Vražda!

Tenhle film mi přijde zdaleka nejlepší z Hitchcockovy britské éry. Nejspíš proto, že nejde o klasické hitchcockovské schéma, ale o detektivní příběh. V některých scénách jsem poznával jeho o desítky let mladší filmy. Na jeho pozdějších "klasických" filmech z 30. let je vidět jisté hledání. Jsou dokonalé v některých scénách, jindy to ale trochu zaskřípe nebo nudí. Tyto neduhy mistr dovedl k dokonalosti až v Hollywoodu. To se ale tohohle překvapivě vyzrálého filmu netýká. (20.01.2009)

Hned na začátku je dobré vědět, že Hitch neměl rád detektivky na žádný způsob a natočit Vraždu se nechal přinutit jen některými okolnostmi (první zvukový film s Herbertem Marshallem např.). Film je extrémně spjat s divadlem, je to hra ve hře, podobající se Hamletovi. Vražda je příběh mladé herečky obviněné z vraždy své přítelkyně. Je zatčena, postavena před soud a odsouzena k smrti. Mezi porotci je Sir John, slavný herec a dramatik. Protože je přesvědčen o její nevině, provádí na vlastní pěst pátrání a nakonec odhalí vraha. (05.09.2007)

Hitch byl na začátku roku 1930 zocelený v práci s krimi (po filmech The Logder a Blackmail) a také už byl vyrovnaný se zvukovým filmem. Murder je přepisem krimi románu Enter Sir John (1928, česky nevyšel) dvojice autorek Helen Simpson a Clemence Dane. S Helen Simpson Hitch spolupracoval opakovaně, nejprve na dialozích Sabotage a znovu si ji vybral jako autorku předlohy pro film Under Capricorn. Clemence Dane měla poněkud odlišnou kariéru, ale spolu s Helen napsaly ještě jednu krimi s amatérským vyšetřovatelem - Re-enter Sir John (1932, ale ani ta česky nevyšla). Murder je dobrý film, filmový historici milují scénu s vnitřním monologem, ostatní mohou s klidem sledovat jednotlivé stopy k odhalení pachatele, kterého tentokrát divák nezná od samotného začátku. Herecky kraluje Herbert Marshall, který už byl jednou nohou v Hollywoodu, roztomilá Norah Baring a samozřejmě Una O'Connor. Téma potlačené homo(trans)sexuality by bylo na samostatnou debatu, každopádně i toto bývá součástí analýzy minimálně od 60. letech. (24.04.2023)

Slabé tři hvězdičky. Tak jsme do filmu dali zvuk a budeme kecat a kecat a kecat a kecat. Jinými slovy příšerně ukecaná detektivka, kde se skoro nic neděje. Stopáž 102 minut se mi zdála naprosto neúnosná. První zhruba půlhodina byla docela zajímavá, ale pak jsem se začal ukrutně nudit a snad každé dvě minuty jsem se díval, jestli už bude konec. (O tom prapodivném českém názvu se snad ani zmiňovat nebudu:-)) (28.12.2010)

Je zvláštní, že i přes to, že je to první Hitchcockův zvukový film, je v něm spousty revolučních věcí, například „vnitřní hlas“ postav, který jsem ještě v tak starém filmu neviděl. Na druhou stranu často ujíždí kamera a občas je ve filmu špatná kompozice, to je ale lehce omluvitelné vzhledem k době, ve které byl film natčen. Bohužel je na filmu vidět, že detektivky nejsou Hitchcockovou silnou stránkou, někdy jsem měl totiž pocit, ne jen že bych záhadu vyřešil taky, ale že bych jí dokonce vyluštil mnohem rychleji, než hlavní postava, což není zrovna moc dobře. Navzdory tomu ale Hitchckock ani tentokrát nezklamal. (23.03.2012)