Hrůza na jevišti

Je to docela zajímavé, ale tento film je jedinou spoluprácí Mistra s Marlene Dietrich, které si tak vážil a která byla snad jedinou herečkou, jíž trpěl odmluvy a vlastní hlavu. Naproti tomu se Hitchcock ne a ne dohodnout s Jane Wyman, které nebylo zrovna po chuti dělat Marlene křoví. No a minimálně podle POMA to dopadlo tak, že Wyman je tou hlavní. Já si to tedy nemyslím, ale názory mohou být různé. Film potěší především tím, jak Hitchock znevážil pravidlo o pravdivých pohledech do minulosti, na což mu skočili snad všichni. (23.04.2005)

Tenhle film doslova udělaly dvě písně v interpretaci Marlene Dietrich The Laziest Gal in Town (slova Cole Poter) a La vie en rose (slova Édith Piaf), ať se vám to líbí anebo ne. Filmy Hitche nejsou zdaleka protkány jen jeho osobností. Nebo takovými těmi zlepšováky typu nespolehlivý vypravěč. Ale i ve své době se omylem doufalo, že se vedle Marleny dokáže prosadit Jane Wyman. Inu, naivní představa. It's not 'cause I wouldn't / It's not 'cause I shouldn't, honey / And, you know, that it's not 'cause I couldn't / It's simply because I'm the laziest gal in town... (13.02.2009)

Dokonale obsazený a perfektně odvyprávěný film, který upoutá pozornost od začátku do konce a člověk je neustále napnutý, co bude dál. Sledovat herectví úchvatného ženského dua Jane Wyman (scéna v taxíku je jedním z vrcholů filmu) & Marlene Dietrich je vyloženě požitek, stejně jako skvěle napsané dialogy. Moc se mi to trefilo do chuti, a i když je rok vzniku z toho samozřejmě znát, v jednotlivostech mi to přijde dokonalé a jako celek úžasně zábavné, byť chápu, že závěrečný zvrat může řadě lidí přijít nefér, a ani já jsem z něj nebyl nějak nadšený, ale je to určitě zajímavý filmařský nápad. (25.06.2023)

Začínám mít zpětně dojem, že Mistr Hitchcock byl stejně rozjařený a nad věcí filmu vysoko postavený pán jako třeba Jacques Tati, jenom ho na rozdíl od JT neskonale bavilo to rafinovaně vzavinovávat a schovávat do různých pater samotné stavby filmu. Zřejmě mě čeká přehlédnout a přehodnotit celou jeho tvorbu novýma, pronikavějšíma očima. *** Tady dává další rozmarnou lekci ze svého semináře Filmové umění vs. realita (více v mém komentáři k Muži, který věděl příliš mnoho) a tentokrát si před závorku vytknul samo herectví, zastávání rolí, až se pro samé role na (filmovém) jevišti i ve (filmové) realitě málem vytratí příběh, který jste chtěli sledovat. Film je od počátku pomotaný, téměř každá postava zastává více rolí, než je možné naráz zvládnout, a uděluje více rolí ostatním postavám. Role se nezřízeně množí - pomáhá tomu nejen okolnost, že mladá herečka Eve se rozhodne předstírat, že je asistentkou slavné divy, aby přišla na kloub okolnostem vraždy, z níž je obviněn její milý. Nesmírně tomu přispívá skutečnost, že její tatínek má zálibu v detektivkách a v hlavě se mu rojí nápady, do nichž okamžitě všechny kolem sebe obsazuje, právě jako fakt, že její maminka má potíže s pamětí a každý v jejím světě vystupuje v nekonečně mnoha rolích tak vůbec. Čehož její manžel hojně a potěšeně využívá a identity se množí jako houby po dešti. Ale nikdo není jednoduše sám sebou, role se násobí a kumulují a také nazvájem vyvracejí, zmatky rostu a přitom hraní rolí a předstírání je prvotní příčinou katastrofy, k níž došlo, i klíčem k jejímu rozřešení. K pointě budiž dodáno, že je stejně nekompromisní jako nutná. Ačkoli celý film je královsky zábavnou rozjařenou filmovou radovánkou a rafinovaným, vesele filosofujícím komentářem k podstatě, povaze, svobodám i nesvobodám obsazování se do rolí , guilotinově břitký závěr je jediným možným východiskem - z příběhu, v němž se role tak nekontrolovaně rozbujely, že to člověka dohnalo až za okraj sebe, tam, kde se přestává sám chápat a poznávat, za hranice srozumitelné postavy, se nelze v úplnosti vyvázat jinak než smrtí, uštváním. Fanfarónsky zkonstruované dílo, které se pod pláštíkem rozmarné a převelice zábavné etudy dotýká samotné podstavy osobnostní zpronevěry, šílenství a zániku člověka, který propadne kouzlu unikání z role do role, jakmile mu na pokračování v rozehraném příběhu nestačí síly. Čím víc se tu Hitchcock zaobírá herectvím a filmovou/divadelní tkatikou, tím víc toho odkrývá o slabošské povaze člověka obecně. (25.08.2015)

Film má prenádherný vizual a strašne zaujímavé divadelné kulisy. Je tu rozohraný ako taký detektívny príbeh, ktorý neurazí. Len je tu veľmi veľa dialógov a tak je tu veľký priestor pre nudu a nezáživnosť, dlhú dobu sa tu nič zaujímavé nedeje. Film je skoro bez atmosféry, tá prišla až ku koncu filmu a to sa mi zdá veľmi málo aj napätím je to tu biedne. Videl som M. Soaviho hrôzu na javisku a aj jej som dal 3*, ale ten film bol záživnejší ako tento. No ,ale aspoň koniec ma potešil,bol nepredvídateľný a vobec som ho nečakal, lebo celu dobu nás pán režisér zavádzal, aby to vo finále rozbalil a práve preto dávam 3*, ale aj tak zatiaľ najslabší Hitchcock. (06.08.2015)