Koruna

Koruně jsem se od jejího začátku velkým obloukem vyhýbal. Po zhlédnutí dosavadních 4 sérií musím konstatovat, že to byla obrovská chyba! Upřímně jsem nečekal, že by mě seriálové zpracování osudů britské královské rodiny mohlo až takhle strhnout, neboť vyjma pár zaškobrtnutí se skutečně jedná o strhující a emotivní jízdu od začátku až do konce. Hudební kompozice jsou zde kapitolou samy o sobě, protože působí v dobrém slova smyslu majestátně a v mnohých pasážích (v první sérii je to asi nejvýraznější) pozoruhodným způsobem umocňují emoční zážitek. Navíc mi skutečně přišlo, že takhle silné obnažení britské monarchie na televizních obrazovkách je v podstatě unikátní. Nejvíc mě na tom stejně ale bavily ty jednotlivé osobní roviny, ve kterých bylo občas drsně a (ne)lidsky zobrazeno, že Koruna je vždycky na prvním místě, a to zejména na úkor lásky i možnosti dělat vlastní nezávislá rozhodnutí. Kontrast mezi tím nablýskaným pozlátkem, křečovitě konzervativním vystupováním s chladnou odtažitostí a totální osobní vyprázdněností včetně neustálé tenze potlačování vlastních emocí, je zde podaný takřka dokonale. Koruna proto funguje jako rozmáchlá a velkolepá historická podívaná, ale také jako intimní psychologické drama, které (ne)prvoplánově polidšťuje jednotlivé členy královské rodiny. [85%] (19.06.2022)

TOP10! Miluji britskou historii, takže když jsem se dozvěděla o tomto seriálu, má vnitřní intuice mi napovídala, že asi budu muset nepatrně přehodnotit svou seriálovou top desítku. Stalo se. První série je jeden z nejlepších kousků, jaký kdy (nejen britská) televizní produkce vytvořila. Herecké obsazení absolutně bez chybičky (prosím v lednu glóby do správných rukou, ju?), nicméně vyzdvihnout se musí i scénář a soundtrack. Není nic, co bych vytkla a pokud se laťka udrží, máme tu jeden z největších masterpieců ever :). (19.12.2016)

"Be ever-present, but get out of the way. Be visible, but be anonymous. However bad you feel, just show up. Dare to take it seriously, dare to be serious." - Peter Morgan na otázku, jak by zněl popis práce královny. --- Kdokoliv sleduje britské panelovky, musí zhruba tušit, s jakou chutí a frekvencí se královská rodina ve VB stává terčem posměchu; jak úzkého vymezení se dostává charakteru každého jednotlivého člena; jak nekompromisního zhodnocení se dostává každému jeho vystoupení na veřejnosti... a právě proto má The Crown obrovskou hodnotu. Peter Morgan sice není žádný insider, ba dle Claire Foy dokonce ani nemá zvláštní zájem o královskou rodinu (sám ostatně přiznává, že už před tímhle projektem měl Elizabeth tak akorát po krk), ale skrze neobyčejně vnímavé spojování mnoha více či méně vzdálených bodů dává najevo, že specifickou úlohu královny a jejího okolí prostě chápe. Člověk se pak snadno přistihne, jak je na čím dál jistější Elizabeth regulérně pyšný, čemuž samo sebou napomáhá i fenomenální ztvárnění Claire - při castingu Morganem kuriózně dlouze přehlížené, a přitom tak padnuvší. --- The Crown není stoprocentní od počátku. Churchill zprvu působí přetaženě a skoro jako karikatura sám sebe, zaujetí vůči vybraným členům rodiny (resp. hlavně Eduardovi) trochu kazí dojem, jakkoliv může být opodstatněné,... ovšem postupem času se dostavují silnější epizody (5, 8, 9), krásně se rozvádí dilemata vedlejších postav jako matky Elizabeth a princezny Margaret, a z The Crown se rázem stává ten pravý klenot. (20.11.2016)

Historické filmy a seriály musejí, aby vypovídaly o něčem (a nikoli o všem a tak o ničem), zjednodušovat narativ na jedno-dvě klíčová témata. Proto je např. látka o Jindřichu VIII. zpravidla podkladem příběhu o chronickém zhýralci a děvkaři. The Crown je z tohoto úhlu pohledu především svědectvím o přežitosti (a vlastně faktickém zániku) britského impéria po druhé světové válce. O opotřebovanosti konceptu monarchie svědčí jak dějinné události (zachycované ale spíše letmo, v náznacích) jako je vztah ke koloniím a marná snaha udřžet dominanci GB ve světovém měřítku, tak (především) pokusy nové královny o drobnější, v zásadě formální reformy, které by jí usnadnily život. Alžběta se v těchto - ve všech případech marných a ostatně poměrně krátkých - bojích s vlastním kabinetem a ostatně i s chronickou nedůvěrou sama v sebe stává symbolem nemožnosti tranformace impéria v něco životaschopného a odpovídajícího potřebám moderní doby. Potud je seriál úspěšný. Líbí se mi i struktura epizod, které vyprávějí vždy poměrně uzavřený příběh a formálně ho ozvláštňují (viz např. díl, který začíná a končí přepojováním telefonní linky po telefonních ústřednách). Problém ale je, že není, co vyprávět. Život mladé panovnice se sestává vlastně jen ze spousty stále se opakujících ústupků a zájem diváka je udržován maximálně historickými pikantériemi o charakteru abdikovaného exkrále Eduarda, snaze Alžbětiny sestry udržet si chlapa a o zhoršujícím se zdraví Churchilla. Claire Fox je ve své roli přesná, tj. ve shodě se svým charakterem absolutně nevýrazná, čímž sice chválím její výkon, ale její Alžběta je ve výsledku nejméně zajímavou a sympatickou postavou příběhu. Situaci alespoň trochu zachraňuje alespoň sympaťák Matt Smith, který svoje kvality prokázal už v Dr. Who. Závěrem: smysl a směřování seriálu asi nejlépe - v nezáměrné sarkastické zkratce - vystihuje poslední věta anotace. První řada je skutečně o "rozhodnutích, jež dopomohla Velké Británii být tím, čím je dnes". Otázkou jenom zůstává, zda je to dobře. Ať už pro seriál nebo pro monarchii. (02.07.2017)

Výborný seriál, sice nevím, jak moc se drží skutečných reálií a jak moc je smyšlený z hlavy scénáristy Petera Morgana, ale to už je venkoncem jedno, páč z něj tu dobovou atmosféru cítím, ať už povedenou výpravou nebo ještě povedenější hudbou. No a velkou devízou je obsazení, jelikož to je jeden sympaťák a sympaťačka vedle druhého/druhé, v čele s Claire Foy v roli Alžběty II. a jejím manželem Mattem "Doctorem" Smithem jako princem Philipem. Edit: Oukej, takže nakonec tu máme seriálovou událost járu 2016, všechny postavy (do jedné) jsou napsané a hlavně zahrané s nečekanou chutí, kdy všem vládne (tak jako ve skutečném světě) Winston Churchill, zde ve skvělém podání Johna Lithgowa, můj absolutně nejoblíbenější charakter. O britské monarchii si můžete myslet cokoliv (a nezřídka kdy oprávněně), ale tenhle seriál vás naučí ji aspoň respektovat. God save the Queen. (09.11.2016)