Ohnivé ulice

Čistokrevné potěšení z osmdesátých let, které se rozjede s úvodním songem Nowhere Fast a servíruje Dafoeho v kožených rybářských laclech, mladého Perého bez bázně a hany, obnažené svaly, drzé i krásné ženy...Co na tom, že stylizace už trochu pokulhává a celé je to natočeno potmě na dvou ulicích :) Bez té hudby a koncertních čísel by to bylo horší... (18.06.2010)

"I've always been a tequila man." Nemohlo to začít lépe. Velmi zajímavě výtvarně zpracovaný "Gotham", pozoruhodná syntéza "komiksových" 50. let s prvky let osmdesátých, výrazná hlavně v oblasti módy (oblečení, účesy). Pak došlo na první píseň – fantastickou "Nowhere Fast" od Fire Inc. (x) ve skvěle natočené scéně koncertu, u níž se prostě nejde nepodupávat nohou do taktu (aspoň maličko). Diane Lane tu podává úžasný výkon, přímo srší energií a playback zvládá naprosto dokonale. Bohužel od této chvíle je už všechno jenom horší. Dojde na bližší seznámení s hlavními postavami, při němž se ukázalo, že Ellen zas tak úžasná není, objeví se spíše směšný než drsný Paré, otravný Fish, Dafoe jak jsem ho vážně vidět nepotřeboval, spousta trapných motorkářů (hádám, že i ti měli být drsní) a mnoho a mnoho dalších nesympatických postaviček. Čestnou výjimku tvoří pouze Reva (Deborah Van Valkenburgh), policista Ed Price (Richard Lawson) a Amy Madigan, dvojnice Alison Pill ve Scottu Pilgrimovi, jako McCoy. Celkovou slabost scénáře nevyváží ani hodně výbuchů a typicky osmdesátkové akce (v dobrém i špatném slova smyslu) + zbývající písničky (až na tu závěrečnou) postrádají kvalit a účinku té první. [viděno 3.10.2020] (04.10.2020)

Ohnivé ulice bez akejkoľvek zelene (ok, na tri sekundy sa tam jeden trs trávy mihol, ale to určite len omylom) nie je dokonalý film. Je to veľmi jednoduché, často až primitívne prehnané akčné 80s béčko. Michale Paré tiež nie je typ, ktorému by som naplno veril neohrozeného borca a väčšina drsných dialógov, hlavne tie s McCoye boli tak toporné, že som sa nemohol neškeriť. No zatiaľ čo film zaostáva obsahovo, doháňá všetko úplne vycibrenou a geniálnou formou. Walter Hill je skvelý vyzuálny režisér, ktorý dokáže pracovať s obrazom a zvukom (hudbou) ako málokto iný. Gothamovská atmosféra šedivého a hrdzavého New Yorku niekde na pol ceste medzi 60s a 80s je úplne jedinečná a osobitá. Tak ako bol napríklad Last Mam Standing a Warriors hlavne pastva pre oči, sú Ohnivé Ulice pastva pre oči aj uši zároveň. Po Peckinpahovi, ďaľsí režisér, u ktorého som rád, že mám ešte čo doháňať. (23.10.2011)

No dle některých komentářů a vcelku vysokého hodnocení jsme čekal kvalitní film, ale tomu tak není. Herci nebyli moc sympatičtí (až na pohlednou Dianu Lane) a scénář taky nebyl nějaký zázrak (od rozhovorů počínaje, přez logičnost boje (motorkářský gang vlastně pořádně nebojoval, hlavní hrdina porazil kohokoli) po ,,náhodné,, setkání v baru či celkově trapné chování toho movitého přítele hlavní hrdinky)... Moc jsem se nebavil. = s bídou 2z5. (02.09.2011)

Král osmdesátkové stylizace Walter Hill v jednom ze svých nejhravějších filmů. Streets of Fire mají ve Státech kultovní status a potvrzují nástup MTV generace, kde se jede hlavně na efekt. Hill se s dějem nesere a užívá si volnosti, kterou dostal od producentů Joela Silvera a Lawrence Gordona, užijeme si vybuchujících motorek (!), pěstí, prkených herců (a hlavně dialogů - Rick Moranis v jedné ze svých nejlepších rolí), ďábelského záporáka a spousty rock'n'rollu. Pokud nebude Ulice brát příliš vážně, je tady potenciál na nové GP. 75 % (06.05.2013)