Ani stín podezření

Na scénáři spolupracovala manželka Alfa, a spolu s novinářkou S.Bensonovou jej pak ¨doladily¨. Interiéry se točily ve studiu. Majitelé domu chtěli, aby jejich dům vypadal fajnově a když posléze Alfy zjistil, že dům vymalovali a spravili fasády, museli malíři celý dům opět restaurovat do původní zašlé podoby. Skvostné scénické vyřešení úhlů pro záběry kamerou si povšimne nejeden gurmán. ¨Když kamera přijíždí dovnitř, odjíždí nebo projíždí domem, aby natočila akci, okna se otvírají, zápraží jde stranou, střecha se odkloní.¨ (08.10.2011)

I mistr tesař se někdy utne. Pokud by se tento snímek měl brát jako psychologická studie, neměl bych nejspíš nejmenších výtek. Jako film už tak dobře nefunguje. Chybí zde napětí tak typické pro Hitchcocka, kvůli předem jasné pointě zase jakákoli gradace děje a nakonec také možnost ztotožnění se s jakoukoli postavou. Nakonec je škoda přehnané démonizace strýčka Charlieho, právě on je totiž tahounem celého filmu a nebýt jeho a zajímavého závěru, šel bych nejspíš s hodnocením ještě níž. (25.04.2010)

Psychologie tohoto filmu funguje na jedničku. Hitchcock byl mistrem svého řemesla a dokázal perfektně vést své postavy. Jeho hra má jasná pravidla, která ale určuje jen on sám a nejednou tím vyvádí diváka z konceptu. A přitom je to při zpětném pohledu všechno tak prosté a tím vlastně geniální. Velmi dobrý film. (21.04.2011)

Hitchcock dělá to, co mu jde nejlépe a to je budování dramatických situací. Pod rouškou spíše komických scének ze života obyčejné americké rodiny počátkém 40. let se ukrývá nebezpečné tajemství, podezření, že strýček Charlie je vrah. To není žádný spoiler, divák o tom uvažuje už od prvních minut filmu, napětí pak ale vzniká tím, že jeho jmenovkyně a neteř Charlie postupně odhaluje pravdu, ale divák přitom strýčkovi fandí. Zvláštní, že? Jak se to stalo? Kde se to v divákovi bere, aby fandil zločincům? Každopádně mu jde po krku i tajná policie, takže to strýček nemá jednoduché... Příběh je velmi přímočarý, ale je to tak dobře provedené, že mi ta jasnost zápletky vůbec nevadila. Komické je, že se film v originále jmenuje Stín podezření a český překlad je Ani stín podezření, klasika:) (07.02.2010)

„Co to do vás dvou vjelo? Musíte se pořád bavit o vraždění?!“ - „Nemluvíme o vraždění cizích lidí. Herb vymýšlí, jak zabít mě, a já zas jeho.“ Na jedné straně film docela rychle odsýpá, nenudil jsem se u něj. Sem tam se najde i nějaký ten závan napětí, nechybí tu vcelku slušná porce humoru. No a pak je tu velmi charismatický záporák, kterému nelze nefandit…ehm, a v tom je ten problém. Postupně jsem se při sledování dostal do stavu, kdy právě „zlosyn“ byl jedinou postavou, která mě neiritovala. K rozmazleným spratkům a „creepy“ Herbiemu se postupně přidají i další a co hůř, nakonec i krásná Charlie, která je se svým morálním dilematem čím dál víc otravná, a to až tak, že přejete jejímu mužskému jmenovci úspěch. Vůbec je to tu s těmi motivacemi postav dost na štíru (např. „ne-prozření“ matky v taxíku?!). K tomu ten konec…celkově u mě převládají hodně smíšené pocity, ze kterých mi vychází nejistý průměr. „To je spousta peněz.“ - „Dlouho mu nezůstanou. Vláda mu je vezme.“ - „Proti vládě se nesmí mluvit, Rogere!“ (22.07.2017)