Kruh

jsou věci, které můžete prožít pouze ve filmu. a to je dobře. moc dobře. nebo vlastníte strašidelnou fotografii? máte u domu strašidelný strom? nevím co je strašidelnější, jestli děj, nebo příběh uvnitř. ale zato vím, jak dlouho můžu přežít, když uvidím KRUH. jsou věci, které doufám zažiju pouze ve filmu. a to je dobře. moc dobře. ale proč zase ten telefon... (01.10.2005)

I po více než deseti letech od vzniku filmu mě překvapuje, jak moc má publiku zafixovaný Kruh jako zničující horror. A přitom daleko lépe funguje ve své thrillerově napínavé rovině. Verbinskiho tah s nekonečným oddalováním veškerých lekavých momentů tak očividně slavil úspěch. Diváka pak vede díky k smrti napínavým scénám (zhlédnutí kazety, objevování jejích obrazů v reálném světě, kůň, starý Morgan) až na doslovný okraj studně. Nechceš nikomu ubližovat, viď? - Ale ubližuju (29.01.2006)

Znamenitá věc. Japonský originál bude pravděpodobně základní charakteristikou úplně odlišný film, ale Verbinskimu se v remaku podařilo vystihnout brilantní atmosféru, povedlo se mu několik pěkných kompozic a obrazově výtečně vyladěných scén. Tradičně tunu pozornosti na sebe strhává vyjmečná Naomi Watts, která právě v minulém desetiletí byla v nejlepší herecké formě. (09.02.2014)

Filmy tohoto typu podle mě není vhodné vidět v kině. Aby byl totiž zážitek ze sledovaní v kině dokonalý, je potřeba naprosto ukázněné publikum, což je dnes větší vzácnost než špatný Spielbergův film. Takže filmy jako Kruh (např. Šestý smysl, Oko, Ti druzí nebo Záhada Blair Witch) je nejlepší pustit si doma, osamote, v tichu a ve tmě. Teprve potom, když není nic než vy a film, dochází k tomu pravému spojení a intezita prožitku graduje s každou minutou. Americký Kruh je lépe provedený než jeho japonská předloha, má totiž detailněji propracovaný příběh a obrazové filtry s Zimmerovou hudbou jsou dalšími silnými nosníky atmosférické sítě. Precizní režie spolu s výše uvedeným z něj dělá téměř dokonalý film. (13.07.2003)

Rozhodně nejsem hororově založený a doháním to až po letech. Můj seznam rozhodně musel doplnit Kruh, ekvivalent hororu a symbol toho, jak se na počátku tisicíletí točily filmy, potažmo horory. Japonskou předlohu neznám vůbec, ale příběh již tak nějak znám z potrhlých komedií Scary movie a přesně to, co jsem čekal, jsem i dostal. Tedy až na strach a ono pověstná potřeba rozsvícení si lampičky či něčeho podobného. Gore Verbinski měl filmařinu tenkrát v malíku, to se mu musí rozhodně nechat. Již od začátku si Kruh zachovává svou temnou a ponurou atmosféru, občas nabídne nějakou tu lekačku a několik překvapení nejrůznějšího rázu. Od začátku až do konce skvělá podívaná, ovšem bohužel u mě bez hororového přesahu. Atmosféru jsem si užíval naplno, ale zřejmě jsem už natolik otupělý, že si zřejmě u lecčeho rozsvěcovat nepotřebuji...90% (26.04.2015)