Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho

Nejprachobyčejnější den v životě Olliho Mäkiho. Iluze šedesátek je sice povedená, ale film je tak civilní a uvěřitelný a humor tak jemný, až to občas bolí. Fakt tyjo, chlap se má dostat do formy před životnim zápasem a místo toho aby se brodil ve sněhu s kládou na ramenou, tak tam pobíhá kolem Dagmar Veškrnový. Kámoš řikal, že kdyby se při závěrečnym vážení Olli nedostal pod váhovou hranici 57kg a jeho šance na titul by vyprchaly už v tom momentě, dal by jasnejch 5 hvězd. To by mi sice přišlo taky jako dost srandovní vyústění, ale zase nějakym pořádnym boxem bych nepohrdnul. Ten zápas o titul mohl klidně zůstat takovej jakej byl, ale mohlo se k tomu přihodit víc kvalitního mlácení do žeber, i kdyby z tréninku. (65%) (08.07.2016)

Bylo to takove hezky natocene, poklidne (i kdyz se tykalo boxu), opravdove pusobici, uprimne, takovy pribeh ze zivota, na ktery se divate a je to fajn. Trochu litujete hlavniho hrdinu, ktery je porad takovy shrbeny, zakriknuty, v dulezitych vecech se ale umi rozhodnout a jit si za svym, zda se. Uplne bych to nenazyvala romantickym dramatem, jak jsem to nekde videla podavane, toho dramatu ani te romantiky tam na takove oznaceni zase az tolik nebylo. O sport a box tam vlastne zase az tolik take neslo, bylo to proste o jednom mladem cloveku, jeho talentu, touhach, snech a prekazkach, kterym na ceste musi celit. Ale ne nejak drsne, do krve, proste a jednoduse, obycejne, jak to tak zivot prichysta. Spise se hrdina jen tak nechava unaset, dela, co se po nem chce a az je toho jednou moc, konecne si taky trochu dupne. Ale jen trochu. Cernobila tomu sedela. 75 %. (09.09.2020)

Celý čas jsem přemýšlel, proč jsem si tento film mohl přidat do Chci vidět, když box přímo nesnáším. Zřejmě jsem přehlédl, že hlavním tématem je box a proto se těšil na netradiční životopisný snímek. Bohužel se jedná o více méně standardní boxerský film, který sice má velmi zajímavou formální stylizaci, ale jinak nepřináší nic moc objevného, než to, co lze určitě vidět v drobných obměnách v spoustě jiných tematických sportovních dramat. Takže největší přínos film o Ollim Mäkim v sobě skrývá pro domácí finské diváky a pak asi pro skalní fanoušky boxu, jež umělecký portrét konkrétní osobnosti může naopak hodně oslovit a obohatit. Oproti americkému Zuřícímu býkovi od Martina Scorseseho, kterému jsem dal 2 hvězdičky a na kterého si lze i skrze černobílý vizuál u toho vzpomenout, Kuosmanenův snímek určitě aspoň drží lépe pohromadě, nemá tak přehnaně dlouhou stopáž a hlavně vyhýbá se to jakýmkoliv nechutným scénám. Také jistá důstojnost ze strany tvůrců mě nakonec nutí zaokrouhlit nahoru, neb umělecky je to natočeno velmi zdařile a minimálně dobovou atmosférou či místy skoro až dokumentárním pohledem do zákulisí velké sportovní události mě to chvílemi dokázalo i zaujmout. Jinak o nějakém výrazném zážitku z mé strany zde mluvit moc nedokážu, osud a událostí kolem hlavní postavy šly napůl mimo mě. 55% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (04.03.2021)

Boxerské filmy prostě nejsou špatné, a tak ani tenhle, finský a navíc černobílý, není špatný, i když rozhodně není určen pro každého. Na jednu stranu moc umělecké, na druhou stranu to ale ukazuje box i trochu jinak, nikoli jako adrenalinový, drsný sport, ale i jako přetvářku, která je ke sportovcům mnohdy dost krutá. (31.08.2017)

SUOMI prišli s pozoruhodným experimentom, o skôr amatérskom, ako profesionálnom BOXEROVI v ľahkej váhe, ktorý vyzve amerického černošského šampióna Daveyho Moora, aby si to rozdali vo férovke na zaplnenom helsinskom futbalovom štadióne, alebo by som to nazval : „O čosi chudobnejší fínsky príbuzný legendárneho Rockyho” ... Ako pekár z Kokkoly, Olli Mäki, prišiel v 60. rokoch do hlavného mesta, Helsínk, zo svojej obce, a začal si plniť sen poctivým trénovaním, zároveň sa na neho zamerali filmári, ktorí o ňom nakrúcajú dokument, a tak tu mám film o filme, alebo trebárs športovec a jeho extrémne sympatická priateľka Raija, a akási životná kríza medzi nimi dvomi, do toho sa ešte mieša jeho agent Elis Ask, ktorý mu komanduje život a diktuje mu, čo a ako má robiť, správať... + by som doplnil samé fotenia, večere, čiže očakáva sa veľká udalosť, kladú sa na neho nesmierne nároky, a začína si poriadne uvedomovať, že mu to všetko prerastá cez hlavu, nezvláda to. Film som si najviac užíval práve vtedy, keď som videl boxerovú lásku, v podaní peknej herečky Oony Airoly. Samotné prevedenie je nadštandardné, aj preto, že sa režisér rozhodol pre čiernobiely, ULTRA krásny digitálny kontrastný OBRAZ, ktorý zaraďujem, na druhé miesto, vedľa Raije, a tretie miesto získava ? Kto iný, ako Olli Mäki ! Zaujímavý výkon Jarkka Lahtiho. A viete, ktorý je najšťastnejší deň v živote Olliho Mäkiho ? Ja už to viem, ale musel som tomu venovať 90 minút, aby som to zistil, a určite to stálo za to ! Taký atypický film, ktorý som si do cela užil, až na niekoľko scén... (11.03.2017)