Vražda na objednávku

Tohle přesně Hitchcock uměl jako nikdo jiný. S minimem technických prostředků, s jednoduchým motivem a s několika málo excelentními herci dokázal zplodit mistrovský psychologický thriller, který si své mohutné tempo pramenící již v úvodním rozhovoru drží bez jakýchkoli režisérských nebo scénáristických výkyvů. Přestože film musí skončit jediným možným způsobem, Hitch dokázal nemožné - strhnout diváka do takové míry, že na nějaké chystané finále až do jeho nástupu ani nepomyslel. Kdo by také chtěl, aby taková nádhera někdy skončila? :)) 95% (27.05.2014)

Hitchcocka mám rád a vím, že je to pravý mistr svého řemesla. Přesto mě překvapil, jak krásně divadelně vypadá tento film. A já se díky tomu, díky skvělému scénáři, díky parádnímu Rayi Millandovi a překrásné a takřka dokonalé Grace Kelly do tohoto filmu zamiloval a celých 105 minut jsem z něj nespustil oči. Když potom film skončil, tak jsem měl jasno - už vím, proč je Grace Kelly tak obdivována a tohle je pro mě zatím nejlepší Hitchcock! 100 %. (06.08.2012)

Britský dramatik Frederick Knott proslul dvěma komorními a solidně zamotanými thrillery (původně veleúspěšnými divadelními hrami, které následně přepsal do dvou neméně úspěšných filmů) a sice VRAŽDOU NA OBJEDNÁVKU a ČEKEJ DO TMY. Oba charakterizuje rafinovaná, až překombinovaná výstavba zápletky a vystačení si jen s jedním bytem a pár postavami. Oba příběhy také stojí na podobném půdorysu, kdy nicnetušící a zdánlivě bezmocnou ženu ohrožují ze zištných důvodů dva typy zločinců, z nichž ten chytřejší vydírá toho méně chytrého, aby mu se špinavou prací pomohl. Děj se ale u obou těchto her kočky s myší odvíjí značně odlišným směrem a v případě VRAŽDY výrazně nepředvídatelněji. Nemůžu se zbavit pocitu, že s takto kvalitním scénářem Hitchcock neměl moc co pokazit a že oproti svým jiným snímkům se tu filmařsky příliš neblýskl. Každopádně si - i díky dobře obsazeným a hrajícím hercům - připsal parádní thriller. (25.02.2017)

Až do rozsudku je to skvěle vymyšlené, uvěřitelné a prostě to tam mělo i skončit. Zbytek sice není přímo špatný, ale už z něj je až přespříliš slyšet šustění papíru, všude čouhají velké náhody a i postavy jsou rázem spíše loutkami. Což si obzvláště Millandův výstavní charismatický záporák nezasloužil. (08.08.2010)

"V povídkách se všechno stane tak, jak si přeje autor. Ve skutečném životě nikdy." Jenže to tvrdí pouhý spisovatel, ale skutečný pachatel, pohotový improvizátor Tony, se to rozhodl vyzkoušet v praxi. Já jsem tedy vždy na straně práva a nevinných, takže absolutně nechápu, jak mě Hitch dokázal přesvědčit o tom, že mám fandit padouchovi, aby se mu podařilo zbavit sympatické, byť lehce nevěrné, manželky. To klobouk dolů a hvězdy na stůl, protože já jsem si to hodně užil. (08.08.2016)