Obsahy(1)
Moderními výchovnými metodami řízený dětský domov se stává útočištěm děvčátka z rozvrácené rodiny a syna nezaměstnaných rodičů... Spisovatel Vladislav Vančura se nejen opakovaně pokoušel prosadit jako filmový režisér, ale také aktivně působil v zájmové Československé filmové společnosti a oficiálním Filmovém poradním sboru (od roku 1936), který posuzoval scénáře ucházející se o státní subvenci. V hlavní chlapecké roli se objevil jedenáctiletý syn hudebního skladatele Erwina Schulhoffa Petr, později filmový režisér. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Honza, Babula, Rezková, nerozeznatelné děti, každý mele cosi jiného stejně jako dospělí, to mi udělalo hned v prvních deseti minutách dokonalý zmatek. Celkově je to takový podivný film. Mohu jej doporučit, to ano, ale snad jen pro jeho podivnost. Já to sice dokoukal až do konce, ale že by mne to nějak moc zaujalo. ()
Hvězdička snad jenom za tu a tam zajímavou kameru. Jiné věci by zařadily tenhle film přímo do odpadu: vedení herců veškeré žádné, děj jednoduchý, ale roztříštěný a zdlouhavý, místy neskutečně dlouhé a explicitní dialogy, a námět. Ten námět... Nikdy by mě nenapadlo, že Nezval, Jakobson a Vančura dokážou zplodit něco tak laciného, sentimentálního a melodramatického. Haj hou. ()
Neskutečně diletantsky natočený snímek se zajímavou kamerou, která snímá neuvěřitelně špatně poskládaný děj. K tomu dětští herci, kteří se jako jediní snaží. Ale ta maminka Babuly, ta překonává i služebnou v Černém plameni, a to už je výkon. Tady je prostě všechno špatně kromě jediné věci, a to zcela unikátní záběr na holý kopec nad Palmovkou. ()
Film vskutku podivný a avantgardní, především, co se týká hereckého projevu většiny představitelů. Vančura se snaží vytvářet zajímavé obrazy a sdělení, ale ztroskotává na banálních věcech jako je scénář a vedení herců. A člověk by při tom řekl, že když v tom měli prsty lingvistický všeuměl Jakobson a básnické eso Nezval, že by to mohlo mít úroveň. ()
Nestravitelné. Vančura byl zcela okouzlen filmem a snažil se proniknout do jeho tajů se vší sveřepostí a umíněností, ovšem dnes se na výsledky jeho snah a pokusů díváme se značnými rozpaky. Přestože k ruce měl jak básníka Vítězslava Nezvala, věhlasného rozhlasového režiséra a pedagoga Miloslava Dismana i zkušené kameramany, film se příliš nevyvedl a odezvu nenašel ani tehdy, ve třicátých letech. Současného diváka, který se pokouší prolomit hradbu vančurovského příběhu, zaujme zcela určitě představitel malého Jeníka, jedenáctiletý synek věhlasného hudebního skladatele Erwina Schulhoffa (1894 – 1942) Petr, pozdější filmový režisér a scénárista, autor populárních komunálních veseloher z období normalizace. ()
Galerie (4)
Photo © AB
Zajímavosti (1)
- Natáčanie filmu prebiehalo v Prahe. (dyfur)
Reklama