Psycho

Z dnešního pohledu by spíš film dostal nálepku thriller, možná psychologický, ale určitě ne horor. Dříve, než se většina lidí k Psychu dostane, zhlédne nespočet variací na podobné téma, a tak mu může snadno uniknout genialita originálu. Film už tolik neděsí, nepřekvapuje, nešokuje a očekávání nějaké filmové bomby zůstávají nenaplněna. Kdo však tenhle nános dokáže odstranit, nebude litovat a já sám byl překvapen, jak přes i znalost děje a pointy na mě tohle dílo zapůsobilo. (29.04.2005)

Z dnešního pohledu těžko přistupovat k filmu, který je tak zásadní, že každý zvrat a ikonická scéna je známa do bodu, že víte vše o tomto filmu, než se dostanete k jeho zhlednutí. Ale pokud se dokážete na Psycho podívat a u toho předstírat, že nic o tom filmu nevíte, tak pak teprve pochopíte jeho úžasnost, skvělost, nadčasovost a celkové kvality. Můžeme se bavit o nejasné nátuře, co je film zač, jaký je jeho žánr, děj a zápletka, což celé sledování umocňuje. Můžeme se bavit o všech krásných paralelách a nepatrných tématech, či ironii osudu. O krásné přímočarosti, která je precizně provedena, díky čemuž vám servíruje zajímavé, uvěřitelné a poutavé postavy v nečekaných situacích. Nemluvě o všech hereckých výkonech a ztvárnění postav, kde vyčnívá hlavně Norman Bates. Můžeme se bavit o spoustě nepopiratelných kvalitách Psycha, ale podstatné je, že jde o neuvěřitelně poutavou, překvapivou a napínavou podívanou až do samotného konce, která má i jedny z nejlepších a nejdokonalejších finálních záběrů a prolnutí. Jen škoda toho až moc doslovného proslovu, který vše na konci přílišně vysvětluje a nezestárl s takovou grácií jako celý zbytek snímku. (05.02.2023)

U podobně "profláknutých" filmů je hodnocení těžší než obvykle, neboť je ovlivněno několika zásadními faktory. Jednak zubem času, kdy se stáří filmu velice často projevuje také v jeho kvalitě, neřkuli jde přímo o znechucení filmového zážitku (což není tenhle případ), tak i předem vyzrazenou pointou, zásadních scén atd., což už případ Psycha je (naštěstí tedy ne v mém případě). Já o závěrečném twistu neměl ani ponětí a slavná sprchovací scéna ve mě nevyvolala takové emoce, jako třeba chvilka napětí na schodišti. Samotný film byl v době svého uvedení určitě pecka, která překračovala nejrůznější milníky, dnes už jde (pro mě) o silný, atmosférický zážitek s vynikající hudbou, kamerou a nadlidským výkonem Anthony Perkinse. (17.05.2010)

Filmová lahůdka, která patří do zlatého fondu světové kinematografie a kdyby Hitchcock nenatočil už nic jiného, stejně by zasloužil vytesat pomník do mramoru. Scéna ve sprše nebo pád ze schodů jsou pro mě symbolem dokonalé režie a zároveň pomalu se otáčející židle ve sklepě je symbolem hororu jako svébytného žánru. Výborný Perkins, který už svůj výkon nikdy nedokázal překonat a z role vyšinutého Normana se vlastně nevymanil. Ingredience jsou v tomhle filmu vyvážené tak, že vznikla delikatesa...Za zmínku stojí i neobyčejně působivá hudba. Celkový dojem 100 %. (06.05.2007)

Předesílám, že jsou to lepší 3*. To, co tenle film dělá talkovým "ternem", je hudba. Dívala jsem se na to v kině, se spolužáky kolem sebe, a nemálo z nich sebou při vraždě soukromého očka škublo, jak se vyděsilo. Ale to hlavně kvůli té hudbě. Bohužel mě to nechalo chladnou, což je rozhodně škoda. A dalším problémem bylo, že mi skoro od začátku bylo jasné, jaký bude konec. Myslí ale, že tenhle film patří do kolonky "must-see", takže vůbec nelituju, že jsem v rámci Projektu 100 na něj zašla. Ale poslední scéna (ještě než tam skočí titulky), ta byla opravdu úžasná. (18.12.2009)