Wind River

Začínáme... Pěkná krajina, mrtvola ve sněhu, pěkná agentka... Čekám, že se začne dít něco zajímavého... Stále čekám a jsem zvědavý, co se z toho vyklube... Zatím je to takové nemastné, neslané, ale tvůrci si určitě připravují půdu a v závěrečné půlhodince se to rozjede a bude tam taková pointa, co mi naprosto vyrazí dech... Čekám, ale je to pořád stejné, už jim moc času nezbývá... Prásk, prásk, prásk a vypadá to na konec... Cože? Jako vážně už je konec a to má být jako všechno? 50% (26.03.2018)

Indiánská rezervace Wind River není místem, které byste si vybrali pro příjemnou luxusní dovolenou. Je to nehostinné, řídce osídlené místo daleko od civilizace, kde žijí jen ti, kterým nezbývá nic jiného, nebo ti, kteří k životu moc nepotřebují a moc od něj nechtějí. Nalezené tělo znásilněné indiánské dívky svede dohromady místního lovce škodné zvěře Coryho a nezkušenou agentu FBI Jane. Následující pátrání se dá považovat za protiváhu na efekt vystavených a šokujícími zvraty plných krimi thrillerů. Je to komorní příběh plný tíhy samoty, hořkosti a melancholie. Slibované "mysteriózno" jsem sice nenalezl, ale bohatě mi stačila majestátná příroda mrazivých hor a pomalu dávkované napětí. Taylor Sheridan je především scénárista, pro konečný výsledek by asi bylo lepší poohlédnout se po zavedenějším jméně na režisérský post, ale nejde o nic zásadního. Spíš ještě jednou upozorňuji: nečekejte nic oddechového, tohle je dospělé drama s pomalejším tempem a bez rafinovaných scénáristických kliček, postavené na hereckých výkonech a tragice zmařených lidských životů. Wind River je film, který nutně nemusíte vidět v kině, ale minout byste se s ním neměli. Jde o nadprůměrnou žánrovku, která sice u většiny diváků výbuch superlativů nevyvolá, svou práci ale odvede spolehlivě. Celkový dojem: 75 %. (19.10.2017)

Nemôžem si pomôcť, no cítim určité sklamanie. Samotný snímok postavený na pevných základoch skutočného príbehu, by po emocionálnej stránke mohol viac zasiahnuť. Taktiež som očakával temnejšiu atmosféru, no to bude zrejme mojou chybou, keďže neustále porovnávam s klasikou s omnoho vyššou kvalitou. Satisfakcia v podobe vyvrcholenia solídnej story na výbornú, čiže tá "štvrtá", len vďaka tomu. (02.10.2017)

Taylor Sheridan se u mě přidává nově k seznamu režisérů, které v budoucnu budu sledovat. Jeho první film jsem neviděl, ovšem Hell or High Water a Sicario, na kterých se podílel scénáristicky, jsou oba skvělé atmosférické filmy a Wind River jde celkem nepřekvapivě v jejich šlépějích, jelikož proč měnit koncept, který funguje. Wind River je tedy Sheridanovo další variace na skvěle vyprávěný slow burner, tentokrát v mrazivém podání a u mě také rozhodně nejlepším. Jeremy Renner má rozhodopádně nejlepší roli kariéry, ve které prokázal nejen své herecké dovednosti, ale také charisma a respekt jeho postavě. S Olsenkou mu to evidentně svědčí a jen k tomu celému dodám, že ono pomalé vyšetřování jednoho hrůzného násilného činu mě dokázalo napnout tak hrozně moc, jako se to naposled povedlo až Fincherovi v Gone Girl před pár lety. A samozřejmě platí nic nezjišťovat dopředu a nejlépe nevidět ani trailery. Skvělé thrillery tak fungují zdaleka nejlépe. (24.09.2017)

Sheridan se dle očekávání prezentuje jako výrazně lepší scenárista než režisér. I tak není ve své nové roli pro smích, nesporně nic nekazí (dokonce tomu i mnohé dává), ale paradoxně nedokáže naplno využít možností, které mu jeho vlastní látka poskytuje. A na ničem to není lépe vidět než na práci s prostředím. Tam kde Villeneuve/Mackenzie (a vsadil bych se že i Sollima) pracují s jím načrtnutým prostředím vyprahlých vylidněných plání jako nedílnou součástí a odrazem duše, div ne hlavním hrdinou, tak zde veškeré to skučení mrazivého větru, křupání sněhu pod sněžnicemi a nekonečné mrazivé dálavy tuto roli neplní v takové míře jak by se slušelo. V úvodu ano (a jak podmanivě!), ovšem pak jako by si řekl, že tomu věnoval již příliš prostoru a v druhé polovině bere nelítostnou krajinu a její úlohu za samozřejmost. A to je u podobného typu filmu neospravedlnitelná chyba. Jinak není co vytýkat; je to přesně ten hutný minimalistický málomluvný "mccarthyovský" nadžánrový drsný příspěvek ze staré školy s přesahem stavící na skvostně vyprofilovaných postavách, který by jeden od Sheridana čekal. (09.07.2017)