Koruna

1. série A je to tady, letos podruhé se pustíme do britské historie. Tentokrát se o to však nepokusí britská televize jako v případě Victorie, ale jeden z největších hráčů na trhu – Netflix. A pokud Netflix prohlásí, že jde o jeden z nejambicióz­nějších projektů, na kterém pracuje, tak snad ani nejde netěšit. Samozřejmě to hodně svádí ke srovnání právě s Victorií, která se podařila na výbornou, ale právě tyto ambice by měly seriál přeci jen posouvat o krůček výš. A po dokoukání první série musí říct, že přeci jen posunuly. Co se povedlo na výbornou je obsazení. Podařilo se ulovit žádaného „Doctora“ Smithe, který si roli sarkastického Philipa vysloveně užívá. Pak tady máme ostřílené a kvalitní herce jako Lithgow (Churchill) nebo Harris (král Jiří VI.), kteří splnili svou část v první sérii a odehráli své postavy na výbornou. A na závěr ta hlavní, tvář Alžběty si nyní budeme spojovat s Claire Foy. Ta možná zpočátku byla nenápadnou postavou ve stínu ostatních, ale postupem času si své místo na slunci našla. Navíc se zdá, že všem role sedí a dávají na své předchozí počiny snadno zapomenout, čehož jsem se trochu bál hlavně u Smithe. Kromě obsazení se mi samozřejmě líbí téma, které je ze zajímavé části historie a ze země, kde mě to zajímá. A nejde nepochválit také zpracování, tady se nešetřilo, což je hned vidět na úvodních scénách jako je královská svatba. Ale nejen tam jsou vidět kostýmy jedna radost. Celkově to šlape a jen těžko se hledají mínusy. Pokud bych však měl přeci jen nějaký mínus najít, tak to bude gradace v závěru série. Devátý díl s odchodem Churchilla z vlády byl mnohem silnější a dramatičtější než ten poslední. Bavilo mě to hodně a příjemným bonusem je, že se okamžitě můžete pustit do celé série. Teď je čekat na ty další... 2. série A ani druhá série nezklamala, i když pro mě osobně neměla takový drive jako řada první, kde se toho přeci jen dělo víc. Možná chyběla tak výrazná osobnost jako Churchill, i když místo něho se dostalo víc prostoru pro vývoj Philipa či Margaret. Ale herecké obsazení opět bezchybné a jsem docela zvědav na to, jak si to celé sedne až se po téhle sérii vymění všichni hlavní herci. Bude to jako sledovat úplně jiný seriál. 3. série Třetí řada jen utvrdila v tom, o jak velký hit se pro Netflix jedná. Nejenže se muselo čekat dva roky na novou řadu, ale diváci se museli připravit i na kompletní výměnu hereckého obsazení. Jak jsem se této změny obával, tak jsem si ji v podstatě ani nevšiml. Olivia Colman je velké herecké jméno, které na sebe strhává většinu pozornosti, ale i ostatní bez problémů své předchůdce nahrazují a ujímají se královských rolí bez jakýchkoliv komplikací. V této sérii mi asi nejvíce rozšířily obzory welšské epizody a už se těším na řadu čtvrtou. 4. série Čtvrtá řada už se událostmi a časem dostává blíže k místům, které jsou většině diváků známé. Na což jsem se i já těšil. Kromě samotné královny jsou na scéně hlavně dvě výrazné postavy, Margaret Thatcherová a Lady Diana. Obzvláště pak vztah Diany a Charlese je nosným prvkem této řady, což mě jako diváka bavilo, jen si nejsem jistej tím, že všechno skutečně bylo tak, jak se tady ukazuje. Ani to mi však nebrání v tom, aby byl zvědav na další hereckou výměny v příští sérii a jsem vážně mě zajímá, kam až Crown časově dojde. 5. série Pátá série opět přichází s výměnami hlavních představitelů. A zatímco u těch hlavních to není problém a jasně je rozeznáte, tak u těch vedlejších už je to horší. Vždy, když se objeví někdo, kdo už v příbehu byl předtím s jinou tváří, tak se ho/ji snažím zařadit a trochu mě to ruší od sledování. V této sérii není ve středu dění až tak moc samotná královna, která je tam víceméně od toho, aby přijímala špatné zprávy. Více se příběh soustředí na kolaps manželství Charlese a Diany a jeho následky. Je škoda, že závěr série působil tak nějak nijak, protože mu chyběla větší gradace. I tak předpokládám, že nás čeká zajímavá závěrečná řada. 6. série Závěrečná šestá série byla rozdělená na dvě části, ta první byla o princezně Dianě a její smrti, ta druhá pak o Williamovi a jeho dospívání a také o tom, jak se královna vyrovnává se zvyšujícím se věkem a nástrahami, které to přináší. Zakončení bylo pěkně udělané a příběh je pěkně uzavřený. The Crown se jako celek povedl a určitě patří mezi to nejlepší, co během poslední dekády na Netflixu vyprodukovali. (18.11.2016) (méně) (více)

Po čtvrtém díle: Zapomeňte na všechny Malíčky a Tyriony, zapomeňte na Francise Underwooda a další vyfabulované jakože mistry zákulisí a politických intrik. Winston Churchill, liška ryšavá a podšitá, politik, který složil závěrečné zkoušky na škole intrik a mazanosti, to je skutečný mistr reálné politiky. Ne že by přitom spřádal překombinované plány jako autoři politické fikce či fantasy, on jen umí dokonale využít situace. Co říci ke zbytku. Kdo si potrpí na mistrné dialogy, britský styl, bouři emocí za hradbou gentlemanského mlčení a náznaků, přijde si na své. Vytříbený projev ostrovní herecké elity (tedy pravda, Churchilla hraje Američan) to vše dotváří. Z lidského hlediska je mi vlastně těch titulovaných a korunovaných hlav líto, tedy alespoň v tomto podání. Zejm. princ Filip aby se pomalu dotazoval vlády, jestli se v noci může otočit z pravého boku na levý. Nedokážu říct, nakolik to odpovídá skutečným povahovým profilům zobrazených osob (s čímž přichází jedna ze dvou malých výtek - nejsem úplně srozuměn s podobným zobrazováním života dosud žijících lidí), ale vím, jak bych to vnímal já sám. Druhou malou výtkou je zatím opravdu malé zaměření na mezinárodní dění - např. vidíme cestu korunní princezny po Africe, aniž by bylo řečeno, že právě v té době v Keni zuřila občanská válka, neslyšíme o potížích Britů v Íránu či o další válce v Malajsii a podobně. Ale to jsou zatím opravdu malé detaily. Jako celek je to ukázka klasické ostrovní tvorby, ne sice stejné, ale stejně kvalitní, jako Panství Downton, adaptace knižních klasiků a podobně. Neošizené v žádném směru, a to není o penězích. Doplnění po shlédnutí všech deseti dílů: Neřekl bych, že by se královna naučila občas si prosadit svou, jak je tu občas zmiňováno. Ba naopak, stala se přesně tou nemyslící loutkou bez emocí, která na věci pohlíží všelijak, jen ne z hlediska toho, co je správné. Viz případ její sestry. O jaké povinnosti to mluvila, když zdůvodňovala své rozhodnutí? Naprostý nesmysl. V podstatě všichni byli pro, jen pár kreténských černoprdelnických eunuchů je proti, a přesto právě tihle kreténi zaštiťující se chabě podloženou hypotézou boží existence ji přimějí změnit názor. Je to hnus, velebnosti. Jen se těším, až na britský trůn někdy nastoupí coby hlava anglikánské církve ateista. To se asi posměju. No, abychom nezůstali jen u mých výlevů na adresu zhoubné náboženské ideologie, tak nejsilnější byl devátý díl. Až mi bylo líto, že se tak rozmáchlý a nákladný projekt nevěnoval především právě tak výrazné osobnosti jako Churchill. Já osobně bych se s ním nepochybně na spoustě věcí neshodl, ba bych se s ním do krve hádal, ale přes všechnu jeho ješitnost (nebo právě pro ni, někdo takový má proč být ješitný) musím uznat, že patřil a patří k nejvýraznějším osobnostem a mozkům všech dob. Po druhé sérii: Chtěl jsem napsat, jak mě mrzí, že se takhle rozmáchlý seriál soustředí především na královnino soukromí a život královské rodiny, a hle, já už to napsal posledně. Druhá série to jen potvrdila. Tak třeba začátek. Tři díly se plácáme v domácím (ne)štěstí královského páru (což se opakuje několikrát), zatímco na Suezkou krizi nám zbude sotva čtvrthodinka. Přiznávám, že místy mě hlavní zaměření seriálu už začínalo silně ubíjet, což bylo jen posíleno dojmem, že se tvůrci snaží vetknout zajímavou osobnost osobě, která žádnou zajímavou osobností nedisponuje. Hodně to vylepšovaly díly, které se zaměřovaly na něco jiného (pátý a zejména devátý, ten byl brilantní), bohužel to mi nestačí. Navzdory všemu perfekcionismu a herectví první britské ligy tak odebírám hvězdu, protože obsah tohoto kvalitního Dallasu pro mě osobně na víc nemá. Ty zmíněné záblesky jen dokumentují, o jak skvělou záležitost by šlo, kdyby se ústředním motivem stalo něco zajímavějšího, třeba Philipovo dozrávání. (26.03.2017) (méně) (více)