Zahraniční dopisovatel

Neustále sa meniace prostredie a zvraty zabezpešujú divácku pozornosť po celých 120 minút. Ťažko povedať, či takto dobrodružná záležitosť obohatená o milostnú linku je ten správny žáner pre inak vážne politické pletky. Niekedy sa závažnosť témy, napr. pri väznení starého pána, bije s akčnosťou a zábavnosťou, ale tak je to starý film a v roku 1940 bolo ešte priskoro na nejakú poriadnu reakciu na rozbiehajúcu sa vojnu. Preto Zahraničného dopisovateľa hodnotím v rámci jeho vysokej miery zábavnosti. Nikdy neviete, kam sa pozriete o pár minút neskôr a ani to vopred nezisťujte, nevedomí sa budete baviť viac. (24.06.2017)

Reziser Alfred Hitchcock /Psycho, vertigo/ natocil takmer kultovy film, ktory zaostava len o kusok za najlepsimi dielami maestra. Mna totiz maximalne zaujima motiv nevinneho cloveka, ktory sa zapletie do mocenskej hry plnej spinavych intrig a praktik. Rezia je vycibrena, Hitchcock sa s kazdou scenou pohral - ako sceny z Holandska, lietadla a veza. Interiery - kulisy su namakane a vidno ze sa tvorcovia s nimi pohrali, exteriery su vsak este lepsie. Dialogy mi vobec neprisli nudne, naopak boli potrebne pre pochopenie hry, do ktorej sa zamotal Joel McCrea /Jizda Vysocinou, Colorado Territory 1959/. Ba dokonca sa mi tu zdalo malo dialogov, reziser mohol kludne nejake este popridavat. Okrem McCreu tu hrala aj Laraine Day /The Locket 1946/ a George Sanders /Kniha Dzunglia All about Eve/. Cameo Hitchcocka múselo byt. Nechybaju akcne sceny a masakrozny zaver je uz vo filmoch tohoto tvorcu dobrym zvykom. Hitchcock ukazal rezisersky talent a toto je dalsi krasny dokaz, ze najlepsie filmy tocil v 40. a 50. rokoch minuleho storocia. 90 % (05.03.2016)

Musela jsem si na chvíli od té série Hitch/Bennett odpočinout. Byla to dlouhá cesta od Blackmailu až do Hollywoodu. Ale je škoda, že Foreign Correspondent je taková antinazi kampaň, že je člověku až stydno, jak je ten film jednoduchý. V hlavní roli by to chtělo někoho víc all-American, někoho jako Garyho Coopera. Protože Joel McCrea je takový jen na půl, sice žádané dřevo, ale toho charismatu mohlo být více. Čim se tedy možno během těch dvou hodin zabavit? Sledujeme Herberta Marshalla, který působil v Anglii naštěstí jen krátce a už nic nepřipomíná jeho dávný výkon z Hitchova filmu Murder. Prošel totiž hollywoodskou školou a nyní hraje mnohem lépe. Jinak by to ani nešlo, byl partnerem Marleny dokonce 2x a jednou ho líbala i Garbo. Dále je tu Albert Bassermann v takové roličce z vděčnosti, protože tento veterán býval oblíbencem Franze Kafky, hrál v mnoha velkých němých filmech už před 1. světovou válkou a nyní našel útočiště v továrně na sny, kde pochopili, že pracující s živou kronikou filmu. A jako takový samozřejmě byl oceněn alespoň nominací na Oscara. Stejně jako Bennett. Takže pohádka o Evropanech, kteří utekli před zlým nacizmem měla v případě tohoto filmu skutečný happyend. (29.01.2019)

Další z Adolfových filmů, nicméně pro mě nic extra. Film sice je parádně natočen, jako vždy, ale je šíleně roztahaný, i když herci hrají parádně a intrik je tu více než dost, tak si nemůžu pomoct ale je tu moc keců o tom kdo je špion, je tu plno dohadů, atd... Nicméně stejně jako Vražda! tu je hodně silná scéna s výslechem, opravdu zamrazí a chudák děda. A stejnak jako to bylo u Vraždy, posledních pár minut je hodně dobře natočenýc, blockbuster ze 40 let, dobře natočen, nicméně pro mě moc zdlouhavej a se spoustou zbytečných potyček. (28.07.2016)

To, ze je Hitchcock veden jako jeden z nejlepsich reziseru v historii kinematografie je fakt a ja s nim zcela souhlasim. Jeho tvorba je nadcasova a vetsinou pracoval s vybornym scenarem. Zahranicni dopisovatel neni vyjimkou, bohuzel je dej filmu strasne roztahany a myslim, ze zbytecne. Romanticke lince jsem neveril, zvlast, kdyz si na lodi vzajemne povi, ze se chteji vzit..., pusobi az trapne. Bohuzel se mi nepovedlo se s zadnou postavou ztotoznit, coz na hodnoceni nikdy neprida. Nektere sceny jsou ovsem vynikajici, at uz atmosferou (mlyn v Holandsku), napetim (navsteva kostelni veze) ci technickym zpracovanim (letadlo a nasledna plavba po mori). Chapu, ze byl rok 1940, presto zaverecny proslov k americkemu lidu rozhodl v me nerozvaznosti v hodnoceni a ctvrtou hvezdicku jsem nakonec nepridal. (29.07.2016)