Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (453)
U Záskoku napíšu nejdřív samotné hodnocení a pak kompletní hodnocení všech Cimrmanů a budu sem odkazovat. Součást mojí rozšířené TOP 10. Viděl jsem ho mnohokrát a pořád celou dobu řvu smíchy, tečou mi slzy a bolí břicho. Neskutečná věc, která se povedla skupině kolem Smoljaka a Svěráka. Nejenom, že to je geniálně vymyšlené - hra o hře, ale především je každý charakter tak neuvěřitelně promyšlený a tak skvěle zahraný, až to bere dech. Tohle je pro mě divadlo, na které bych šel. Jak seminář, tak především hra samotná jsou absolutní klenot jakékoli české tvorby ve všech odvětvích, ke které se dá přirovnat tak možná Jágr, pivo a Škodovka...... Samotný nápad Járy Cimrmana je neskutečnou invencí několika běžných lidí, kteří dokázali stvořit kult Největšího Čecha, kterého zná snad každý. Nevím, jestli mají ostatní národy něco podobného, ale dost o tom pochybuji. A i kdyby, tak to rozhodně nebude dosahovat takových kvalit. Legenda, kterou zná každý a kterou musí mít každý rád. Neopakovatelný zážitek, který mě samotného dělá hrdým na to, kde žiju. Díky, pane Cimrmane, Váš život opravdu stál za to. 100% ()
Záskok podľa mňa patrí k tomu najlepšiemu, čo Divadlo Járy Cimrmana uviedlo. Leví podiel na tom má Zdeněk Svěrák, ktorý ma príjemne prekvapil odlišným druhom humoru, než na aký som bol u neho zvyknutý. Nie je nedostatkom, že si celú hru "ukradol" pre seba. K slabinám predstavenia skôr patrí, že úvodná prednášková časť bola nevýraznejšia, než obvykle býva. Nepatrím k nekritickým obdivovateľom diela Smoljaka a Svěráka, ale so štyrmi hviezdičkami pre túto hru som nemal žiaden problém. ()
PODRUHU BÁRTO, CO SE DĚJE, TY SE SMĚJEŠ? JO TAK, TY PLÁČEŠ! Mám jeden divadelní sen: vidět na vlastní oči, jak Zdeněk Svěrák exceluje v této hře v roli Karla Infelda Prácheňského. Ale protože je to do Prahy daleko a na zájezd s touto dokonalou hrou jsem ještě nenatrefil, musím se zatím spokojit s audiovizuálním záznamem. PS: 23.5.2010 se mi divadelní sen splnil! ;-) ()
Herci to dříve, kdy ještě nebyl film a pak televize neměli snadné. Kdo se dal na tuhle činnost, ten se musel naučit i krást, aby se nasytil. Proto třeba Pepíček Somr ještě pamatuje časy, kdy stála před obcí cedule, že tulákům, cikánům a hercům vstup do obce zakázán. Proto i divadelní společnost Lipany neměla snadný život. Dneska by se jim vedlo asi podobně. Ale je mi líto, že už nejsou tihle potulní hercké společnosti. Nepochybně byly oživením a nositeli osvěty, která dneska tolik schází. ()
Nádherný kousek Divadla Járy Cimrmana, tak hravý, svěží, bublající a zkvétající. Přednáška se věnuje Cimrmanově divadelnímu spolku Lipany, jejich harcováním, jeho předěláváním známých her, nutnému uvádění Vichru z hor na konci představení a jeho radami pro začínající herce. A když někdo z herců vypadne, či zmizí? O tom je nádherné představení Záskok, aneb nepovedená premiéra divadelní hry Šárka, ve kterém exceluje Karel Infeld Prácheňský (skvělý Zdeněk Svěrák) z Budilova divadelního spolku, který ve hře hostuje a má roli Vavrocha. Ale na roli rozhodně nepřipraven čerpá z her jiných, až příliš často musí na scénu principál společnosti, ve hře zvědavý invalida Karásek (Jan Kašpar), aby se hra alespoň částečně dostala do těch správných linií. Vynikající je též šikovatel Vogeltanz (skvělý Miloň Čepelka), když se při verbování do armády na první pohled zamiluje do dívky Vlasty (dobrý Petr Bruckner). A rozhodně mu nevadí, když se z Vlasty vyklube muž. Láska je zkrátka láska. Pak je tu postava doktora Vypicha (Bořivoj Penc), která se nejvíce snaží nahrávat Prácheňskému a tím zachraňovat hru, leč většinou marně. Neboť tu lípu nedáme, paní kněžno! A poddruh Bárta (Marek Šimon), u kterého je vidět, že Cimrmanovi rady pro začínající herce jsou více než nutné. Příjemně zábavné, zurčivě bizardní a já se smál a smál. A Cimrman? Ten také položil základy k rozhlasovým hrám. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (22)
-
Premiéru Záskoku navštívil také prezident Václav Havel. Tuto tradici udržoval a navštěvoval každou premiéru cimrmanovských her až do Českého nebe. K Záskoku se ale váže vtipná vzpomínka, neboť ve hře dvě postavy ráčkují. Zdeněk Svěrák vzpomíná na okamžik,
kdy tento fakt prezidentovi sdělili. „Hned jak přišel do šatny, tak mu Láďa říkal: ‚Václave, neber to tak, tam jsou dvě postavy, který ráčkujou, ale to není na tebe, uvidíš, že to má dramatickej důvod.‘“ (mnaucz)
- Původně v této hře hrál také Jaroslav Uhlíř, a to roli podruha Bárty. Později však divadlo opouští poté, co nepřišel na 2 představení, které za něj odehrál Marek Šimon. „To byla dvě představení. Když se mi to stalo poprvé, tak mě chtěli vyhodit, ale Svěrák se mě na té schůzi, která kvůli tomu byla, zastal, že: ‚To bychom se museli povyházet všichni. Každýmu z nás se to někdy stalo.‘ Když se mi stalo podruhé a pikantě na to, že jsem ten celej den strávil se Zdeňkem. Nevím co jsem dělali, myslím, že na nějaké písničce a já jsem mu asi v půl jedenáctý volal, že mám refrén a on na to: ‚To je hezký, ale dnes si měl hrát, víš to?‘ A já jsem povídal ‚nevím‘ a ptal jsem se jak to mám vědět? A on na to: ‚Máš číst fermany,‘ a já nevěděl, co to ferman je“ řekl Jaroslav Uhlíř. (mnaucz)
- Postava „podruha Bárty“ byla pojmenovaná podle tehdejšího kulisáka Roberta Bárty, který ji později sám začal hrát. (mnaucz)
Reklama