The Man Who Knew Too Much
The Man Who Knew Too Much
Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Charles BennettKamera:
Curt CourantHudba:
Arthur BenjaminHrají:
Leslie Banks, Edna Best, Peter Lorre, Frank Vosper, Nova Pilbeam, Pierre Fresnay, Frederick Piper, Joan Harrison, Betty Baskcomb, Robert Brooks Turner (více)Obsahy(1)
Dvaja manželia sa na dovolenke omylom dozvedia o chystanom atentáte v Londýne a aby ich vrah donútil mlčať, unesie im dcérku. Oni sa však okamžite vracajú do Londýna a mienia vziať spravodlivosť do vlastných rúk. Napínavý thriller, ktorý si Hitch sám zremakoval farebne v roku 1956. (POMO)
Recenze (38)
Tohle mě bohužel takřka dokonale minulo a měl jsem strašný problém u toho vůbec vydržet do konce. Přišlo mi to beznadějně zaseklé v době svého vzniku, zápletka je podle mě zcela debilní, není to vůbec napínavé, a nechápal jsem motivaci spousty postav, proč dělají to co dělají (a z počátku jsem měl problém se vůbec v té záplavě postav vyznat). Líbil se mi asi jen Peter Lorre coby ústřední padouch, ale jinak bych se tomu filmu podruhé obloukem vyhnul a ani si neumím představit, koho by to ještě dnes mohlo bavit, vyjma skalních Hitchcockových fanoušků (pokud někdo takový ještě existuje). ()
Tady už byly první náznaky toho, že Hitchcock bude jednou skvělý režisér. Příběh o chlápkovi, co se dostane na stopu atentátníků a unesou mu dceru je sice slabý a prokládaný podivnými vtipnými scénkami, ale gradace děje funguje. Skvělá je scéna v opeře, vynikající je pak závěrečná přestřelka atentátníků s policií, která mi i velice zajímavé momenty (matka hrdinka). A samozřejmě Peter Lorre je správně slizký záporák. Neříkám, že jde o skvělý film, ale líbilo se mi to. Krimi/thriler roku 1934. ()
Konvenční konspirační thriller, kterému zoufale chybí všechny trademarky pozdější Hitchcockovy tvorby, jako výraznější formální vytříbenost a dějová provázanost. Hitch v jednom ze svých prvních „velkých“ filmů hraje na příliš přímočarou strunu, takže se film po skvělém úvodu ve Svatém Mořici brzy stane pouze nezajímavou hrou na kočku a na myš, jež zoufale postrádá jakýkoliv dějový zvrat a závěr v Albert Hall či konečná přestřelka už působí pouze dojmem nastavované kaše, čemuž nepřidá ani spousta nedořešených témat. Dvacet minut navrch by snímku jedině prospělo! ()
Takový typický guláš sestavených Hitchem a Bennettem s odkazem na Chestertona. Z formálního hlediska musím seznat, že střihová skladba je podivná a místy nefunkční, práce se zvukem je na rok 34 zarážející. Herecky to osciluje mezi Angličany, kteří ve filmu sprostě jen jsou a přemisťují se nevzrušivě podle značek, a Peterem Lorrem, který hraje poprvé mimo Německo a zcela neorganicky a vyloženě sám za sebe. Snad jen u dětské herečky můžeme hovořit o určitém vědomém civilismu. Na to, že se právě tahle látka stala předmětem nového zpracování v 50. letech a že díky ní Lorre uspěl v anglicky mluvených filmech, je to síla. Nehledě na upevnění spolupráce mezi Bennettem (původně nadějným dramatikem) a Hitchem od dob Blackmailu... ()
Oproti pozdější verzi z 1956 tohle skutečně až bolelo dokoukat. Zkratkovité nesmyslné jednání postav, chování, zvraty... scénárista musel být nemehlo nebo nevím. Sice i sám Alfred věděl o nedokonalosti tohoto svého filmu, ale pokud chcete prostě jen vidět Hitchcockava "Muže, který věděl příliš mnoho", jděte rovnou pro verzi '56, tohle obejděte obloukem. Fakt. ()
Galerie (25)
Photo © Gaumont British Picture Corporation
Zajímavosti (14)
- Hitchcock prvotne pracoval s ideou, že hrdinka filmu, matka unesenej dcéry, vie perfektne strieľať z loveckej pušky. Zloduchovia ju mali v scéne v kaplnke zhypnotizovať a v takomto stave ju odviesť do sály Royal Albert Hall, aby ona zabila veľvyslanca. Neskôr od tohto nápadu upustil s odôvodnením, že ani najväčší profesionál v streľbe by pod vplyvom hypnózy možno nemieril úplne presne. (Biopler)
- Hitchcock pri realizácii narazil na problém s cenzúrou, a to konkrétne v tom, že anglická polícia nebýva ozbrojená. Práve políciu chcel využiť pri zajatí atentátnika v scéne v Royal Albert Hall. Cenzor bol zaujatý a tvrdil, že táto situácia bude škvrnou v dejinách anglickej polície. Nakoniec Hitchcock zlomil cenzora, že policajti použijú staré zbrane, konkrétne pušky. Cenzor to opodmienkoval, že si ich nesmú priniesť so sebou, ale že si ich zaobstarajú v starožitnostiach. Tým sa malo ukázať, že polícia nemá vo zvyku používať strelné zbrane. To Hitchcocka vytočilo a lišiacky sa z toho vyzul tak, že nakoniec v scéne prichádza nákladné auto a priamo z neho si policajti berú zbrane do akcie. (Biopler)
- Jméno filmu je odvozeno od názvu knihy G. K. Chestertona. (akisha)
Reklama