Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (452)
Podle mého názoru je Záskok nejlepší hra Divadla Járy Cimrmana. Měl jsem to štěstí, že jsem viděl toto skvostné představení přímo v žižkovském divadle cimrmanologů, kde na mě čekal gejzír inteligentního humoru a neuvěřitelných hlášek. Výkon Zdeňka Svěráka je nezapomenutelný. "Ty nejsi Vlasta, ty jsi Vlasta.." :)) Bezchybné! ()
"Tak končí naše komédie, zlo prohrává a dobro žije." Joo, jak jsem se u této divadelní hry smál, a směju se doteď. Skvělá hra, samozřejmě z dílny Ladislava Smoljaka, který má pro vtip nejen hlavu, ale i poté celou divadelní hru, na kterou se dívat a nesmát se, je hřích. U Záskoku, bych řekl, že je to asi jedna z nejlepších her vůbec, protože to má skvělý příběh, že se vlastně koukáme v divadle na divadlo, nepovedené divadlo, které je vážně skvělé, plné suprového vtipu a Vavrocha, který je zahrán perfektně. ()
"Volga, Volga … širá řeka, rovný kraj. Ech drahý Potapiči." Nejlepším divadelním hercem v Českých Budějovicích je Karel Infeld Prácheňský. To ví každej, kdo při představení sedí vlevo a nebere si to osobně. On by tím nejlepším hercem možná mohl být i Ota Šik, ale to je irrrrelevantní, jak říká Vlasta. Tedy vlastně Vlasta, což vám vysvětlí zvědavej invalida Jirka Karásek. Samozřejmě pouze v případě, že by hra vykolejila. Ale to se tady stát nemůže. Já prostě Záskok miluju a nejen samotnou hru. Smíchy padám ze židle i při Hamletovi bez Hamleta, Tmě jako v pytli a samozřejmě taky při Cimrmanově korespondenci s Láďou Stroupežnickým. V Záskoku já prostě chybku najít neumím a to jsem skoro nestrannej. ()
„Jak se daří nebožce, pane doktore?“ Mistra velkých emocí na malé scéně Karla Infelda Prácheňského, trefnou parodii talentovaného herce, je v podání Zdeňka Svěráka radost pozorovat. Nemám námitek proti tomu, že si valnou část představení ukradnul pro sebe, zamrzelo mne jenom zbytečně mnoho vtipů založených na Prácheňského dokonalé nepřipravenosti (později dochází i k nadužívání zprvu geniální postavy „zvědavého invalidy Jirky Karáska“). Vypiplanost rovnoměrně rozložených slovních vtipů je opět obdivuhodná, přednáška (s užitečnými radami pro obzvlášť neschopné herce) dlouhá tak akorát. Nadějné představení zneuznaného velikána českého divadla se tak nakonec přece jen mění ve hru, při níž „nezůstane jedno oko suché“. Nepůjde ovšem o slzy dojetí. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Infernor ()
Přesně ten druh představení, které považuju za typický produkt divadla Járy Cimrmana, to znamená po herecké stránce lehce naivní a zároveň scénářem chytré, navíc se spoustou slovních hříček a půvabných vtípků, které nezachází nikam do lacinosti, ale dokážou oslovit prakticky všechny divácké vrstvy a věkové kategorie. Celkový dojem: 100 %. Jedna z mnoha věcí, která je mi na Cimrmanech sympatická, je, jakou dokázali vytvořit dělnou partu a např. využít i postiženého kolegy ve velmi slušné roli. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (22)
- Tato hra se jako jediná z Cimrmanových her odehrála v Národním Divadle. Odehrála se 2x ve dvou různých obsazení. Celé záznamy dostupné nejsou, ale sestřih hry a semináře můžeme vidět v dokumentu Záskok aneb Cimrman v Národním divadle (2000). (mnaucz)
- V červnu 1995 dostala hra cenu Alfréda Radoka za nejlepší divadelní hru roku 1994. (Kulmon)
Reklama