Muž v ohni

Tony Scott je fakt ďábel a tady se vyřádil kdo viděl chápe kdo ne stejně mu to na plný čáře nedocvakne. Denzel Washington je ve své roli fakt cool a když vlejzá do klubu s šátkem a brokovnicí jeho coolovost dosahuje rozměrů až trainingdayovských. Na jeho nemilosrdnou cestu za pomstou je fakt radost se dívat a když chlápkovi nacpal C4 do prdele málem jsem vybouch radostí. Jinak mě velice potěšilo obsazení Christophera Walkena a Mickeyho Rourka. (09.08.2005)

Tony Scott poprvé v rámci celovečerní stopáže v plně experimentálně impresionistickém modu. Kamera a střih, respektive vpíjení záběrových fragmentů se stávají ekvivalentem masivních nánosů barev a tahů štětce. Nervně roztěkanou formou pak Scott drsňácký thriller přetváří ve fantastický macho camp, jehož přebujelé obrazy se stejně opájí kýčem a nadreálnou umělostí jako vrcholná díla mistra melodramat Douglase Sirka. Na malém monitoru je to směšná podívaná pro puberťáky tápající ve své maskulinitě, ale na velkém plátně se "Muž v ohni" bere dech coby okázalý audiovizuální ekvivalent kinetického umění. Skvostný zážitek pak rámuje mix dojmů z unikátního díla, které zvládne být nechtěně úsměvné ve své zasmušilosti, cringe ve své kýčovitosti, jímavé ve svém patosu i uhrančivé svým formalismem. (13.08.2024)

Mít seznam lidí, které nechci nikdy naštvat, Denzel Washington je na prvním místě. Nerad bych totiž skončil s usekanými prsty a silně explozivní látkou v konečníku. Možná jsem teď z děje prozradil až příliš, ale čekali byste snad od Tonyho Scotta rodinné drama o prohlubujícím se přátelství mezi malou holkou a jejím bodyguardem? Přesně tak se tváří první polovina filmu. Opravdu si nemyslím, že abychom plně pochopili Washingtonovo chování v druhé půli, musíme více než hodinu sledovat jakési „blýskání se na lepší časy“. Není to originální, brzy odhadnete, jakým způsobem se to bude vyvíjet a navíc chybí větší emoční náboj. Osobně jsem pouze čekal, kdy se Denzel konečně nas..e a začne to pravé videoklipové maso. Svou radikálností připomíná druhá polovina Muže v ohni především Přání smrti s Charlesem Bronsonem, ovšem s tím rozdílem, že laxnost přístupu k otázkám morálky je v závěru lehce zpochybněna. Pokud však od mainstreamového hollywoodského filmu čekáte jistou „etickou přizpůsobivost“, můžete být v šoku. Muž v ohni není tak akční ani vtipný jako Poslední skaut, není tak psychedelicky sestříhaný jako Domino a coby fanoušek Scottových filmů jej řadím k tomu pouze lehce nadprůměrnému. Dokážu si nicméně představit, že svým poselstvím o nezničitelném přátelství a nehasnoucí naději osloví také velkou část lidí, jenž režijnímu stylu Ridleyho bráchy jinak příliš neholdují. 75% Zajímavé komentáře: POMO, ripo, Hogun, Aiax, anderson, Derek, 666teen (18.03.2007)

*** Spoilery! *** Tony, si dobrý akčný režisér, ale s (podozrivo známymi) vokálom Lisy Gerrard si na duchaplný príbeh o vykúpení muža nevystačíš. Aspoň v prípade takéhoto námetu, zabaleného v excentricky popovom prevedení. Načisto zlyhávaš v dramatickej stavbe príbehu. V prvej polovici ma rozemocionálniš, necháš ma zamilovať si malú hrdinku a potom chceš, aby som bez uronenia jedinej slzy pre ňu cítil katarziu pri likvidácii jej popravcov. Tvoj hrdina vykonáva pomstu nie pre jej záchranu, ale z rovnakých dôvodov, z akých sa v osemdesiatych rokoch roznožkoval Van Damme. A druhá polovica filmu sa tak stáva iba tupou akčnou kosačkou bez dramatickej väzby na predošlý dej. "Prekvapivá" pointa je potom už iba posledným klincom do rozporuplne pôsobiacej truhle. Ale jeden veľký klad vedľa Denzela Washingtona a zopár klipových sekvencií Man on Fire má - Dakotu Fanning. (02.10.2004)

Celkem zarazí, když se po bezmála hodinové exkurzi do duše ústřední postavy Creasyho a s tím spojeným budováním jeho vztahu s Pitou (ani náznak nudy) snímek vydá přímo nalajnovanou cestičkou béčkového akňáku o chlápkovi, co si hraje na anděla pomsty a ani na chvíli nezapochybuje o správnosti a smysluplnosti svého rozhodnutí. Formálně se však jedná o nejlepší dílo Tonyho Scotta - odvázanější a experimentálnější než Spy Game a ještě ne tak šílené jako Domino. Skladba záběrů a jejich propojování se zvukem a hudbou (éterická Lisa Gerrad) vyloženě hladí každé filmové srdce se smyslem pro post-modernu. Takže i přes některé výhrady Tonymu (znovu) tleskám.... (05.07.2008)