Milenci v roce jedna

Možná i trochu autobiografický počin páně Balíka z dob těsně po osvobození překvapí hned dvěma zvláštnostmi. Normalizace v sedmdesátých letech běžela na plné obrátky, ale stoupenec režimu točí spíš intimní snímek, který pouze rámují historky o sociální nespravedlnosti za buržoustů. zajímavé a vlastně z dnešního pohledu i milé. Na stranu druhou má snímek obroušené hrany i stran vyrovnávání se s dobou okupace, a to je docela myslím i škoda, tady naopak mohl režisér i přitlačit na pilu. Průměrný zážitek šperkuje jen krása  Marty Vančurové, což vystačí ale jen na silnější trojku. (28.06.2024)

Film vystihuje část atmosféry ve společnosti v době, kdy byl natáčený. Zážitky v války na jedné straně a potřeba se s nimi vyrovnat (M. Vančurová), touhy a cíle pozemské na druhé straně, kolem kterého jen válka, a její traumata šla (mladý režisér V. Preiss).***Rozhodně nejde o film, který by byl špatný, ale po změně režimu je třeba najít ty osoby, co za špatnost minulého režimu mohli, zde režisér Jaroslav Balík, ale skoro vždy to dělají lidé, kteří jsou pasivní v každé době, ale s velkou potřebou někoho lynčovat, ačkoli jim podstata života a mechanismus společnosti neustále unikají. Chyby vidí u druhých, sebe z nich vyjímají. Tak to bylo a i bude.***A ještě je třeba dodat, že film byl nominován na Oskara, což je nepochybně velký úspěch. (18.09.2011)

Nádherná věc. Moc se mi tam líbil ten protipól Pavla a Heleny. Zatímco Pavel byl dost v poho a válka tak nějak prošla kolem něj bez nějakých vážnějších následků spíše jako nepříjemná událost, Helena byla jiná. Tichá, uzavřená tak nějak smutně krásná. Vančurové jsem ten pobyt v koncentráku věřil a ačkoliv o hrůzách z něj prakticky nepadlo slovo, člověk si vše domyslel. Skvostné herectví! O to víc se mi líbila postupná změna Pavla. Vančurová byla nesmírně krásná a mladý Preiss se k ní výborně hodil. Jen jsem měl tak trochu problém s tím znázorněním poválečné Prahy. Ačkoliv se film odehrával v roce 1945, měl jsem díky účesům na patku, kotletám některých aktérů a i některým kostýmům pocit, že koukám na Inženýrskou odyseu... Ale to je jen drobná vada na kráse, protože film je o něčem jiném a toto je jaksi podružné. Rozhodně dávám 4 hvězdy! * * * * (24.06.2014)

Dvojice zastižená v poválečném období, kdy je ve ztracených ideálech těžké hledat další smysl života. Někdo na to jde přes šestákový optimismus, jiný (jiná) přes vynucený pragmatismus. Režijně skvěle rozehraný příběh se časem rozběhne (teda spíš rozchodí, páč hlavní dvojka pořád někde tápavě šmajdá) málem do ztracena. Naštěstí na konci vše zachrání usměvavé oči Marty Vančurové. (26.11.2013)

Vcelku jsem si již z Balíkovi filmografie oblíbila Slečnu Golem a Šílený kankán, Milenci v roce jedna mohou bez problému následovat. Obecně sice trpím při nedostatečně dobově řešené výpravě, pokud se filmy odehrávají v nějaké konkrétní minulosti (zde máme například roky 1945 a 1946), ale několik zajímavých formálních nápadů na úvod a rámování Otčenáškova příběhu dokumentárními záběry z pražského povstání vytváří nad očekávání vhodnou půdu proto, aby se romance mezi křehkou Vančurovou a myšlenkově rozevlátým Preissem mohla odehrávat spíše v nadčasové rovině, nežli té historické. Zajímavý přístup, zajímavá romance, mile zakomponovaný nápad spojit lásku partnerskou s láskou ke kinematografii. (20.08.2016)