Padlí andělé

UZASNE! Absolutni filmova radost. Tohle, ze je film z roku 1995? Wong natoci jiz pred 12 lety bijak o jaky se stylem pokouseji leckteri tvurci dnes. Nekterym prijde, ze reziserovy pociny prilis nestoji na pribehu, snad pro silnou a expresivni vizualni, zvukovou a psychologickou zamerenost, ale ja ve Fallen Angels videl tolik pribehu! Ano forma podani je pro odkojence linearni dejove kostry vypraveni asi prilis velky orisek. Jinak nevim co bych dodal, Tombac, Marius a Paldini vse podstatne jiz krasne vyjadrili. (19.09.2007)

„Nikdy nezapomenu, jak chutnal.“ Některé vztahy jsou jako jídlo z fast foodu. Rychle sníst a pokračovat dál. Nezbývá čas na konverzaci, lidské životy jsou již pouze konzervovány. Svět nabízí tolik chutí, že vzniká přirozená potřeba zkoušet stále nové a nové. Jenže čeho dosáhneme? Vyprázdněnosti a poznání, nakolik stejné může být napohled jiné. Povrch, který Wong Kar-waie se všemi jeho obrazovkami, neony a zrcadly tak fascinuje, klame. Neprozrazuje, co se skrývá uvnitř a neprozrazují to nakonec ani vnitřní monology několika vypravěčů. Pravdu musíme hledat mezi tu pomalými a dlouhými, tu rychlými a krátkými záběry. Mezi momenty mlčení a momenty ohlušující střelby. Nepravidelným rytmem a ledabylým střídáním objektů jeho zájmu nám Wong brání, abychom Padlé anděly sledovali jako kterýkoliv jiný vztahový film, operující s určitou sadou vyprávěcích konvencí. Stejně jako hrdinové, řídí se i vyprávění vlastními pravidly, nutí nás být ve střehu a hledat si vlastní cestu k pochopení příběhu. Stejně jako na lásce, je i na Wongově filmu krásné, že jej bezezbytku pochopit nelze. Právě pro ono neustále unikající, nezachytitelné „něco“, nemá smysl s konzumací otálet. 80% Zajímavé komentáře: Marius, ancientone (20.05.2016)

Ten film mě do sebe v první polovině dokonale vtáhnul, zaujal svým obrazem, ale i postavami - a jakmile jsem byl teda v něm, jako by Wong nevěděl, co teda se mnou. Jako by vtáhnout mě bylo to jediné, o co mu šlo. Jenže stačí to i na těch 100 minut? Něčemu od něj už ty čtyři hvězdy dát musím, tak třeba tomuhle, ale nemůžu se zbavit dojmu, že Wong moc vsází na sílu své estetiky. (05.07.2017)

Nejen v porovnání s předešlým režisérovým snímkem je tento po všech stránkách jednotvárný. Materiál, který by se dal soustředěně zúročit v krátkometrážním filmu, je v přeestetizovaných, nerytmicky kombinovaných záběrech neúměrně „roztažený“, což může leckomu sugerovat (spolu s fragmentární kompozicí obrazů a nervní kamerou) surrealismus, s nímž se ovšem potkává jen v rádoby černohumorných sekvencích. Ani noční atmosféra ve své přirozené víceznačnosti zde neznepokojuje: je prázdná jako všechny postavy a to, co kolem zní, dutě a hluše, nespoluutváří atmosféru, přesněji ono vzduchoprázdno, které ji předstírá. (25.02.2024)

Tak já nevím, den předem jsem byla v Plzni ve vynikající čínské restauraci a jídlo bylo skvělé. Druhý den jsem si pustila tenhle film a začala mít podezření, jestli ty chutné houby, co tam byly, nemají nějaký účinek s prodlouženou působností, mírné halucinogenní účinky, a jak poznamenal (ne)vtipně jeden kolega uživatel - hlavně si zavři okno:-) , tak tenhle dojem jsem měla při sledování tohohle asijského filmu, kde na periférii města pracuje zakázkový nájemný zabiják, dívka, která se kvůli němu trápí, lidičky žijící v malých bytečcich s malými krámky, kde vás může přepadnout individium, co nemluví, které si vydělává neskutečným zpúsobem, šlapky ale i slečny, které jejich láska skutečně odvrhla a jim z toho tak trochu hrabe....neskutečná mozaika podsvětí, která je tak bizarní, že nevíte, co s tím. Jenže já už vím, tři hvězdy mi na to stačí:-) (14.01.2013)