Kopecký, Zázvorková, režisér Wasserman). Dokonalým či snad nadčasovým vnímat tento film jistě nelze, uchoval si však určitou mladickou svěžest a tu a tam jím zablýskne perlivý humor. Stále je to ale film, který stojí a padá s velikostí Oldřicha Nového. (25.01.2010)

Je to taková milá, místy poměrně dost vtipná věcička, u které stojí za zmínku báječná hudba a Oldřich Nový v dvojroli, jedenkrát jako sucharský profesor vážné hudby a po druhé jako volnomyšlenkářský Čechoameričan a džezmen. Ten střet a záměna dvojčat mě bavila a nejvíc se mi líbila teta s trumpetou.. Brigádu socialistické vlasti rychle vytěsním, doufám, a snad zapomenu i na to, že jsem viděla pana Nového s krumpáčem, brr.. (23.12.2020)

Tak především: název téhle veselohry budí falešnou představu, že půjde o duchařskou historku nebo něco podobně fantastického (tomu napovídá i výskyt dvou Oldřichů Nových na fotkách). Oním světem není míněn svět astrální, nýbrž imperialistický a těmi dvěma nikoli Nový v dvojroli, ale jen ten americký a jeho syn Jan Tříska. Vratislav Blažek, nejplodnější autor tzv. pozitivní či komunální satiry, měl dva cíle: poskytnout svému oblíbenému komikovi v rámc možností trochu dstojnou příležitost v socialistické kinematografii (předtím se o to rozpačitě pokusil už Hudbou z Marsu, potom o poznání líp ve Světácích) a pak si taky do našeho "lidově demokratického zřízení" šťouchnout. Takže zápletka se točí kolem dvou bratrů, z nichž jeden je zatrpklý sešlý Čech a druhý pozitivní, čiperný Američan. Vymění si role a Amík ukáže Čechovi, že nemá tak rezignovaně podléhat systému. To všechno je přepečlivě zamaskováno několika brigádami a všeobecným pozitivnem, ale někde úplně vespod to je a je to aspoň trochu znát. Líbí se mi scéna, kdy americký Nový vejde do třídy svého bratra, studenti nic netuší, on si je vychutnává a k jejich údivu zapěje swingový song o tetě, co hrávala na trumpetu. :-) Pěkný moment, Nový má jiskřičky v očích... 30% (26.01.2006)