Mrtvá a živá

Dobře napsaný scénář s tak jemným dějovým vedením a tak velikým citem, že by se mnoho filmařů mohlo od Hitchcocka učit. Bohužel toto příběhové zpracování bylo pro mě sice zručnou, ale trochu rutinní záležitostí. Atmosféra na stupnici dosahuje pouze lehce nadprůměrných hodnot. I tak povedený a trochu neobvyklý Alfredův snímek, který si odnáší velmi slabé čtyři hvězdy. 70% (28.07.2010)

Další z filmů, který potvrzuje, že Alfred Hitchcock měl veliký smysl pro romantiku a proto ji vměstnal prakticky do každého svého snímku, které se jinak honosí nálepkami horor, thriller, mysteriózní, atp. Mrtvá a živá je zdařilým počinem, kterému nechybí tajemná atmosféra ohledně úmrtí paní de Winter, ale také pořádná dávka romantiky, jež se vlastně prolíná napříč celou délkou snímku. Ke konci film zabředává více do thrillerové a kriminální tematiky, což příběh značně okoření. Přestože v některých pasážích se můj dojem pohyboval mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, s blížícím se koncem se vyšvihl až na plný počet. (19.05.2015)

Stephen King si ako motto svojho románu "Vrece kostí" zvolil krátky úryvok z knihy "Rebecca", ktorú v roku 1938 napísala anglická spisovateľka Daphne du Maurier. Na základe toho som si tento jej psychologicko detektívny román prečítal. Úplne ma uchvátil atmosférou a prekvapil nečakaným rozuzlením. Keď som sa dozvedel, že legendárny režisér Alfred Hitchcock natočil jeho filmovú adaptáciu, ihneď som si ju zohnal. Filmová verzia ma ohromomila rovnako ako jej literárna predloha. ***** (15.05.2016)

75 ročná verzia Gone girl. Predloha Daphne Du Maurier, za kamerou Alfred Hitchcock, pred kamerou Laurence Olivier. Štúdia manželstva na pozadí napínavého krimithrilleru, je síce kvalitatívne zatienená neskoršími Maestrovimi superpeckami ale aj tak je to parádne kino so zaslúženým ( a pre Hitchcockoa jediným) oscarom za najlepší film. (18.11.2014)

(1001) Vím, že tohle není zrovna nejintelektuálnější způsob, jak začít přemýšlet o tomhle filmu, a také se netýká jenom tohoto díla, ale nemohu si pomoci: Jak je to sakra možné, že je Laurence Olivier tak démonicky krásný i s tím příšerným knírkem? A co se týče těch vznešenějších výplodů, tak tohle je jeden z těch filmů, které se mne nikterak vnitřně nedotýkají, na které se dívám jako na okno do minulosti - ale ne v tom pozitivním smyslu. Tenhle film pro mě zkrátka není nadčasový, je zatížený až hanba a to mi znemožňuje se na něj napojit nebo ho nějak prožít. Ta terapie láskou tady pro mě není funkční (oproti Langovu modrovousovštějšímu Secret Beyond The Door, kde nová žena opravdu pomůže svému muži z labyrintu předchozích nejistot) a jako jediné ponaučení mi z filmu trčí "nežeňte/neprovdávejte se k čertu za někoho, o kom nic nevíte". (09.10.2014)