Ani stín podezření

Když nevíte co by, obírejte vdovy… Light thriller s rozdanými kartami, kde o nějaké napínavosti nemůže být příliš řeč, neboť než strýček "Merry Widow" Charlie s nenechavými prsty škrtiče přestoupí na druhou kolej, čas se na Hitchovy poměry hodně vleče. Ta holčička-profesůrek v brýlích by si báječně rozuměla s malým Vašíkem Klausů.. (09.12.2010)

Silné 4. Tak milý a sympatický film (krom posl.4min. ty teda byly!) jsem od mistra již dlouho neviděl;-) Až jsem si celou hodinu říkal, má to býti vůbec krimi/hriller? Třeba jsem naletěl. Opravdu ne tak zcela typická US rodina se 2 menšími přemoudřelými dětmi, které mi zde ale vůbec nevadily, což je u mě docela překvapivé a 1 nejstarší dcerou, kterou hraje pro mne zatím neznámá Teresa Wrightová aka ´´Charlie´´ a která se stala min. od pol. filmu mou nejoblíbenější (což byl jistě záměr u diváků obecně) postavou. Sympatická, roztomilá, dospělá (na svůj věk) atd. tvořila s prověřeným Josephem Cottenem aka strýček Charlie (2 roky po Občanu Kaneovi) a s jeho nezbytným trademarkem...vlasové vlnky doprava:) jádrem takříkajíc pudla. Včetně závěru, sequence v zakouřeném baru a růz. menší rozhovory, které zvýrazňovaly Charlottinu rostoucí nechuť až odpor k milému strýčínkovi, který má sílu v rukou a občas ji až moc, stiskne ruku.;-) Ne, že by tím něco naznačoval, páč je stejně od pol. jasné, zda je to on, či ne. Nemohu ovšem pochváliti hudbu od autora the Věc z 51, která mi 1.pol. fakt ničila atmosféru. I když to její řvaní, má zřejmě na svědomí spíše zvukař. Nevím. Holt každý nebyl Herrmann či Waxman. Ještě takových zhruba 10 let trvalo, než se pochopilo, že hudba nemá scénu přeřvávati, alébrž doplňovat. Romantická minilinka byla zbytečná a trochu mi i vadila. A to v takovýchto filmech ji většinou vítám. Zvláštním způsobem pobavily scény otce a jeho souseda, kterého hraje herec a scénárista Hume Cronyn (Kleopatra, Zámotek, etc.) kteří relaxují tím, že si vymýšlí růz. způsoby smrti apod. v čemž se okamžitě připoměl Hitchcock.;-) Ale stejně mě ten baculáč z Británie zase dostal. U něj mi to ale nevadí. Prakticky celý film jsem si říkal (i přes to mé tvrzení výše): Je to on? Není to on? Musí to býti on. Nemusí to býti on. Málem mi z toho pukla hlava, jako přezrálé granátové jablko. Narážka na román Limuzína. SPOILER(?)... I přes tu dosti drsnou smrt 2. podezřelého prostřednictvím vrtule od letadla o které se dovídáme od náhodných kolemjdoucích. Quallitní 40tkový Hitchcock. I když Rebecca to není. A když jsem hledal v titulcích Selznickovo jméno, dočkal jsem se. Samoz., že jsem nemusel čekati, pokud bych si pamatoval obsah jisté knihy, ale četl jsem ji dosud jen 1x. (18.12.2021)

Bavily mne scénky z rodinného života průměrných amíků. Zvlášť brýlatá holčička měla furt nějaký hlášky. Super byl i kamarád Herb, co se s vždy dohadoval s hlavou rodiny, jak by toho druhého zabil. Je to dobré i po příjezdu strýčka Charlieho. Jeho temná stránka funguje a když se zamyslíte nad tím co tam ke konci předváděl, tak to byl fakt dobrej psychouš. Bohužel ten film je i přez všechno zmíněné takový naivní. Bezskurpulózní strýček se chová nelogicky a konec je vyloženě odfláknutý. (26.06.2013)

Prepracované dialógy, scenár, hitchcockovský svet uzavretej skupinky hrdinov, pre ktorých je okolie akoby křovím, ktoré sem-tam nenápadnými hláškami vstupuje do deja. Dôraz na obraz podporený dialógmi odľahčovanými humorom, rozuzlenie v záverečnej scéne. Dohromady vytvára zážitok, nestrácajúci čaro ani niekoľko desaťročí od vzniku. V pozadí stojí Hitchcockom viackrát rozvíjaná téza, že najhorší zločinci vychádzajú nie z kanálov veľkomesta ale z tepla rodinného krbu. Zaujímavé je rozpracovanie motívov konania ženskej predstaviteľky a jej meniacich (no nie lineárne sa posúvajúcich) sa postojov k mužskej postave. (14.12.2004)

Tak nevím, co vedlo Hitchcocka, že právě tento svůj film favorizoval, ale podle mého názoru se jedná o slabší kus poznamenaný dobou svého vzniku. Vím, že mistr si nikdy s uvěřitelností svých filmů hlavu nelámal, ale přeci jen že by mladá dívka trpěla ve své domácnosti vraha, který se jí navíc pokouší zbavit, jen aby neublížila matce? To je přece úplný nesmysl a o propracované psychologii postav v tomto filmu nelze vůbec uvažovat. Filmu také moc nesluší afektované projevy typické pro herectví v 50. letech, které způsobují, že láska neteře ke strýčkovi se zdá být téměř deviací. Svým úsporným herectvím, ale mnohé napravuje Joseph Cotten, coby nenápadný padouch. Naštěstí, Hitchcock uměl dobře udělat téměř vše. Druhá část filmu je skutečně místy mrazivá, nevynikají jen scény s vrahem, ale i například ta kdy neteř Charlie dojde ke hrůznému zjištění. A nejlepší je film samozřejmě v závěru. (11.08.2011)