Volyň

Strašně silný intenzivní zážitek. Šílené peklo o tom, jak válka ničí lidské charaktery a proměňuje je v nelidské zrůdy. Volyň jsem kdysi viděl v kině v rámci LFŠ, ale na televizní obrazovce se také rozhodně neztratí. Režisér Smarzowski si ke zpracování vybírá velmi těžké látky a Volyň právem patří k jeho nejlepším filmům. (14.06.2020)

Poláci využívají silného filmařského období a rok co rok otevírají jednu brutální historickou otázku za druhou. V případě filmu Volyň se vracejí do období druhé světové války a krásně ukazují, jak tamní obyvatelé žili poklidným způsobem, dokud válka nezačala. V tu ránu se v místních rozjeli nějaký divný pudy, který z nich dělali ještě větší zrůdy, než z Němců. Ti jsou v tomto filmu opravdu považováni, v podstatě, za dobráky…na rozdíl od Ukrajinců nebo Poláků. Film bych hrůzností některých scén neměl problém přirovnat k ruskému Jdi a dívej se. Pokud vidíte něco hrůzného, tak po chvíli uvidíte ještě něco horšího. Za chvíli už budete tak otupělí, že budete jenom němě zírat a nechápat, kam až boj za samostatnost Ukrajiny mohl zajít. Hrůza, děs…neměl jsem slov. Přiznám se, že jsem ani nevěděl, že něco takového na východě Polska bylo. Osobně by mě dost zajímalo, jak se dnešní Poláci ke svým sousedům staví. Až mi někdo bude povídat o tom, jaký kolaboranti jsme za války byli, tak jim asi povím, jaký zrůdy v oblasti Volyně žili…Neuvěřitelný film, který by měl vidět každý, kterého válka zajímá, aby si uvědomil, co válka způsobuje… (01.02.2019)

Atmosférou naprosto uhranující, jen škoda, že ten příběh a to zpracování nevytváří nějaký pevný srozumitelný celek. Na mě to působilo jako směska úseků ze života lidí ve Volyňi. Nejdřív je buzerovali a zabíjeli komunisti, potom nacisti a nakonec Banderovci. Konzistentní příběh tam vůbec nevidím. Člověk si najde cestu jen k hlavní hrdince, jinak jsou mu všichni ostatní ukradení - takovej komparz. A to je velká škoda, protože točit velkofilm jen s jednou ústřední postavou, to není dobrá volba. Konec to naštěstí hodně vylepšuje, ale ty 2 hodiny nudy předtím tomu dost ubírají... :( Každopádně ten závěr je neskutečnej, nejen brutalitou, ale i celý zpracováním a hudbou. Na ten nestačí asi ani 5 hvězdičková škála, to je čistá krutost. 70% (25.11.2017)

To, že tento film už nikdy nechcem vidieť, ešte nemusí zákonite znamenať, že bol zlý, skôr naopak, v istých ohľadoch bol výborný. Nikdy by ma nenapadlo, že vo filme z obdobia druhej svetovej vojny, môžu byť fašisti tými "lepšími" či tým menším zlom. Priznám sa, v určitých momentoch som radšej zatvárala oči. Nepotrebujem vidieť všetko na to, aby som pochopila nezmyselnosť tej krutosti, ktorej sú za istých okolností schopní len ľudia. Napriek tomu mne v tomto filme čosi chýbalo. Úvod bol výborný, svadobné zvyky a náznaky nenávisti medzi Poliakmi a Ukrajincami, vtiahli do deja, potom však prišlo medziobdobie, ktoré síce nebolo zlé, ale niečo mi tam po príbehovej stránke chýbalo. Možno sa tvorcovia až príliž zamerali na zničujúcei efekt krvavého finále, ktoré bolo naozaj strhujúce a miestami takmer nepozerateľné. Zasiahlo ma to, to hej, ale film, ako celok na mňa až tak nezapôsobil. (02.04.2017)

NO-TY-PY-ČO!!! Kinematografia państwowa se fuckt vycajchnovala a vysmerfovala opravdu působivý, surový a bezskrupulózní spektákl o tom, že úspěšně rozchodit Druhou světovou na polsko-ruském pomezí, to aby byl člověk nacista, bolševik a ukrajinský nacionalista v jednom. Novodobá historie nade vši pochybnost potvrzuje tezi, že na východ od Košic a také na jih od Maďarska žije jen zkurvená animální pakáž bez jakékoliv úcty k lidskému životu, schopna kdykoliv rozpoutat peklo nejtemnějšího středověku, lůza, která nemá v moderní kulturní Evropě co dělat, a i pro její budoucí bezpečí by od ní měla být okamžitě odřezána a připojena třeba k Sierra Leone. Pšontci šli do toho překvapivě naprudko a já snad nepamatuju film, z něhož by mi šel tak mráz po zádech, v hubě měl po skončení pachuť vyhřezlých střev a špatně se mi spalo. Vskutku nepříjemný zážitek, a to zdaleka naturalisticky nenatočili všechno, co to ukrajinské svinstvo tehdy páchalo, například banderovské hrátky s dětmi a podobně. Národ, který téhle vymatlané sadistické spodině v současnosti staví pomníčky jako národním hrdinům a pojmenovává po nich v Kyjevě ulice, nezaslouží nic jiného, než nemilosrdnou reanexi říší cara Vladimíra, genocidu a výmaz z mapy. Pokud přežijete úvodní půlhodinové pásmo zakarpatských písní a tanců, dostane se vám wyjontkowo zaje-kurwa-bistego widoku, bezvýchodného, bezútěšného a mrazivě brutálního, po kterém budete mít chuť vytřít si prdel Šindlerovým seznamem, a proti němuž jsou třeba Okupace ve 26 obrazech, Stíny horkého léta nebo Zánik samoty Berhof jen trapnými venezuelskými telenovelami. Kurevsky sugestivní masakr! (14.03.2017)