Raw

Kdo by to řekl, že se mi tahle koprodukční záležitost tak pěkně trefí do chuti? (To jsem si prostě nemohl odpustit) Na rozdíl od podobných horůrků, na které jsem zvyklý ze zaoceánské produkce, šlo spíše o psychologické drama, i když skalní vegan by se mnou asi nesouhlasil a bojoval by s nočními můrami. Na to, že děj nikterak nekvaltoval, jsem se u příběhu vůbec nenudil, protože mě bavil psychologický přerod hlavní hrdinky. (03.03.2020)

Po príchode na novú školu zisťuje Justine, že prostredie je trochu iné, než si pôvodne predstavovala. Namiesto usilovného štúdia sa budúci veterinári venujú radšej zábave a šikanovaniu nováčikov. To jej až tak nevadí, ale len do chvíle, kedy má ochutnať mäso. To je už pre ňu problémom, pretože je z vegetariánskej rodiny. Po ochutnaní zakázaného ovocia jej chuť na mäso už len rastie... - Počítal som s tým, že Raw / Grave nebude 100%-ným hororom, ale bol som na tento počin aj tak zvedavý. Vo výsledku sa to u mňa v rámci spokojnosti pohybuje niekde v strede. Na to, že ide o horor, ktorý sa dostal do kín po celom svete, je tu téma Body Horroru spracovaná dosť intenzívne a kamera sa na rozdiel od ostatných podobných počinov nevyhýba zobrazeniu brutálnych scén, aj keď to samozrejme úroveň béčkových hororov z tohto subžánru nedosahuje. Prostredie veterinárskej školy ma zaujalo a bol som rád, že bolo ukázané aj nejaké to vyučovanie, pretože nemám rád horory zo školského prostredia, ktoré sa v škole takmer vôbec neodohrávajú. Je tu cítiť, že režisérka chcela zasiahnuť hlavne moderných divákov a poukázať na mnohé témy ( vegetariánstvo, homosexualita, anorexia ) sa jej podla mňa podarilo vhodne, pretože sú to krehké témy a tu sú spracované nenásilne. A výsledný dojem? Justine konečne zistila to, čo už všetci dávno vieme. Nejaké listy sa nikdy nevyrovnajú poriadnemu medium rare steaku. A ak by mal nejaký vegetarián niečo proti tomu, že kvôli tomu steaku zomreli nevinné zvieratá, tak len dodám, že ten steak je z ludského mäsa. (23.05.2017)

Viděno ve vazbě na Titane, tady je vidět že je to debut, režisérka začíná, ale i zde jsou hezky vidět témata, která ji zajímají a kterým se ráda věnuje. Opět jako u Titane je dobré si odmyslet škatulku horor, to je zbytečné tady hledat. Ústřední filmové téma je zajimavé, a pěkně zpracované, celý děj je takový polosnový a polobizarní, některé věci se odehrávají pouze symbolicky, nikoli skutečně, respektive ty rozdíly mezi snovou metaforou se stírají a splývají. To se mi na tom líbilo, ale chápu že právě tohle může někoho iritiovat. Nicméně za mne dobré, prostě je to audiovizuální dílo, čert vem naraci. Celkové rozuzlení je pěkné, ne úplně šokující, vlastně očekávátelné, ale stejně fajn zpracované. Beru to tak, že je to debut, a proto je mi sympatické, že se režisérka spíš držela při zemi a nesnažila se za každou cenu vytvořit po všech směrech naprosto brilantní a novátorské dílo. Nicméně má našlápnuto na hodně zajímavou kariéru a tvorbu, což ostatně navazující Titane jen a jen potvrzuje. 7/10. (28.05.2023)

V prvé řadě, určitě na Raw nechoďte jako na horor. Prezentovat tento snímek jako brutální horor, u kterého diváci omdlévají, to zavání skoro až drzostí. Jestli u tohoto někdo zkolaboval, tak jedině snad nějaký geront, který by shodou okolností v danou chvíli zkolaboval tak jako tak, Raw neRaw. Budiž, přes tento "podvod" bych se i přenesl, pokud bych dostal zajímavý a něčím podnětný film. Ale kdepak. Debutující autorka se patrně snažila říct něco hlubokomyslného o společnosti, ale dělá to skrze blábol, který stojí na extrémně vratkých základech. Aby se autorka dostala dějově tam, kam potřebuje, tak různé události postrádají své logické konsekvence a žádná z postav se nechová jako skutečný člověk (problematické využití vedlejší gay postavy je jen špičkou ledovce). Což je v případě, že má film o lidech něco vypovídat, a zároveň se odehrává v reálném světě, a ne v nějaké alternativní realitě alá The Lobster, docela problém. Tohle je do sebe zahleděný, vychtěně provokující art, uvnitř ovšem takřka úplně prázdný. Předpremiéra v hipsterském letenském Bio Oko tomu sedla jako prdel na hrnec. (05.04.2017)

,,Chutnáš po kari." Psychologické drama s několika přesahy - podobenství, alegorie, artový film. Zpočátku jsem měl pocit, že se jedná o další přírůstek k filmům Thanatomorphose, Contracted nebo sérii Cabin Fever. Záhy se ukázalo, že tohle má mnohem blíže k Dravcům (1999) s lehkými reminiscencemi na trilogii Moje sestra vlkodla. Horor tohle opravdu není, poněkud bizarní snímek ano. Očekával jsem ohňostroj nechutností, tsunami hnusu...no, krev sice tekla, ale nijak šokujích záběrů se našinec nedočká. Znechutilo mě pouze dávení vlasů, jelikož zvracení obecně nemusím (pokud nejde o krev nebo červy, to mi nevadí). Přijímač na veterině vypadal chvílemi drsně, ale nakonec vždy jaksi vyměkl. Dekadence? Zrcadlo společnosti? Jinakost? V tomhle filmu najdete ledaccos, včetně homosexuality a oplzlého slovníku. Vulgarismy se plýtvá na každém kroku (nevím, jakou roli v tom sehrál překlad do češtiny), i když to nakonec příliš nevadí. Film je sám o sobě poněkud špinavý. Některé scény mají příjemnou atmosféru (úvod s havárií auta) a skvělá hudba připravuje diváka na to, kdy půjde do tuhého. 3,5* (13.04.2017)