Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Charles BennettKamera:
Curt CourantHudba:
Arthur BenjaminHrají:
Leslie Banks, Edna Best, Peter Lorre, Frank Vosper, Nova Pilbeam, Pierre Fresnay, Frederick Piper, Joan Harrison, Betty Baskcomb, Robert Brooks Turner (více)Obsahy(1)
Dvaja manželia sa na dovolenke omylom dozvedia o chystanom atentáte v Londýne a aby ich vrah donútil mlčať, unesie im dcérku. Oni sa však okamžite vracajú do Londýna a mienia vziať spravodlivosť do vlastných rúk. Napínavý thriller, ktorý si Hitch sám zremakoval farebne v roku 1956. (POMO)
Recenze (38)
Neštěstím mého hodnocení samozřejmě je, že jsem snímek viděl až po shlednutí remaku a především všech následných britských filmů AH. Proto nedokážu onen "první vzor" spatřovat jako první či jako "jeden z nejúspěšnějších a kriticky nejuznávanějších filmů Hitchcockova britského období". Vina je tedy na mé straně, ale ještě větší na Alfredově. A přitom jen stačilo, aby nikdy nic nenatočil, což po Muži, který věděl příliš mnoho (1934) bylo nejspíš nemyslitelné (i Truffaut film považuje za takový, který znovunastartoval režisérovu kariéru). Nejsilněji a nejnesmrtelněji (vyjma komorních pasáží u zubaře a při zpívání v kapli) samozřejmě působí scéna v Royal Albert Hall, kde naplno probleskuje Hitchovo mistrovství. Paradoxní přitom je, že jde o jednu z mála věcí, které se objevují v obou filmech (Kantátu bouřkových mraků složil Arthur Benjamin speciálně pro tuto scénu). Další poznámky už jen stručně: Název filmu je převzat z titulu sbírky detektivek od G. K. Chestertona. Přestřelka na konci filmu je založena na skutečném obléhání Sidney Street v Hitchcockově East Endu ze dne 3. ledna 1911. Alfred Hitchcock se ve filmu objevuje v 33. minutě, jde ulicí zprava doleva v černém plášti před vstupem do kaple. Charismatický záporák Peter Lorre bude později obsazen do Čtyř vyzvědačů (1936), unesená dívka Nova Pilbeamová do Mladého a nezkušeného (1937) a její taťka Leslie Banks do Hospody Jamajka (1939). ()
Tady už byly první náznaky toho, že Hitchcock bude jednou skvělý režisér. Příběh o chlápkovi, co se dostane na stopu atentátníků a unesou mu dceru je sice slabý a prokládaný podivnými vtipnými scénkami, ale gradace děje funguje. Skvělá je scéna v opeře, vynikající je pak závěrečná přestřelka atentátníků s policií, která mi i velice zajímavé momenty (matka hrdinka). A samozřejmě Peter Lorre je správně slizký záporák. Neříkám, že jde o skvělý film, ale líbilo se mi to. Krimi/thriler roku 1934. ()
Oproti pozdější verzi z 1956 tohle skutečně až bolelo dokoukat. Zkratkovité nesmyslné jednání postav, chování, zvraty... scénárista musel být nemehlo nebo nevím. Sice i sám Alfred věděl o nedokonalosti tohoto svého filmu, ale pokud chcete prostě jen vidět Hitchcockava "Muže, který věděl příliš mnoho", jděte rovnou pro verzi '56, tohle obejděte obloukem. Fakt. ()
6/10 Lehci nadprumer, kde se hodne strili a je i dost mrtvych - kratka stopaz zabranuje lepsimu prokresleni postav, ale tez aspon nezacne nudit. Peter Lorre je nadcasovy padouch ;]]] ostatni postavy jsou lehce zapomenutelne, stejne jako vetsina scenek - snad jenom "u zubare", "v kostele". Na poradne Cocky to nema.... ()
Celou dobu mě ten film bavil, 75 minut je dostačujících a dobře se na to dívá. Jenom mi teda vadí, jakým způsobem zde plyne děj. On si tu ten děj prostě jenom plyne, ale nenabídne (kromě scény v divadle) nic moc zajímavého nebo překvapujícího, což je škoda, protože by to ten film značně oživilo. Ale i tak se mi to líbilo, akorát je co vylepšovat. Ale přece jenom, pořád to byly Hitchcockovy začátky. 4* ()
Galerie (25)
Photo © Gaumont British Picture Corporation
Zajímavosti (14)
- Jméno filmu je odvozeno od názvu knihy G. K. Chestertona. (akisha)
- Když Peter Lorre přijel do Velké Británie, setkal se s Alfredem Hitchcockem. Jelikož se usmíval a přikyvoval, když Hitchcock mluvil, režisér nepoznal, že Maďar Lorre má dost omezené znalosti angličtiny. Když se rozhodl ho obsadit do filmu, Lorre se velkou část svých replik naučil foneticky. (akisha)
- Hitchcock trval na obsadení postavy Abbotta Peterom Lorrem. Páčil sa mu z filmu M (1931), lebo mal vyhranený zmysel pre humor a aj vzhľadom k nízkej postave bol charakteristický svojim dlhým prevlečníkom siahajúcim až po päty. Vraj tak mu prischla prezývka „Dlhý prevlečník“. (Biopler)
Reklama