Tři billboardy kousek za Ebbingem

Napsat a natočit drama, ve kterém skoro není scény, kde by někdo neřekl "bitch", "fucker" nebo "cunt" (a většina postav si o moc milejší oslovení ani nezaslouží), ve kterém vidíme provrtávání nehtu zubní vrtačkou a které je přesto vtipné, pravdivé a dojemné (téma nepřekonatelného žalu je zde podle mne zpracováno nuancovaněji než ve Wind River), považuji za umění. Three Billboards Outside Ebbing, Missouri je pozoruhodně proměnlivý film a zatím ten nejlepší od Martina McDonagha (a to mám V Bruggách opravdu rád).___Chvílemi mě to sice iritovalo pro svou divadelnost (přesně načasované příchody postav na scénu, pauzy na smích, operní árie) a trochu infantilní snahu o nekorektnost, ale ten film zároveň nabízí tolik překvapení a tolik osvěžujících změn tónu a má tak důmyslnou vyprávěcí strukturu (tři jsou nejen billboardy, ale také postavy, jejichž příběhy McDonagh rozvíjí a různě proplétá), že jde o přijatelné nedostatky. McDonagh zvolenou kompozicí a tím, že se podstaty dobírá mnoha oklikami, sleduje vyšší cíl, podle pravidel nehraje jen proto, aby nehrál podle pravidel a byť to stylisticky není kdovíjaký skvost (v paměti utkví asi jen jednozáběrová scéna s naštvaným Rockwellem), stavba příběhu to alespoň v mých očích bohatě vynahrazuje. ___ V kontextu jeho dosavadní tvorby mi přijde pozoruhodné, jak si McDonagh opět pohrává s klasickými vyprávěcími konvencemi a diváckým očekáváním (rozhodně nečekejte přímočarý příběh o bezchybné hrdince, která překoná pár překážek, odhalí původce svého trápení a najde vnitřní klid), jenom tak činí méně explicitně než v Sedmi psychopatech, díky čemuž jsou postavy přes absurdní nadsazenost celého světa uvěřitelnější a film sděluje něco podnětného také o naší přítomnosti, nejen o fikčních světech. 90% (16.01.2018)

Štyri a pol. Málo chýbalo k dokonalosti. Hlavne záver, ktorý by uspokojivejšie zužitkoval brilantne vybrúsený konflikt dramatických motívov / ľudských osudov. Ale chápeme sa, s takýmto záverom to pôsobí “artovejšie”, nikoliv odfláknutejšie. A s tak originálnymi a intenzívnymi situáciami, do ktorých sa postavy vzájomne zavádzajú, v podaní tak parádnych hereckých výkonov, je to stále najlepší z nominovaných filmov za rok 2017 na hlavného Oscara. (27.02.2018)

| Rozpočet: 12 miliónov $ | Tržby: 159,2 miliónov $ | Film, o ktorom sa ťažko píše, musí sa vidieť. Kto pozná McDonaghové filmy, vie, že je potrebný špecifický nadhľad, aby si mohol film naplno užiť. To, či príbeh a spracovanie sa niekomu páči a niekomu nie, je vec subjektívna. Ale jedno sa musí uznať: Tí herci na place to dávajú kruto dobre, a už len preto sa 3 billboardy oplatí vidieť. (17.01.2018)

Po problematických a scénáristicky naprosto nezvládnutých Sedmi psychopatech se Martin McDonagh vrátil v plné formě a navázal na úspěch svých Brugg. Stejná poetika, stejná práce s postavami, snad jen té absurdity je tady o poznání víc. Bruggy mi připadaly přece jen preciznější, všechno tam dokonale ladilo a zapadalo. Tady to místy trošku drhne, ale zábavnost je mimořádná a Tři billboardy se budou určitě řadit k tomu nejlepšímu, co letos v oblasti filmových novinek zhlédnu. Martin dokáže nejen bavit, ale jeho práce má i přesah. Když srovnám jeho tvorbu s Tarantinem, tak umí o několik levelů výš. K tomu, co dokázal ve Třech billboardech kousek za Ebbingem, se bohužel Tarantino nepřiblížil v žádném z filmů po Jackie Brownové. Nechci být krutý, ale možná by to nedal, ani kdyby se všechny jeho snímky spojily dohromady. Tam, kde Tarantino marní potenciál skvělých herců, tam Martin McDonagh dokáže vymáčknout ze svých spolupracovníků to nejlepší. Frances McDormand je k sežrání, Sam Rockwell výborně balancuje na hranici parodie a oba dva předvádí postavy, které dokonale zapadají do představy amerického jihu plného nepoddajných a nekorektních charakterů nedůvěřivých k systému a vždy ochotných vzít svou představu spravedlnosti do vlastních rukou. Celkový dojem: 90 %. (04.02.2018)

Jakmile jsem tento film shlédl, okamžitě jsem si vzpomněl na devadesátkové Fargo. Tři billboardy kousek za Ebbingem jsou totiž dost podobné. Podobné hlavně v kvalitních hereckých výkonech a americké maloměstské atmosféře. Ebbing je totiž typický americký vidlákov, ve kterém ale žije série dost zajímavých postaviček. A tyto postavičky jsou tu tak brilantně napsané, že nedýcháte a marně přemýšlíte, co se s nimi v dalších minutách asi tak stane. Frances McDormand, Woody Harrelson a Sam Rockwell tu mají tak silné role, že jsem místy měl co dělat, abych neoněměl blahem. Scénárista a zároveň režisér Martin McDonagh tu jejich role natolik vyšperkoval, že se dočkáte hned několika šokujících momentů, které mají zásadní vliv na vývoj celého filmu. Dokonce jsem se tu dočkal i jedné scény, ve které má hlavní slovo Sam Rockwell, a která se okamžitě zařadila mezi ty nejlepší scény, co jsem za poslední roky viděl. Celkově vzato musím přiznat, že i přes určitou absurditu v příběhu se jedná o jednu z nejlepších amerických kriminálek, co jsem za poslední léta viděl. Během sledování jsem si připomínal starší americké kriminálky, které mám rád a zároveň se uklidňoval, že americká kinematografie má stále čím oslňovat. (21.01.2018)