VOD (1)
Série(6) / Epizody(60)
Obsahy(2)
Seriál sleduje politické soupeření a osobní životy za vlády královny Alžběty II. a události, které určovaly dějiny druhé poloviny 20. století. (Netflix)
Videa (12)
Recenze (266)
Koruně jsem se od jejího začátku velkým obloukem vyhýbal. Po zhlédnutí dosavadních 4 sérií musím konstatovat, že to byla obrovská chyba! Upřímně jsem nečekal, že by mě seriálové zpracování osudů britské královské rodiny mohlo až takhle strhnout, neboť vyjma pár zaškobrtnutí se skutečně jedná o strhující a emotivní jízdu od začátku až do konce. Hudební kompozice jsou zde kapitolou samy o sobě, protože působí v dobrém slova smyslu majestátně a v mnohých pasážích (v první sérii je to asi nejvýraznější) pozoruhodným způsobem umocňují emoční zážitek. Navíc mi skutečně přišlo, že takhle silné obnažení britské monarchie na televizních obrazovkách je v podstatě unikátní. Nejvíc mě na tom stejně ale bavily ty jednotlivé osobní roviny, ve kterých bylo občas drsně a (ne)lidsky zobrazeno, že Koruna je vždycky na prvním místě, a to zejména na úkor lásky i možnosti dělat vlastní nezávislá rozhodnutí. Kontrast mezi tím nablýskaným pozlátkem, křečovitě konzervativním vystupováním s chladnou odtažitostí a totální osobní vyprázdněností včetně neustálé tenze potlačování vlastních emocí, je zde podaný takřka dokonale. Koruna proto funguje jako rozmáchlá a velkolepá historická podívaná, ale také jako intimní psychologické drama, které (ne)prvoplánově polidšťuje jednotlivé členy královské rodiny. [85%] ()
Je vidět, že Netflix do Koruny investoval hodně času a peněz. Hned od prvního dílu totiž poznáte, že tady se rozjíždí něco dalekosáhlejšího, než jen obyčejný seriál ze světa královské rodiny a speciálně ze světa současné královny Alžběty. Tady nejenom, že si zvyknete na všechny postavy, Vy si ty jejich dialogy budete vysloveně užívat. Navíc se tu sešla nejen herecká smetánka, ale hudbu připravil hudební génius - Hans Zimmer. Takže můžete počítat s tím, že nejen příběh bude vydávat emoce, seriál je z Vás bude tlačit i hudbou. Navíc některé díly jsou vysloveně na pomezí geniality, kde i jeden díl funguje jako samotný příběh a často bývá zakončen nějakým dovětkem, který onu epičnost absolutně uzemní. Za mě osobně nejlepší postava jednoznačně Winston Churchill, u kterého bych neřekl, že ho zrovna John Lithglow zahraje tak božsky. Skoro by se nabízelo říct, že nic lepšího jsem od něj ještě neviděl. Přitom ho už dlouhodobě mám rád jako takového kouzelného dědečka. A najednou Winston...klobouk dolů. Tohle se Netflixu povedlo a já se budu těšit na další díly, abych se dozvěděl něco ze světa, kam nemám možnost jinak nahlédnout, než právě prostřednictvím tohoto seriálu. ()
Dnes už se umělecká kvalita definitivně přestěhovala na (placené) televizní obrazovky! Takhle má vypadat vlajková loď seriálové tvorby - vysokorozpočtový výpravný historický kostýmní seriál. (Česká televize by se mohla u Netflixu učit, hanba ji musí přímo fackovat při srovnání se svým nedomrlým Já, Mattonim) Při sledování ,,Koruny" člověk pochopí, proč Britové cítí hrdost na svou královnu. Good Save The Queen! ()
Ach, to bylo tak milé, vkusné a noblesní. Ostatně to se to Britům točí takové seriály, když je jejich hlava státu šik panovnice v kostýmku střiženém na míru. Chtěla bych vidět kluky a holky z Netflixu, jak by se jim povedlo podobné veledílo například o Zemanovi. Kdo by ho asi tak hrál. Clint Eastwood hází podobně smrtelný pohledy jako Miloš, ale zase tak nepřepadává dopředu. Jedinej, komu se taky tak podařilo zřídit chlastem a cigaretkama je Mickey Rourke. Tákže už zbývá jen nakástovat Ovci. Vlastně pardon, z mrtvých bych si asi neměla dělat srandičky. Nebo živých - to ví jen Ovčáček a Bůh. ()
Galerie (790)
Photo © Alex Bailey/Netflix
Zajímavosti (30)
- Claire Foy (Alžběta II.) je jen o 13 let mladší než Victoria Hamilton, jež hraje její matku, královnu Alžbětu I. (Frodule)
- John Lithgow měří 193 cm, zatímco Winston Churchill, kterého hraje, měřil jen 173 cm. (Kaufman)
- Nápad natočit seriál se zrodil z filmu Královna (2006) a divadelní hry "Audience u královny" (2013) Petera Morgana. (P. J. D.)
1. série - 90% - Vzhledem k pompéznosti, vážnosti a chladu, jaký z Buckinghamského paláce občas vyzařuje, jsem se snažil být v hodnocení střízlivý, tváří v tvář právě oné velikosti se ale nelze ubránit. Nechápu, jak se povedlo onen dojem obrovitosti převést takto dokonale, ale díky bezkonkurenční výpravě mám pocit, že něco takto velkolepého jsem snad ještě (minimálně na Netflixu pak určitě) neviděl. Sebemenší dialog v uzavřené chodbě či kanceláři působí jako nejepičtější věc na světě a když se rozburácí emocemi přecpaný soundtrack a Jared Harris s Johnem Lithgowem se rozehrají k životním výkonům, není v hodnocení jiná možnost. Ten poslední krok k páté hvězdě má ale na svém kontě Claire Foy, která se Alžbětou doslova narodila. 2. série - 90% - Ještě sebejistější. Tam, kde si první sezóna musela pomáhat relativně častými návraty k hlavní lince, druhý rok už si dovolí zcela samostatná žánrová sóla (Margaret, Charles/Philip), funkční flashbacky, náznaky téměř až pohoršujících teorií a ještě šponovanější herecké výkony. Na plné procentuální hodnocení to kvůli opakování vzoru (větší nedorozumění mezi manžely, hlubší propast mezi sestrami) opět jen těsně není, ale pátá hvězda bez zaváhání zůstává. Takhle obrovskou každoroční událost si musíme hýčkat. 3. série - 90% - Neuvěřitelně mě baví sledovat děj, kde se celou hodinu neděje zdánlivě vůbec nic, ale pod povrchem palčivě bublá každá emoce, každé zklamání i každý, klidně i dlouhé roky se blížící, zásadní historický zvrat. A když to bublá v tak excelentním obsazení (hlavně Alžběta a Charles září každým pohledem), je i třetí sezóna malým pokladem. Snad protože některé samostatně usazené zápletky (zejména Měsíční prach) vyvolají pochybnosti, jestli jim bylo potřeba věnovat celou epizodu, není to ani tentokrát celá stovka, ale nevadí to. Strasti Prince z Walesu nebo malé i tragické katastrofy britského lidu jsou natolik strhující podívanou, že jsou teoretické výtky vadami snad jen kosmetickými. 4. série - 90% - V jednotlivostech nejsilnější sezóna s výsostným hereckým objevem Emmy Corrin. Celá dekáda se nově soustředí na specifické hrdinky Dianu a Margaret, jejichž strasti bez problémů vydají na celou desítku epizod (byť se veškeré nesnáze chvílemi trochu cyklí, což je ostatně jediný důvod, proč jsem v hodnocení nesáhl úplně nejvýš), dokonale zapadají do neveselého buckinghamského sezení a tak jako vždy předtím dávají pocit sevřenosti, úzkosti a přitom nejvýpravnějšího diváckého zážitku současnosti - a mě tenhle až příjemně pichlavý paradox nepřestává fascinovat. Epizoda Země nikoho je seriálovým ekvivalentem drtivé Marriage Story. 5. série - 90% - Jeden si až připadá starý, když se v seriálu, který ve svých začátcích mapoval poválečné období, začnou objevovat obrazy, které pamatuje z televizního zpravodajství v dobách svého dětství. A přestože se už vůbec neřeší problémy válečné, ale společenské, na napětí to nemá žádný dopad. Britskými dějinami totiž na začátku devadesátých let nehýbal souboj mocností, ale souboj osobností. Nevím, komu se upsali lidé zodpovědní za casting poslední generace, ale Elizabeth Debicki je fascinují podle očekávání a Dominic West očekávání navzdory. Ty zranitelné pohledy obou odcizených manželů, mírné úsměvy, cuknutí koutků. Jakákoli scéna jich dvou, klidně každého zvlášť, je dechberoucí tak moc, až pochopitelně ubírá pozornost stárnoucímu vládnoucímu páru. Jsem moc rád, že se mohou dokončit linky přesně tak, jak se od začátku plánovalo, ale zároveň nechci, aby takhle výjimečný počin končil. 6. série - 80% - První čtyři díly jsou tou nejkvalitnější morbidní fascinací, krok po kroku zdokonalovaným true crime dokumentem. Zbytek je rozloučení překvapivě poklidné a člověku, který tuto dobu nezažil, bude za pár (desítek) let připadat značně antiklimaktické. Harryho výstřelky nebo Williamovy milostné eskapády totiž nemůžou dostát ani historicky významným událostem napříč kontinenty, ani třaskavým společenským jiskrám z předchozí sezóny. Šestá série je proto trochu podle očekávání tou nejslabší, ale je to jen daň za to, jakou nadčasovost dává rokům předchozím a jakou sílu celku v sobě díky ní může celá Koruna skrývat. Závěrečnou chůzí se královna uklání zcela výjimečně nám a já si díky tomu připadám nemálo a zcela upřímně poctěn. () (méně) (více)