Její zpověď

Majster, nemajster, z hrušky dolu. Nebavil ma tento film, aj keď rešpektujem dobu nakrútenia, videl som v ňom prvky Hitchcockovho umenia, ktoré sa rozvinuli v jeho neskorších prvkoch, využitie predností nemého filmu v prechodnom období atď. Podstatné však je, že nie som kunsthistorik a na filmy z akéhokoľvek obdobia sa pozerám súčasnými očami. Videl som množstvo filmov, ktoré boli nakrútené v rovnakom období alebo dokonca omnoho skôr a nemalému počtu z nich ponechávam vysoké hodnotenie. Ale Její zpověď medzi ne nebude patriť. (21.02.2018)

Docela prijemny prekvapeni, i kdyz to na to ze zacatku nevypadalo. Ze zacatku tu je totiz extra jednoduchej pribeh, herci, jeste asi zblbly z nemy ery se silene xichti a dabing je nejakej podivnej, jednou se jim hejbou pusy a neni nic slyset, jindy slyset je, ale pusy se hejbou jinak. Nastesti nekdy v polovine se herci konecne rozehrajou, pribeh se zacne stacet zajimavym smerem a namluveni zacne dobre sedet. Navic Hitch pouziva sem tam docela vymakany kamerovy triky, s ohledem na dobu vzniku filmu. Takze celkove nadprumernej thriller za lepsi 3*. (26.03.2009)

Anny Ondra, ve které stále převládá herectví němých filmů je otvírajíce naprázdno pusu zasazena mezi mnohem minimalističteji hrající muže. Pecka. A zajímalo by mě, nakolik byla situace ohledně natáčení Blackmailu inspirací pro Zpívání v dešti. Hitchcock je beze zvuku sice silnější, ale i ve zvukové verzi má několik geniálních momentů (knife...knife...knife). První půle je trochu roztahaná, ale i tak, oproti filmům z této doby (Langovo M), Blackmail neskutečně šlape. Díky hitchovi za potajmu natočenou němou verzi a geniální soundtest http://www.youtube.com/watch?gl=IE&hl=en-GB&v=zl6SMOSXa7A (26.09.2009)

Poslední ze čtyř filmů, které natočila Anny Ondra samostatně v Anglii. Nezačínala tam u Hitche, ale u Grahama Cuttse. Nechala tehdy na nějakou dobu Karla Karlem a vyjela vstříc novým zážitkům. Tady se poprvé střetla se zvukovým filmem a když se vrátila do Německa založit novou produkční společnost (a dala si mezitím ještě jeden němý film Děvče z U.S.A.) měla velký náskok. Její zvukový test dopadl dobře, ale Hitch měl svůj důvod, proč z něj udělal frašku (jedním z faktů budiž obsazení Joan Barry do Co moře pohltí, o které se dnes málo ví, že nebyla jen náhradní dabérkou, ale také hlavní hrdinkou jednoho z dalších Hitchových filmů). Tvrdí se, že Anny měla přízvuk, legenda praví, že německý, což vám ale nikdo nepotvrdí, navíc faktem zůstává, že se do Výmarské republiky natrvalo odstěhovala až v roce 1928. Konečně Anny své výborné jazykové schopnosti obhájila, když v roce 1931 přidala ke svým koprodukcím v němčině a češtině jako samozřejmost francouzštinu. Pravda je ovšem taky taková, že ve střední Evropě svého času nebyli moc nadšení z filmování Anny na ostrově a nepovažovali její anglické filmy za výjimečné... buď jak buď, dnes je situace jiná a jestliže Marlene natočila "jen" Modrého anděla, tak Anny udělala "Její zpověď". Dneska zvuková verze stojí pár korun v eLKáčkách a v tzv. lepší edici se stává povinností jako součást FilmX, přičemž němá verze zůstává dostupnou jen pro chytřejší fandy. Bohužel na fenomén celého filmu se často nabaluje mnoho akademických klišé a to mění v určitých situacích Blackmail v poměrně tragicky školometskou záležitost. Škoda, minimálně scéna s pokusem o znásilnění Anny-Alice Cyrilem Ritchardem je velice silná (i v Piccadilly jsem ho nenáviděla). A jestliže Dorothea Friedrichová tvrdí, že Anny potřebovala zvukový film jako sůl kvůli lepším zápletkám, tak nebyla rozhodně moc střízlivá. Srovnání němé a zvukové verze dopadá pozitivněji pro verzi němou. (13.02.2009)

První Hitchcockův zvukový film je v rámci možností své doby celkem obstojně natočený krimi-thriller, ve kterém vyniká zejména kamera a střih mezi scénami. Anny Ondráková hraje (opět v rámci své doby) přesvědčivě a malé cameo režiséra mě potěšilo. Akorát nejsem moc spokojený s úplným zakončením filmu, protože to bylo až příliš rychlé vzhledem k tomu, jak lehce a plynule probíhalo vše předtím. Zkrátka nadprůměrně natočený snímek, který sice dnes chvílemi působí úsměvně, ale tehdy to musela být pecka (už jen kvůli tomu zvuku). (14.08.2011)