Cesta domů

Filmový příběh připomíná telenovelu ozdobenou romantickými záběry přírody a kýčovité vesnické idylky. Když se v závěru rozvine nakonec opravdové drama okolo vydražené střechy nad hlavou, završí vše kýčovitý happyend jako opsaný z budovatelských filmů 50. let, korunovaný optimisticky zasněným pohledem Evy Holubové vzhůru do šťastné budoucnosti. (17.10.2022)

Mám pro tuto trilogii až překvapivě velkou slabost, takže i tento poslední díl se mi velmi líbil i když na legendární jedničku to nemá. Přesto trochu nadhodnocuji a dávám opět plný počet hvězd jako u předchozích dvou filmů ... Protože málokteré české filmy se mi natolik líbí a jsou mi tak příjemný jako tato trilogie! 90% (14.06.2022)

Možná, že kdyby tvůrci zůstali jen u prvního dílu, mělo by to zvláštní místo, neopakovatelný (mimochodem, tohle je spoiler heavy one). Jakoby lidi spolu byli jen, dokud to dokážou vydržet a někdy to dokážou dlouho. Chyby budou, ale je potřeba přes ně přejít. Díl po dílu je 'Cesta...' progresivně černější, řekl bych (asi to možná dobře odráží celkově proces stárnutí)... první díl byl přitom tak kouzelný. Nejdřív je láska, pak práce, pak mládí nové generace, výchova, zkušenosti, život, práce, láska a pak konec. Osobně, nic z toho neznám, nic z toho ke mně nepromlouvá, ale vím, že první díl byl tímhle nábojem přeplněn tak, že bouchl jako lahev šampusu. Honza začne při práci v lese hodně chlastat a že začne být na alkohol opravdu odborník (to chlastání v práci je něco, co se naučil i můj děda) a tak trochu do toho zatáhne i Ludvu a ten pak při sílícím tlaku nadřízených z řad lesníků, kdy je mu vyčítána každá blbost, při jednom excesu v opilosti jednak podvede Anynu a zároveň i přijde o hájenku, kterou se rozhodne vedení prodat. Markéta (je funny, že Nimcová se podílela na scénáři k celé trilogii a přijde mi, že svou postavu namalovala celkově dost "bíle" a bez jakýchkoliv charakterových chyb, jako nějaké Slunce celého projektu, co nikdy neudělá krok vedle - tuhle mentalitu sdílí řada hipísaček) špatně snáší Honzovo chlastání a kvůli tomu mezi nimi vzniká konflikt a až se u Papoše projeví alzheimer a nakonec na něj i umírá, rozhádají se tak, že chce Honza spáchat sebevraždu (velmi poeticky, řetězem, kterým tahá celou dobu dřevo), v čemž mu na poslední chvíli zabrání Ludva a lahvinka sedmileté slivovice. Závěr trilogie Tomáše Vorla (přes dvacet let práce a já jsem to vyzunkl pod týden času... dvojku a trojku dokonce v jeden den) má definitivně blíž k druhému dílu, náladou, vyprávěním, vizuálem, obsazením (ač věčná škoda, že si Kameníková nedala repete svojí role a museli ji přeobsadit). Stats: Oficiálně jsem tak viděl všechny filmy Tomáše Vorla ml. (což jsou pouze filmy Vorla st. a pokud se bavíme o něm, už mi zbývá jen film, po jehož neúspěchu chtěl Vorel st. spáchat sebevraždu - Kamenný most, a budu jej mít taky komplet). Barbora Nimcová zůstává hipísačkou od začátku do konce a má tu tu svoji silnou ženskou energii, znám tyhle typy a zkrátka je srdcem projektu, ale mě nejvíc přes všechno k srdci přirostla postava Tomáše Hanáka (Honza), který zkrátka začíná svoji cestu v kanceláři, jako krysa u PC, a pak končí s úsměvem, v traktoře, i když mohl velice snadno skončit o chvíli dřív, oběšený, na stromě, ale důležité je, že žil, podle toho, jak chtěl a dobrá byla ta reakce i na pití - Markéta: "Řekni mi, co ti chybí? Práci máš, zdravý děti máme, žijeme v čistý přírodě, máme všechno, po čem jsme kdy snili." Honza: "Lásko, nic mi nechybí, jen bych chtěl být trochu v klidu. Nic neřešit, furt dokola. Ty taky kouříš trávu. Kolik si dáš jointů za den? A počítám ti je snad?" (08.10.2023)

Filmy od Tomáše Vorla s podtitulem "útěk do přírody" přináší divákovi možnost, alespoň na chvilku opustit město a starosti a vrhnout se do lesů a hájů. První dva díly v sobě mají větší kouzlo lesa a vesnice a toho opravdového proč lidé na vesnici a do přírody jezdí, tento dál je již víc spojený depresí venkovana a všech starostí, které se v těchto končinách na lidi balí. Svým způsobem je ovšem film velmi pěkný a poetický. Jen kdyby to nebylo ke konci tak depresivní. Lidi prostě chlastaj a nebo něco podobnýho. (30.06.2022)

Cesta domů se nijak zvlášť neodlišuje od Vorlových filmů. Snad jen stojí za připomenutí, že celá trilogie má u zdejších uživatelů sestupnou tendenci. Není divu. Jednotlivé postavy stále žijí svým podivuhodným životem. Opět se tu místy objevuje ochrana přírody. Ale hlavní prioritou je volná výchova a duchovno. Člověk obecně totiž nemá právo být svázán konvencemi, morálními pravidly a povinnostmi. Ale pozor, jednotlivé postavy toto dodržují jen pokud se jim to zrovna hodí do krámu. Jinak sledujeme spíše epizody ze životů již postarších hlavních postav, které se někam přeci jen posunuly, ovšem není zcela jasné, zda k lepšímu. Barbora Nimcová je nějaká místní duchovní regentka, bába bylinkářka člověk vnímající přírodu tak nějak jinak a víc než ostatní. Tomáš Hanák působí místy docela rezignovaně a tak se raději ožírá. Ludva si stěžuje na své pracovníky, jeho žena si stěžuje úplně na všechno. Jestli má tenhle snímek děj uzavřít, tak se to nejspíš nepovedlo. Fanoušci Vorlových komedií asi budou spokojeni i kdyby Hanák, Vorel ml. a Šteindler proseděli celý film v hospodě a prochlastali ho. (16.06.2022)