Sieranevada

Veľmi náročné na pozornosť, zo začiatku hrozne ubíjajúce, neskôr aj chaotické (chvíľu trvá kým sa divák v tých rodinných väzbách ako-tak zorientuje), no pokiaľ má človek v sebe aspoň štipku trpezlivosti bude odmenený... Podobne ako v Smrti pána Lazaresca aj v tomto prípade režisér dodržal svoj autentický prístup smerom k postavám, dôsledkom čoho bol pocit, ako keby som bol súčasťou tej rodiny. Rodinka to bola ako vystrihnutá z reálneho života a ako v každej rodine i tu sa riešili rôzne problémy, či už v osobnej rovine jednotlivcov (manželské problémy, podvádzanie, generačné vzťahové problémy...) alebo aj v globálnejšom merítku (september 2001, Charlie Hebdo masaker...). Na týchto príkladoch režisér krásne demonštroval márne hľadanie pravdy alebo nejakého riešenia problémov, čoho dôsledkom bol akýsi neurčitý tiesnivý pocit (hlavne ku koncu). Asi vážne nám nezostáva nič iné iba sa na týchto veciach zasmiať a skúšať si žiť ďalej svoj normálny, obyčajný život, veď človek aj tak zostane len človekom. Treba si tiež uvedomiť, že asi najpálčivejšia otázka, ktorá sužuje ľudstvo už od začiatku jeho existencie - "ako žiť?" nebude zodpovedaná asi nikdy, márnosť nad márnosť. Slušný nadpriemer a hŕba všelijakých pocitov k tomu. 80/100 (20.07.2017)

Někdo možná tento snímek označí za "těžkou" filmařinu, která ne každému sedne. Ale mě se styl malých a velkých osudů společně se skvěle vykonstruovanými katarzemi a rozmíškami, které jsou navíc brilantně umocněny o tísnivé prostory panelového bytu vážně moc líbil. Režisér Cristi Puiu téměř ve všech scénách a dialozích drží kvalitativní laťku na vysoké úrovní, pročež až na pár hluchých či přímo zbytečných scén Sieranevada funguje tak jak se od podobných typů filmů očekává. Vážná a svým způsobem hluboce lidská gurmánská záležitost, jíž je nejlepší podávat ve stavu naprostého soucítění se všemi postavami. Skvělá práce! (27.05.2017)

Pokiaľ máte chuť ísť do divadla, ale vonku je prietrž mračien/snehová kalamita. Jedno prostredie (viac menej), rodinná udalosť (úmrtie otca) a množstvo kostlivcov v skrini (klasika...). Takže pokiaľ máte radi žáner "všetci sa stretli za jedným stolom a konečne si všetko povedali do očí", Sieranevada patrí k jeho vrcholom. Jednou z dôležitých tém sú lži a samozrejme rumunskí muži, taktiež ako tí naši (my), namiesto porovnávania dĺžky viete čoho si zvyšujú ego mudrovaním o geopolitike a konšpiračných teóriách, pretože sa v nej/nich pochopiteľne "dokonale" vyznajú. Je to až bergmanovsky presné, len tu ide o otázku vkusu, radšej by som si tento spracovaný scenár pozrel v divadle. 70% (31.05.2024)

Vykořenění Rumuni hledají svou cestu. 1)  49letý scenárista a režisér Cristi Puiu je, abych tak řekl, věrný sám sobě, svým výrazovým prostředkům a svému vidění světa...přinejmenším toho rumunského. Ve filmu neuvidíte nic, co byste už neviděli v jiných jeho dílech. A stále je to přesvědčivě hnusné._____ 2)  Nepříjemné a nesympatické postavy agresivně vedou hloupé rozhovory demonstrující nedostatek životní orientace a maloměšťácký pohled na věc._____ 3)  Stejně jako jsou dialogy přecpané prázdnotou, přecpaný je i další životní prostor - ulice auty, byt lidmi, stěny obrazy a upomínkovými předměty._____ 4)  Vztah k postavám si asi nevytvoříte, nevidím nikoho, koho bych mohl či chtěl mít rád. Snad jen toho, s kým po boku dílo sleduji a s úlevou si uvědomuji, že film není o nás._____ 5)  Za zmínku stojí i neustále otevírané a zavírané dveře. Postavy jakoby se snažily uchopit svět kolem nich a ovládnout ho. Samy rozhodují, kdo kde a s kým bude a svůj prostor si vymezují právě těmi dveřmi._____ 6)  Typické je rovněž hledání (staro)nových postsocialistických rituálů - například mše v bytě._____ 7)  Film je velmi přesvědčivý, autentický. Vzhledem k tomu, co zobrazuje, ho ale znovu vidět nechci._____ 8)  Výstižný koment: JitkaCardova*****. (25.07.2021)

Rodinný mítink jako rakovinové bujení vztahů, kde se nikdy nevyřeší úplně vše, generace se ideově rozchází a autority jako smírčí soudci jsou v nedohlednu. Cristi Puiu točí nemilé diagnózy, které jsou ale někde velmi hluboko pořád komediemi. Klaustrofobní zážitek o pěti stech zavřených dveřích a krásné ''antipointě''. (víc snad později) (10.10.2016)