Kill Bill

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších akčních filmů - 100 Greatest Action Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Děj?: Uma Thurman se mstí. A Tarantino? To je umělecký Bůh i zvrhlý magor zároveň. Hodnocení filmu by podle předchozího výroku mohlo být 5* a zároveň odpad, záleží na úhlu pohledu. Když odhlédnu od gejzírů (místy černobílé) krve a hromad končetin, vidím překvapivě svěží film. A skvělou hudbu. Tarantino geniálně zúžil příběh zločinu a pomsty na akt pomsty samotný, bez vedlejších odboček a kliček, a roztáhnul ho do dvou zcela akčních filmů. Potěšily mne experimenty: různé barevné filtry, vložené animované sekvence, nebo třeba zesílení sytosti barev až k nevydtržení - když Uma přichází do prolézačkami a dětskými hračkami obklopeného domu své černé nepřítelkyně. Idylka. Pak to začne... Je libo trailer? http://www.youtube.com/watch?v=-czwy-aVbbU (15.07.2009)

Je zde přítomna jistá dávka nadsázky a typicky Tarantinovského humoru, nacož musí divák přistoupit hned v úvodu, jinak bude zážitek z filmu prachmizerný. Tarantino pevně vede otěže filmu a režíruje tak, jak chce on, což je samozřejmě na výsledku znát. Celý film se nese ve vynikající atmosféře, kterou umocňují skvěle vyladěné exteriéry a brilantně prokládaná hudba. Všechny filmové prvky splňuje Kill Bill na sto procent. Přesto se může stát, že si k němu konzervativněji laděný divák nenajde cestu a film se mu nezalíbí. Velice zajímavé bylo rovněž sledovat Umu Thurman, která kvůli této roli prošla tvrdým tréninkem a je to skutečně vidět. Tarantino si hraje s obrazovou kompozicí, dobře staví dialogy a celkově film spíše zaujme přehršlí různých odkazů a vychytávek, než základním poselstvím jako takovým, které je vpravdě jednoduché. (08.11.2003)

Kill Bill je určitě nejslabším filmem Quentina Tarantina. Bez diskuze zůstává, že je to bravurně natočená americká variace na kung-fu filmy, efekty a trikové scény jsou dotaženy do dokonalosti, ocenit se dá i dobře zvolená hudební složka filmu, ale pak už výčet kvalit tohoto díla končí. O kvalitách herectví se nedá příliš hovořit, když není co hrát a většina scén se soustředí jen na akci, nějaké hlubší myšlenky se nedočkáme, vždyť je to nepokrytě proklamovaný brak, umělecké ambice žádné, jen dobře zvládnutá filmařina... Ale stačí to? Zvláště když jsme u Tarantina zvyklí na novátorské postupy, vytváření či redefinování filmových žánrů, mistrnou práci s herci a scénáře, které posouvají měřítko z brakové četby na zfilmované dílo s uměleckou úrovní. Kde jsou ty skvělé filmové hlášky, které překročily hranice svého mateřského filmu a na celém světě vstoupily do řeči diváků jeho filmů? Ano, jsou tu jistě vizuálně nádherné obrazy, ale ty dnes umí (skoro) každý, (pseudo)symbolika asijských bojových umění a mystérium podivného východního příběhu o ženě (sic bělošce), již zaživa pohřbili a ona přeživšíc se začne mstít a sama samotinká v rámci krevní msty pobije armádu nepřátel. Jsou tu také výborné animované sekvence, které v duchu japonských filmů manga vyprávějí ty nejnaturalističtější sekvence filmu, které by natočeny klasickou kamerou zvedly hranici přístupnosti někam nad třicet let věku diváka:-) Pohříchu ale musím konstatovat, že tyhle kratičké mangy jsou mnohem lepší než hraný zbytek filmu. A to, i přes potoky až řeky krve, nudného a zbytečného filmu... PS: Jediná zajímavost je snad ta, že Tarantino téměř kompletně vykradl syžet francouzské filmové klasiky Nevěsta byla v černém... (22.01.2007)

Tomuhle velevýblitku jsem se vyhejbala naprosto úmyslně, jelikož všechny mé mistrovské asijské smysly mi říkaly, že to bude strašná píčovina. Nakonec jsem se nechala ukecat místním hodnocením a hlavně tím, že tam hrají šukézní kočky Lucy Liu a Čiaki Kurijama. Tyhle dvě škvíry mám ráda a když mi bylo řečeno, že obě ve filmu píchaj s Umou, tak jsem teda kejvla a rozhodla se dát filmu Kill Bill šanci. No a hned jsem získala poučení - Příště naslouchej svým smyslům , krávo blbá !! Celej film jsem tak byla nucená koukat na Umu ve žlutým overalu, která musela mít nonstop krámy a její kňourání a cesta za pomstou mě za rodidla zrovna dvakrát nechytly. Film se táhne jak smrad z hajzlu a ke všemu je dlouhej jak péro černýho pornoherce. Akce je dost, jenže až na pár soubojů to je jen noha sem, noha tam, ruka sem, ruka tam, hlava sem, hlava tam a když vytejkal desátej hektolitr kečupu tak už mi bylo totálně u prdele co ulítne kam. Vše tak zachraňuje Lucy a Čiaki...jenže konec je tak dementní, že jsem zhnuseně zahodila imaginární popkorn a zuřila jaký z asiatek udělal Kventin Tarantule krávy. Kdo nás alespoň trochu zná, ten ví, že Uma by byla nasekaná na sushi, naservírovaná členům šílený bo bláznivý (už ani nevim a je mi to kolosálně jedno) vosmavosumdesátce a zbylo by z ní maximálně čerstvě vysraný hovno, spláchlý rovnou do hajzlu. Kam by se dal poslat i tenhle film...a to jsem já kráva slíbila, že mrknu i na dvojku. Kurváááá (19.03.2017)

"Mohu říci, aniž bych se chlubil, že je to můj nejlepší meč. Kdyby ses na své cestě střetla s Bohem, Bůh bude vejpůl." Tarantino namíchal výživnej koktejl plnej klišé známejch ze samurajskejch pomst a vyslal nedostatečně mrtvou Nevěstu vytvářet hbitým máváním katanou krvavej podklad pro svou další běčkovou poctu. Takže si odškrtávám Vernitu Green i O-Ren Ishii a hodnocením vyjadřuju svou spokojenost s netradičně pestrobarevnou zabíjačkou. (12.12.2011)