Půlnoční slunce

Už si ani nepamätám, kedy sa mi posledne (a či vôbec niekedy) stalo, že by som si "strihol" až takýto extrémny maratón a pozrel si seriál za jeden jediný deň, no tentoraz to šlo tak nejak prirodzene "ako po masle" a absolútne neľutujem. Severská kriminálna novinka, ktorá je v našich končinách ešte dosiaľ pomerne neznáma, avšak osobne si myslím, že si ju postupne, vďaka nesporným kvalitám - nie nadarmo sa tu v komentároch viackrát ocitlo prirovnanie k už dobre známemu Mostu -, nájde viacero priaznivcov daného žánru. Obsahová stránka je totižto kvalitatívne veľmi silná, postupne odkrývané ústredné tajomstvo diváka poľahky priam opantá, rovnako tak zaujímavé a kvalitné sú aj vedľajšie dejové linky protagonistov seriálu, psychológia postáv, originálne spôsoby vrážd, zakomponovanie tém ako sú sebapoškodzovanie, rasizmus a predsudky, sexualita či taktiež priblíženie laponských zvyklostí, rituálov a mýtov (aj keď v tomto ohľade je to sporné, nakoľko onen šamanizmus a celkovo zakomponovaný prvok mystičnosti mi možno chvíľami mierne prekážal, respektíve vedel by som sa bez neho obísť). Čo sa týka stránky vizuálnej, v tomto smere už absolútne nie je čo vytknúť, zvolené prostredie najsevernejšej, málo obývanej časti Švédska je priam vynikajúce (šiesti policajti majúci v troch smenách vo dvojiciach dohliadať na jednu pätinu celého švédskeho územia) a zobrazované lokácie prekrásne, čiže v tomto smere je to absolútne bez problémov, ba dokonca si myslím, že je to vzhľadom na neokukanosť veľký plusový bod a akási pomyselná "perlička" na príťažlivosti celého tohto vydareného seriálu. Nuž a v neposlednom rade ma nadchlo vynikajúce herecké obsadenie, myslím tým komplet všetkých podieľajúcich sa hercov, v prvom rade ale jednoznačne Leïlu Bekhti, ktorá si na základe jej fantastického hereckého výkonu (kde som jej uveril každučkú jednu jej repliku, výraz tváre, mimiku) a taktiež neobyčajnej exotickej kráse, obrazne povedané "ukradla" celučičký seriál len a len pre seba. A hoci proces vyšetrovania nebol vždy práve dokonalý a bezchybný, tvorcovia si občasne dopomohli akýmisi scenáristickými "barličkami" a aj celkovo samotný záver a konečné rozuzlenie by som si vedel predstaviť trošičku inakšie, koniec koncov som nad plným ohodnotením aj tak takmer vôbec neváhal. Mojimi hlavnými dôvodmi naň boli najmä už spomínaná zaujímavosť pre mňa vopred absolútne nepoznaných zvyklostí miestneho obyvateľstva, očarujúce prostredie a Kahina Zadi (postava francúzskej policajtky stvárnená Leïlou Bekhti). 90% (21.03.2017)

Krátce před zhlédnutím Půlnočního slunce jsem shodou okolností sledoval islandský seriál V pasti. Ten tvoří jeden pól obdivované severské krimi, založený na realistických postavách, konfliktech a motivacích, kde nemám ani nejmenší problém s logikou vyprávění. Půlnoční slunce představuje pravý opak. Je jako extravagantní plesová róba nedbale ušitá z laciných materiálů, která láká na flitry a cinkrlátka. Všechno působí přehnaně, překombinovaně, série sází na povrchní exotiku a efektně zaranžované vraždy. Tvůrci se evidentně zaměřují na diváky z řad městských liberálů, kterým servírují koktejl motivů, jako je homosexualita, střet kulturních vlivů, šamanismus atd., který je v této skupině příjemců dobře prodejný. Nad absurditou viděného a hloupostí zápletky se bohužel pozastavuje jen málokdo. V poslední třetině seriálu jsem už vyloženě trpěl a ztratil víru v nějaké rozumné vyústění. Ten druh mysteriózna, se kterým na mě tvůrci vyrukovali, patří do úplně jiných žánrů. Jediným kladem je přítomnost zajímavé Leily Bekhti. Projekt považuju za slepou odbočku vývoje žánru, zanechal ve mě tak negativní dojmy, že jsem vůbec neměl chuť věnovat čas poslední sérii Mostu od téže autorské dvojice; do té míry považuju použitý koncept za zkompromitovaný. Celkový dojem: 25 %. (16.01.2019)

Kdysi, v době Insomnie, šlo o zjevení, severské detektivky nikdo neznal. Ale i ty tehdejší měly kromě exotického prostředí, snového prostředí a pomalého tempa alespoň reálné postavy a normální zločiny. Čím větší byl o severské detektivky zájem, tím větší přicházela inflace tohoto žánru, až se dnes dá občas mluvit o sebeparodii, kdy všechny ty atributy už jsou tak přehnané, že je to celé prostě blbé. Co nejbizarnější vraždy, tajuplná hudba, vnitřně rozervaní jedinci, sociální problémy, a více exotiky, více rozeklaných skla na pobřeží, více zatažené oblohy, více deprese... Jen ten příběh už není jaksi podstatný. A tady se to táhlo jak já před cílem, kdybych šel pěšky 200 kilometrů na jeden zátah, a když jsem viděl ty přemoudřelé a starostmi strhané obličeje, přišlo mi to spíš k smíchu. (24.05.2019)

Zase seveřani, zase netradiční pojetí a zase top !!! Více než v jiných severských počinech, zde tvůrci trošku odvádějí divákovu pozornost a rýpou se ve zdánlivě nesouvisejících paralelách a příbězích, které se na první pohled vůbec do seriálu nehodí a nutí diváka k hlubokému zamyšlení. Sranda je, že například i bez hodně detailních popisků hlavních charakterů by se ve výsledku asi nic nedělo, na druhou stranu i když tu někdo tvrdí, jak zbytečné bylo popisovat minulost hlavního hrdiny, švédského prokurátora a hlavní hrdinky, francouzské policistky, aspoň si mohl člověk více lámat hlavu a utvářet v hlavě konspirační teorie. Pocem kamdeš, říkají všichni tvůrci téhle fajnové kriminálky, kterou v klidu označím za kvalitativně minimálně stejně povedou, jakou byl dnes už dá se říct legendární Most - spontánní a upřímné nadšení !...................moje hodnocení = 10 z 10. (05.05.2018)

Promarněný potenciál. Mohla to být zajímavá exkurze do severní Skandinávie s napínavým pátráním navíc. Když ale odečtu mínusy: mizerná role francouzské policistky, přehnaný počet šokujících vražd, něco permanentně rušivého snad ve všech záběrech, pak se dostávám na průměr 55% (zatím 884 hodnotících se mnou většinou moc nesouhlasí, průměr je 81%). (01.05.2018)