Hostinec U létavého draka

Nepříliš složitý příběh o naivním bohatém mladíkovi jenž se zamiluje a doplatí na to. Příběh sice trochu pokulhává v tempu i zábavnosti, ale je podepřený herci, kteří nikdy nezklamou, a tak se dočkáme skvělého rozzuzlení, jenže nepřekvapí, ale nezklame. Drobná detektivní zápletka je ku prospěchu věci. 80% (13.07.2011)

Romantické dobrodružství ve skromném podání televizní inscenace. 1) 23letému Jaromíru Hanzlíkovi (Richard Beckett) to slušelo._____ 2) Doslovnost inscenace, o níž ve svém výstižném komentu hovoří gudaulin****, stejně jako očividný nedostatek zaujetí tvůrců (honajz***) mi brání ocenit dílo lépe. (24.04.2021)

Jednoduchá televizní inscenace podle skvělé literární předlohy má prvky romantické, mysteriózní a kriminální. Zvláště pro diváka, který příběh nezná, může být její první zhlédnutí docela napínavé. Když jsem viděl toto zpracování poprvé, byl jsem ještě nevykvašený mladík a s postavou Richarda Becketa (Jaromíra Hanzlíka) jsem se tu do značné míry identifikoval. Moc se mi to líbilo. Na rozdíl od mnohých laciných braků se tu objevuje i několik myšlenek o snění a realitě, o naivitě mládí a "praktičnosti" starších. Prostě kvalitu i přes minimalistickou divadelní výpravu zajišťuje kvalitní scénář a dobří herci (vynikající Jiří Adamíra!). Sheridanova novela je velmi vděčným námětem pro filmová zpracování... (22.03.2013)

Když se sejdou skvělí herci, kteří mají co hrát, je úplně jedno, v jakých kulisách to hrají a jak moc televizně vypadá výsledek, protože to prostě stojí za to. Příběh naivního zamilovaného mladíka je i přes to, že dnes asi nikoho nepřekvapí, stále napínavý a jeho hororové finále je působivé. Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová, Jiří Adamíra a Vladimír Šmeral jsou v tom všem přesně tak dobří, jak čekáte. (13.01.2019)

Já to pořád říkám, že největší horor na světě je lidská blbost. Ovšem romantická zaslepenost Richardova, ta doslova třískala okny, až by si zasloužil konec, jaký pro něj vychytralí podvodníci uchystali. S jeho naivitou naopak krásně kontrastuje realistická a sarkastická skepse policejního komisaře Carmaignaca. Příběh pohybující se na hraně gotického románu, společenské satiry a thrilleru je pěkně vyvedenou maskírovkou, která obstojí i v dnešní době. Ostatně Le Fanu je klasikem a vedle Poea jedním ze zakladatelů hororového žánru. Což mi připomíná, že si budu muset Zelený děs oživit, četl jsem jej naposledy v pubertě (Carmillu dokonce několikrát). (21.02.2017)