Oklamaný

Už ten popis naznačoval, že to bude zaujímavý filmový kúsok. A som rád, že aj samotné spracovanie bolo nadmieru vydarené a žiadne sklamanie sa v tomto prípade nekonalo. Výprava super, a celkovo vizuál veľmi kvalitný. Herecké hviezdy zažiarili a svoje postavy zahrali nad mieru dobre. Dejový rámec v podstate absolútne jednoduchý, ale napriek tomu po celú dobu bolo na čo pozerať a trochu mi to celé pripomínalo presýpacie hodiny. A takéto obraty mám ja osobne veľmi rád! Celý zážitok ešte viac umocnil dynamický vývoj postáv a vzájomných medziľudských vzťahov. Ten koniec na môj vkus taký ťažkopádny, ale v podstate nevyhnutný. Je to takmer 5* (chýbali tomu už len kvalitnejšie dialógy). Každopádne, konečne ma Sofia Coppola niečim zaujala (predchádzajúce 3 pokusy ma akosi neohúrili). (12.04.2020)

Sofia Coppola mi nikdy nesadla, nezmenil to ani tento remake neznámeho filmu. Kým sa niečo stane prejde takmer hodina a dovtedy vidíme len riedke dialógy striedajúce s večernými modlitbami zatuchnutých panien. Potom príde trochu čakaný zvrat a rýchly koniec. Pozitívom sú to kostýmy a prostredie, ale len kvôli tomu filmy nepozeráme. (10.10.2017)

Sofia Coppola vždycky spoléhala spíš na emoce než na historickou epiku a v tomhle osobním příběhu ženských pohnutek a pocitů je to nejinak. Odpovídá tomu délka, příběh i filmoví hrdinové, jimž dominují především Kidman a Dunst. Farrellův charakter má uprostřed filmu všechno v hrsti a pak začně dělat nepochopitelné a nelogické (scénáristické) chyby. Vzhledem k velmi pozvolnému stupňování příběhu to působí jako pěst na oko. Jinak samozřejmě tradičně super kamera, jak se u historáku sluší a patří. Nelze se však ubránit pocitu, že některá interakce hlavních hrdinů vypadá, jako když Coppola natočila v jedničkách devadesátkovým způsobem devatenácté století. (01.10.2017)

Původní film z roku 1971 jsme neviděla, takže porovnávat nemůžu, z tohohle snímka mám trošku rozporuplné pocity. Je to zajímavá studie po psychologické stránce určitě, ale zároveň by se celý příběh dal určitě sestříhat do půl hodiny a divák by nepřišel o žádný smysluplný obsah. Takhle tam byl sice prostor pro velké množství poetických záběrů přírody a interiéru, které byly sice moc hezké, jen mi tam prostě chybělo trochu víc obsahu. Prostě mi ta poetičnost a rozvláčnost celého filmu zrovna tady nesedla, ale chápu, že jsou lidi, kterým se to bude moc líbit. Rozhodně to není špatný film, jen to chce do toho jít s tím, že spíš budete mít hezký audiovizuální zážitek, než že vás dostane silný příběh. (04.10.2017)

Osobně mám o čem přemýšlet. Navzdory jisté povrchnosti a chybičkám v dramatu dávám palec nahoru a musím říci, že mě zaujal zejména otázkami vyvolanými po zhlédnutí filmu. Přeji filmu úspěch a doporučuji ho zejména ženskému publiku, neboť z dámského úhlu a pro ně byl primárně natočen. Oklamaný má kromě svých kvalit dvě slabiny. Kámen úrazu tohoto filmu je ZÁMĚRNÝ humor, kteří mnozí rozchechtaní diváci brali jako scénáristickou a režijní chybu. (Ovšem šlo o artové, náročnější publikum, diváci v běžném kině na to možná budou reagovat jinak). Kontroverzní Coppola často rozdělovala publikum na dva tábory a tak je tomu i v tomto případě. Sama ještě před uvedením do distribuce říkala, že natočila černou komedii, žádnej hororovej thriller, ale dramatický příběh o charismatickém vojákovi, který svojí přítomností naruší pořádek v klidném domě, obývaném opuštěnými ženami. Režisérka a scénáristka v jednom zná ženské hrátky, slabiny, rivalitu, žárlivost a dělá si z nich půvabnou legraci. Druhá slabina je, že film nikdy nenabere strhující napětí, prudký spád, pořádnou jízdu ani dramatický var. Jak se při tomhle příběhu podařilo nechat film bez tlaku a nechat ho spíše stále jen pomalu plynout? Právě černý humor zde šel i v nejtěžších situacích úmyslně do nadlehčujících vtípků. Bohužel právě na úkor dramatičnosti a hloubky, což filmu u části diváků zlámalo vaz. Chybičky vynahrazuje například nádherný estetický vizuál, ať už přírody, domu nebo kostýmů. – A i přes ony jisté nedokonalosti film opravdu nezatracujme. Je o moci mezi muži a ženami v extrémních situacích a o tématech, která nikdy nezestárnou a z mezilidské interakce nevymizí. Jsem ráda, když po opuštění kina mám o čem diskutovat a nechat v sobě "prožité události" ještě i druhý den doznívat. Na film půjdu ještě jednou, už pro to, že při druhé projekci si prý všimneme více vrstev a spousty detailů, věcí které jsme možná původně přehlédli nebo jejich význam nepochopili. – Jak už anotace napovídá, děj se odehrává během občanské války… (12.07.2017)