Godzilla vs. Kong

Godzilla a Kong se spolu již jednou porvali, od roku 1962 ale utekla velmi dlouhá doba a k opětovné konfrontaci nedošlo i díky komplikaci s filmovými právy. Jakmile ale v roce 2014 díky spolupráci studií Warner Bros. a Legendary světlo světa spatřila nová Godzilla a studio New Line Cinema souběžně vlastnilo práva na King Konga, definitivně vznikl potenciál setkání těchto dvou monster po téměř 50 letech. V roce 2014 tak definitivně odstartoval MonsterVerse, přičemž po filmech Godzilla, Kong: Ostrov lebek a Godzilla II Král monster je vyvrcholením právě snímek Godzilla vs. Kong, kterého se chopil Adam Wingard. Důležitá otázka se poté nabízí - stojí tahle konfrontace dvou ikonických filmových monster za to? Godzilla vs. Kong je poctivý blockbusterový řemeslo, kterému Adam Wingard dodává to nejdůležitější - epické, přehledné a kreativní bitky, krásný vizuál a především pocit, že daný potenciál vydřel na dřeň. Bitky mezi monstry mají přehlednou choreografii, Wingard měl očividní cit na to, jak jistý moment natočit jistým způsobem a skutečně to celé srší zajímavými nápady, které jsou následně slušně využité. A především máte skutečně pocit, že jde o život a že při té konfrontaci mohou Godzilla nebo Kong vydechnout naposledy. A tak to má být. Výtečné vizuální efekty, epická hudba Junkieho XL, která naprosto skvěle doprovází film, geniální zvuk a především ideálně vyvážené tempo. Godzilla vs. Kong netrvá přes 2 hodiny a ve filmu se pořád něco děje. Může za to nejspíš i fakt, že spoustu scén skončilo na podlaze střižny (ve filmu se nakonec neobjeví Jessica Henwick, Adam Wingard ale už pro jistotu oznámil, že žádný režijní sestřih nehrozí), ve výsledném filmu se ale skutečně pořád něco děje, rozšiřuje se mytologie a fandové Kaiju filmů budou nejspíše vyloženě nadšení. A těm ´´ normálním´´ divákům bude stačit to, že to aspoň vypadá pěkně, kreativně a v rukách to má očividně někdo, kdo zná míru a zároveň dokáže servírovat velkolepé akční sekvence. Lidské postavy a jejich příběhy jsou tentokráte bohužel o poznání méně zajímavé než v případě předchozích MonsterVerse filmů. Obě Godzilly obsahovali zajímavé rodinné vztahy, kdy jedna sázela na komplikovaný vztah otce a syna a ta druhá se zase točila kolem rodiny, která byla zasažena hlubokou ztrátou. I Kong: Ostrov lebek se částečně o psychologizaci postav snažil a celkem se mu to dařilo. Lidské charaktery ale v Godzilla vs. Kong ale kdovíjak zajímavé nejsou a přitom není problém v tom, že by ty postavy hráli špatní herci, protože Demián Bichir, Brian Tyree Henry nebo Rebecca Hall alespoň svým hereckým projevem dávají těm daným postavám něco navíc. Ale s plochostí těch postav to nic neudělá. Takový hlavní hrdina Nathan Lind v podání Alexandra Skarsgårda je ideálním příkladem. Nejzajímavější lidskou postavou je ve finále holčička Jia v podání Kaylee Hottle. Jia má s Kongem speciální spojení a dá se skutečně uvěřit tomu, že mezi nimi existuje speciální pouto, přičemž scény jí a Konga jsou těmi nejdojemnějšími v celém filmu. Postava Madison v podání Millie Bobby Brown má zase výhodu, že se již objevila v Královi monster a divák už tak k ní nějaký vztah mít může. Jakým způsobem se ale její postava po událostech Krále monster vrací do děje je tak trochu úsměvné a její linka, která pro jistotu obsahuje ještě spojence Joshe v podání (fajn) Juliana Dennisona a především postavě konspiračního teoretika Bernieho v podání Briana Tyree Henryho má spoustu mušek. Dá se snadno argumentovat tím, že na film jako Godzilla vs. Kong se člověk nekouká kvůli pamětihodným hereckým výkonům a brilantnímu scénáři, háček je ovšem v tom, že tam ty postavy prostě jsou a jakákoliv práce s nimi vlastně nikam nevede. Ve finále je tak úplně jedno, že je někdo něčí syn a někdo je něčí otec, protože to nemá kdovíjak zásadní dohru. Lidských postav je moc a kromě výše zmíněných si člověk prostě na žádnou z nich nevzpomene. Ale pak se zase vrháme do diskuze ohledně toho, zda je to zrovna u tohohle filmu tak stěžejní problém. Godzilla vs. Kong se navíc bere o poznání méně vážně než předchozí filmy, přičemž pokusy o humor se většinou tak trochu míjí účinkem. Předchozí snímky z MonsterVerse se přitom vážně brali o poznání více a fungovalo to. To ale není vyložená výtka, protože do vyloženě vtipné podívané má Godzilla vs. Kong pořád daleko a pořád je dostatečně drsná. A scénář dvojice Eric Pearson/Max Borenstein je možná předvídatelný, s Godzillou a Kongem si přitom ale nadále hrají zajímavým způsobem. A když některé scény nekazí tak trochu nevkusná hudební dramaturgie, celou dobu se na to skutečně krásně dívá. Při sledování filmu totiž divák nemá pocit, že si herci přišli pouze pro šek a především se jeho hlavní hvězdy předvádí ve vrcholné formě a dokazují, že jsou ikonické naprostým právem. Bitky jsou solidní, vizuál je pěkný a celé to snadno mohlo skončit jako naprostý průšvih, kde nebude fungovat absolutně nic. A k tomu má Godzilla vs. Kong daleko. Godzilla vs. Kong je tak ve finále solidní konfrontace dvou ikonických monster, která v oblasti velkolepé podívané splňuje všechny podmínky. Představa vidět tuhle stylovou záležitost na velkém plátně (či rovnou v IMAXU) je velmi příjemná a já osobně si na to po otevření kin okamžitě zajdu. Tyhle dvě ikonická monstra se totiž předvádí ve velmi solidním světle, které ukazuje, že MonsterVerse má v nadcházejících letech ještě určitě nějaký potenciál....... (31.03.2021) (méně) (více)