Gilmorova děvčata: Rok v životě

Systematická (ač někdy zjevně nezamýšlená) devastace kouzelného fiktivního městečka Stars Hollow a jejich dvou nejzářivějších perel, z níž mají největší radost pravděpodobně ti, kteří už "dospěli" a "žijí v tom opravdovém a špinavém světě, který se s nikým nemazlí" (oooo ano, my ostatní jsme vymaštění romantici). Tyhle komentáře jsou tak prostoduché, až mě to fyzicky bolí a vůbec to vymezování se vůči ostatním nechápu - bavte se přece o díle, ne o pocitech ostatních. Nejenže čtvero ročních období tak nějak popírá předešlé série (nejen tu nenáviděnou sedmou), ale co hůř: tápe ve všech postihnutelných aspektech tvorby. Scénář vyprázdněný a neúměrně natažený, když Gilmorkám zřetelně nesedí ona devadesátiminutová stopáž (ale obecně dějotvorné látky + solidních dialogů je zde tak na dva klasické díly - že se skáče v čase tvůrce neomlouvá). Nostalgie a radost z návratu hrdinů brzy vyčpí (na tom přece nelze stavět po 360 minut) a dostaví se pocit rozčarování nad zpochybňováním všech pilířů, které držely seriál celé ty roky ve skvělé kondici (jedním z nich je i ona naivita - kdo tohle popírá, popírá tak samotného ducha Stars Hollow a 95 procent postaviček v něm). Onen prvek "osvěžujícího" realismu, nad kterým zde moji moudří kolegové vrní blahem, činí z pokračování následovníka úplně jiných seriálů. Že Rory nenaplnila své ambice, i když vystudovala prestižní univerzitu, a momentálně spíše tápe v pracovním i osobním životě, lze dozajista vnímat jako symbolické zhodnocení situace vykořeněné americké generace Y (pro někoho millennials), která se ve světě rychlých změn, nekritického důrazu na výkon, rostoucí nerovnosti a odklonu od tradičních hodnot topí v oceánu nejistoty. Fajn! V tom problém netkví, poněvadž každa kritičtější reflexe doby je vítána. Problém vězí v negilmorovském mechanismu reakce na tyto podněty (bavíme se teď o Rory). Rory už není ta dobře vychovaná, srdečná a citlivá dívka, jež sice občas škobrtla (sex, škola, city...), ale vždy nakonec došla skrze sebereflexi, vlastní rozum a pomoc zvenčí (Lorelai) k revizi sebe sama - to z ní dělalo tu výjimečnou dívku s výjimečnou matkou ve výjimečném městečku, kde čas plyne tak trošku jinak než v opravdovém světě. Momentálně se z ní stala amorální, sebestředná a tak trošku vypočítavá kravka, které jakoby by celé dětství a pubertu postrádala bezmeznou lásku a harmonické zázemí, jež vždy (i v době krize na Harvardu) měla. Není možné jí v daném kontextu obdivovat, fandit či se s ní ztotožňovat (tak možná litovat). Tato mutace navíc probíhá v dějové linii, v níž je Rory jako seriálový charakter příliš stará na zobrazované pracovní lapálie. Viditelně se realizace scénáře zpozdila, avšak do přepisování se nikomu nechtělo. Zrovna tak násilný přerod Emily působí podivně, neboť Emily přestává být tou starou známou konzervativní Emily pouze a jen kvůli smrti Richarda. A to jako vážně??? Takhle lehce rozbijeme důsledně budovaný svět konzervativní staromódní pravice a hodnot, které byly těmto elitám vštěpovány po generace??? Ne, tohle není pokračování Gilmorových děvčat, toto jsou nová Gilmorova děvčata, jež atmosférou, světonázorem a perspektivou nemají nic společného s Gilmorkami seriálovými. Navíc ty otravné hudební a rádoby poetické vložky zastírající nemohoucnost tvůrců. Nejde tudíž o obsah a formu jako takovou, ale jde o to, že se to chce vecpat pod značku GG - a značka GG vždy měla určitý standard, jenž tu teď očividně chybí. 4/10! (12.01.2017) (méně) (více)