Slíbená princezna

Slíbená princezna - mohl by celý ten tým vrahů pohádky jako žánru, podílející se na tomto kousku, slíbit, že už nikdy nic takového nespáchá? Třeba pod trestem smrti? Čím ve výčtu toho, co bylo špatně, začít, když špatně, kromě krajiny a hezkého zámku, bylo úplně všechno? Jako první mě zarazily vyjadřovací prostředky postav, a to konkrétně krále, když hned v úvodu pravil, že "ta koruna je těžká jako kráva". Ano, lidově se tak mluví, ale tohle není něco, co bych chtěla slyšet v pohádce sama a není to něco, co by v pohádkách měly slyšet děti. Další věc je chování dvanácti, resp. jedenácti, princezen. Ostatní komentující používají slova jako veřejný dům, hampejz, lehké děvy a podobně. Já jsem, stejně jako mnoho dalších lidí, nevěřila vlastním očím a u toho, co se dělo na lodi, si ověřovala, že se odehrává to, co si myslím, slovy - ty kurvy tam jsou princezny nebo někdo jinej? Můj protějšek byl natolik konsternován pohádkou, že jsem ani nebyla napomenuta za to, že mluvím sprostě. On tedy první šálek velmi silné kávy byl už popis soulože královského páru ve zralém obilí. Nápad soupeření dvou ženichů není špatný, jenže jeho provedení tak nějak drhne, princezna je šeredná (umím si představit roli, do níž by představitelka typově zapadla a byla by atraktivní, ovšem jako princezna to bylo šlápnutí vedle, líbeznosti a půvabu pobrala asi jako celerová bulva), navíc tady není jediná postava, která by byla člověku sympatická a bylo by možné přát jí něco jiného než smrt krutou a strašlivou. Pohádkám odpady nedávám, ale tohle byla s přehledem jedna z nejhorších slátanin mého nejoblíbenějšího filmového žánru a do pláče i zvracení je mi ještě teď téměř po týdnu, když si na tu hrůzu vzpomenu. (30.12.2016)

Rok 2016 byl ve znamení špatných až velice špatných vánočních pohádek a Slíbená princezna patří bohužel k těm velice špatným kouskům. Nejvíce mě do očí bily nadmíru nesympatické postavy, plytký až hloupý scénář a kostýmy princezen alá gipsy sluts. Velké zklamání, které z odpadu zvedá obsazení Jana Ciny a několik málo trefných hlášek Jitky Čvančarové. (17.01.2017)

Asi bych lhala, kdybych to nazvala pohádkou pro děti a proto tomuto dílu budu říkat prostě - film. Podívala jsem se na něj kvůli velké vlně kritiky i celkovému "odporu". Velice mě mrzí, že tvůrci lačnící po kdo ví čem, použili názvu a námětu pana Erbena, který by si toto zpracování nemohl ani zdaleka představit a to jest možná lepší. Nevím, koho měl film přesně zaujmout, cílová skupina není známa a pokud to opravdu měli být děti, jistě by byli rádi, že nevkusné, vulgární chování a šňupání čehosi je dobrý vstup do života i když to s nimi nakonec dopadne špatně, že nejlepší taktika je ženské tělo a spousta alkoholu, že laciný text a hudba, která by ani v na rokovém koncertě, kam asi patřila, neuspěla a že spoustu nevkusně kombinovaných barev a velká poprsí tvořila něco jako orient. Pokud film byl určen pro staršího diváka, tak doslova ošoupané vtipy a ne moc dobře propracované dialogy či odbité scény bez pointy a nápadu nemohli vůbec někoho zaujmout. Snaha kombinace zlatovlásky a pirátů z Karibiku přinesla pouze spoustu dalších bezvýznamných postav, které se prostě po cestě zamilují a zůstanou. Znalost pirátů se samopalem asi taky úplně neuchvátí a uměleckou stránku jistě také nepodpoří. Suma sumárum tu máme prostě jednu velkou slátaninu, která by neměla být pohádkou pro děti. Jistě jsem viděla mnohem horší filmy, ale i kvůli hereckému obsazení bych čekala mnohem více, přesto všemu dávám vinu, hlavně tvůrcům, kteří vytvořili naprosto nevhodný film pro děti a měli by si uvědomit, že tím budoucí generaci dávají špatný a vulgární případ a to ještě naprosto nesmyslným způsobem a zároveň jsem také zklamána chováním ČT o které jsem jinak měla, co se týče filmů pro děti dobré mínění, jenže jít s dobou neznamená upnout se k jejím až podprůměrným standardům kompenzovanou lehkou vulgárností - ta by totiž měla být učena i dospělé, že se prostě nehodí. (29.12.2016)

Anarchistická pohádka, vlastně přímo čistokrevná parodie příběhu o Zlatovlásce, které to pokazí až rozvleklý, osudový a naneštěstí smrtelně vážně míněný konec. Do té doby ovšem jde o jedinečnou pakárnu, jež míchá kdeco s kdečím a je jí to úplně jedno, protože díky tomu například nechává postavy přirozeně hovořit současným jazykem a dělat věci, které se jindy rozhodně nesluší. Rázná hippie princezna mě ohromně bavila stejně jako třeba gestapácké kožené kabáty steampunkových nohsledů zlého knížete, oražená mluvící zvířena nebo ostatní princezny zabavující piráty způsobem, který by se jejich manželům asi nelíbil. Absolutně netuším, co taková záležitost dělala na Vánoce v hlavním vysílacím čase a jaké následky budou mít děti, které ji viděly, ale já se namouduši - šíleně - pobavil. A abych nezapomněl, mělo to výbornou hudbu. (25.12.2016)

No jo, kolega Mallinali to celé vyjádřil (a okomentoval) za mě. Já si navíc šla po čtyřiceti minutách raději číst, ale ten Erbenův základ zůstal i zde zachován (byly tam ryby, mravenci, ptáci, živá a mrtvá voda), zbylé bylo sice podivným slepencem (viz kolega flanker.27 - poznámka autorky komentáře, ještě, že tady ty kluky mám, jinak bych to musela popisovat sama), ale tu jednu hvězdičku jsem i při absenci sympatií k ústřednímu páru nakonec udělila. (04.01.2017)