Reklama

Reklama

Její zpověď

Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (92)

Fingon 

všechny recenze uživatele

Docela mě mrzí, že jsem neviděl tu němou verzi, protože naroubování zvuku do němého filmu mi nepřišlo příliš organické a vlastně docela zbytečné (ale chápu, že to byla příležitost - a z producentského hlediska je rentabilnější dodělat několik zvukových scén než natočit zcela nový film.) Zajímavé by bylo srovnání tohoto filmu s prvním českým zvukovým, s Tonkou Šibenicí... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Pre potenciálnych divákov Alfredovho diela najlepší začiatok. Začínajú sa tu prejavovať jeho typické prvky a narácia jeho klasických kriminálnych príbehov. Zároveň film vznikal s príchodom zvuku, v nemej verzii počujeme iba slovo knife, ak si dobre spomínam. Aj keď na jeho najlepšie diela Blackmail nemá, vzhľadom na rok výroby je film prekvapivo zábavný, napínavý a nikdy sa divák nenudí. ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Zločin z vášně aneb Alice v rukou chlípníka za závěsem a jak to bylo dál... . . . No, komu by připadalo, že tu cosi zbytečně zlehčuju, to už udělal Mistr ve filmu vícekrát sám. Ale je fakt, že Anny O. je rozkošná, hopsá před kamerou jako diblík a scény s převlékáním, potažmo pak svlékáním i oblékáním hrdinky (d.m.s.n. si milou Anku milý Alfréd docela vychutnával... ;-) působí i přes absenci nějaké té odhalené bradavky na svou dobu docela napínavě a odvážně... Bohužel však napínavěji, než většina filmu dál... . . . Každopádně - jak jsem řekl - škoda, že je ve filmu těch pár zbytečně hloupoučkých odlehčujících motivů. I jinak zápletkou vůbec jde pak čistě scénáristicky o dílko tak nějak trošku prostoduché a prostě všelijakými těmi dějovými klišé a hereckými kreacemi nezapře svou dobu vzniku... Ale zase na druhou stranu - Mistrovy hrátky se zrcadlem, odrazy obrazu, hra se světly a stíny a to úžasné (skoro už) finále na kupoli Britského musea...!!! . . . Po kterém nakonec přijde tak banální The End... :-/ . . . Můj dojem z filmu je tedy poněkud rozporuplný - ale (!) - ano, je to prostě osmdesát let starý film, žánr byl v plenkách a A.H. je jedním z jeho otců a s láskou ho vychovával a ovlivňovali se navzájem... Budiž tedy moje hodnocení tak jako tahle zpověď tolerantní... Tři hvězdičky za film jako příběh v rámci doby a žánru, pět hvězdiček za Mistrovo novátorské vidění a originální metody režírování - výsledkem pak kompromis... - - - - - (Poprvé viděno ve zvukové verzi 13.1.2009 na dvd, komentář zde jako osmý - 13.1.2009) ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Lehce naivní začátek příběhu se naštěstí změní v excelentně se vyvíjející souboj s vlastním svědomím a v bilancování nad dalšími možnosti obyčejného bytí, které již nikdy nebude tak úplně obyčejné. Vynikající atmosféra, překrásná Anny a skvělý otevřený závěr, odsouvají do pozadí i přehnaně strojové herectví ostatních. Alfred Hitchcock připravuje filmový svět na svůj jedinečný styl vyprávění. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Velice dobře natočené, plné zvratů i kameramanských pochoutek, ale něco málo mi k dokonalosti chybělo. Než začnu chválit, tak zkusím sepsat ona negativa. Za prvé vůbec nechápu, proč ta holka k malíři šla? Má Franka, občas se pohádají, a tak si hned začne dávat rande s někým jiným? Odkud ho znala, z krámu? Už to by nedávalo logiku, protože by dotyčného znali i rodiče a upovídaná sousedka a nejspíš i Frank. Chtěla si nechat udělat portrét? Nebo co čekala, když v noci šla sama k chlapovi do bytu? A Frank se jí nezeptá, co u malíře dělala a proč tam byla? Ostatně, teatrální herectví zde rovněž najdeme, převážně u hlavních postav - přitom třeba rodiče dívky jsou skvěle civilní. Co se mi líbilo, byla práce s rekvizitami (rukavice), vyděračem (který zpočátku není vidět, takže jeho nástup na scénu je o to "šarmantnější"), a samozřejmě s kamerou a výstavbou scén. Stín na malířově tváři před tím, než se na dívku vrhne, stín mříže za dívkou, když se rozhodne se jít udat, využití britského muzea a jeho prostor, záběry schodů, klavírní motiv, jenž dostává zlověstný nádech, originálně natočená vražda v sebeobraně, motiv nože (koktejl bar, tlachalka u snídaně), a samozřejmě v 10. minutě potěší cameo samotného režiséra, jemuž dítě v metru nedá pokoj. Nechybí zde i vtipné scény a dialogy ("Nejsem žádná drbna"). ()

Galerie (40)

Zajímavosti (19)

  • První zvukový film Anny Ondry. Po ojedinělé zkušenosti se simultánním dabingem do angličtiny v roce 1929 byla připravena debutovat v němčině v roce 1930, v roce 1931 pak připojila češtinu a francouzštinu. V těchto třech jazycích dabérku nepotřebovala, naopak záhy přesvědčila i o pěveckém talentu a kromě zvukových filmů natáčela také desky. (NinadeL)
  • Hitchcock rekapituloval, že pri zobrazení zlosyna, ktorý chce znásilniť Alice, neaplikoval typický prvok z nemej éry, kde sa zloduchovia rozlišovali tým, že mali fúziky. Rozhodol sa od toho upustiť, no tým, že v tejto snímke bol zlosynom maliar a v jeho ateliéri bola kovová mreža, využil situáciu a cez tieň mreže dopadajúci na jeho hornú peru vytvoril skutočnejšie a hrozivejšie fúzy než keby ich mal herec naozaj. (Biopler)
  • Film je považován za Hitchcockův poslední němý snímek a jednak za jeho první film zvukový, jelikož existují obě verze, které se od sebe liší. (Pavlínka9)

Reklama

Reklama