Vanishing Point

Společně s Bezstarostnou jízdou jasný pilíř road movie z období, kdy road movie dost možná nejlépe zrcadlila osvobozující hnutí americké kinematografie. Zážitek lehce halucinogenní a morálně uvolněný skrze doznívající hippie éru a zároveň upocený, špinavý a morálně bezvýchodný ve stylu drsných sedmdesátých let a celkové žánrové revolty, kterou nastavilo už nekompromisní zakončení Bonnie a Clyde. Nejde se nijak extra do hloubky a Vanishing Point je především vzrušujícím chromovaným dobrodružstvím na rozpálených dálnicích, kde hlavní hrdina může své minulosti i zákonu, jenž je vám neodbytně v patách, ukázat alespoň na chvíli prostředníček. A funguje to náramně a nesmírně nakažlivě (nemluvě o tom, jak ty neowesternové americké sedmdesátky zbožňuji). 80% (03.04.2020)

Need Speed for Speed. Kowalskiho mozek jede díky neblahému životnímu osudu podlahu a za pomoci benzedrinu vydává směrem k pravému chodidlu jasný pokyn: „Sešlápni plyn a vyhledej podlahu jinou! Podlahu bílého Dodge Challenger 1970!“ Post-Woodstocková jízda deziluze může začít a až si to ve finále Jimmy(?) namíří k bílému světlu mezi buldozery, tak vězte, že se k němu skrz jejich radlice dostal, ač se to na první pohled nemuselo zdát.. Pokud by však Kowalski při svém zběsilém tripu za svobodou sejmul vaši ženu s dětmi vracející se ze školy, stalo by se z manifestní jízdy "nespoutané individuality" jen šílené řádění zfetovaného piráta silnic. Já vím, že jel přes víkend, ale svět umí být relativní, viďte..? (09.01.2012)

Afroameričan a jeho sázka s bílým "born to be wild" mužem. Toť veškerý děj. Burácení motorů. Toť veškeré dialogy. Zpočátku jsem byl naprosto unešen, ale postupně mě Sarafian udolal tím, že tady je takřka každá scéna naprosto stejná jako ta předcházející. Což je škoda, protože například mlčenlivá jízda pouští je dokonalá "filosofie na pneumatikách". Jenomže pak se najede zase na koncept - scéna, řvoucí dýdžej, stejná scéna, stále řvoucí dýdžej, stále stejná scéna, (pozor změna) dýdžej deklamující životní moudra a pak už zase stejná scéna, ale v jiné lokaci. Jediné co ten film úspěšně dováží až do cíle, je charismatický výkon hlavního hrdiny (myšleno samozřejmě běloskvoucího Dodge Challengeru 1970, nikoli Newmana) a fantastická kamera. (19.03.2009)

Neobľubujem bezcieľne prechádzky a nechápem potrebu bezcieľneho jazdenia len preto, "aby si človek vyčistil hlavu". Z uvedeného vyplýva, že nie som správnym divákom pre tento film, kde sa jazdí a jazdí a jazdí, i keď nie bezcieľne, pretože sa policajtom uniká a uniká a uniká. V rámci toho sa očakáva, že automobiloví nadšenci budú obdivovať ladné tvary Dodge Challengeru, muži okrem toho aj ladné tvary motorkárky a filmoví nadšenci budú v tom všetkom hľadať hlbší filozofický podtext. Autá ma zaujímajú iba ako dopravný prostriedok, vymýšľať podtext sa mi nechcelo a kvôli motorkárke tretiu hviezdičku nepridám. Liberté, egalité, automobilité. (01.06.2011)

Pustina novodobého divokého západu protknutá nekonečnými americkými dálnicemi, na nich silná kára zběsile uhánějící vpřed v rukou závodníka - svobodomyslného rebela, s prsty jakoby přirostlými k volantu, s pohledem upřeným k horizontu či do zpětného zrcátka na majáčky policejních aut, v těle se rozpouštějící prášky proti únavě, diváci v kovbojských a šerifských kloboucích, sledující honičku v této dlouhé, osamělé, osudové a jedinečné road movie v zemi všech možností, z nichž největší je možnost uvíznout v poutech vyřvávaného a uměle vyživovaného pocitu svobody....Hlavní zbraně filmu: svobodné srdce hlavního hrdiny (nyní po letech i jeho jméno), burácení motoru, vůně nafty, nekonečné prérie a "všudybud" slepý dj a jeho adrenalinová hudba odeznívající flower generation, coby průvodce celého tohoto motorového vypjatého vzdoru. (08.09.2006)