Cizinci ve vlaku

Nedosahuje to sice topových filmů Hitchcocka, ale má to skvěle vyšinutého magora Roberta Walkera, který trochu funguje jako mírná předloha daleko slavnějšího Normana Batese s "daddy issues". Prostřední část se sice vleče a má to pár děr, ale začátek s vraždou i závěrečný tenisový zápas s bitkou na kolotoči to skvěle vyvažuje. Škoda, že se z GENIÁLNÍHO nápadu a zápletky nepodařilo vykřesat ještě o něco víc. Jeden z filmů, který by byl po těch letech zralý na remake, protože už tehdy má určité blockbusterové proporce včetně příjemně ironického a cynického smyslu pro humor. (22.07.2020)

První asi hodinu jsem si myslela, že mě konečně nějaký Hitchcockův film opravdu zaujal a že bude výborný. Bohužel, posledních asi dvacet minut se z toho stala neskutečná fraška, valila se jedna hovadina za druhou a místy jsem se tomu skoro smála. Navíc mi ten závěr přišel značně nedotažený a zvláštně ustřižený. Škoda. (04.12.2010)

Priznám sa, že som si v hitchcockovskej filmovej sieni príliš zvykla na také herecké esá ako je Cary Grant, James Stewart či krásna Grace Kelly a tak nejak mi ich prítomnosť v tomto film-noir chýbala. Herci hrajú síce dobre, scenár je klasicky prešpekulovaný a najmä záverečná scéna je technicky brilantná, no neočarilo ma to tak, ako iné geniálnosti z dielne ,,majstra horroru". (17.03.2010)

Jeden z těch méně doceněných, ale o to lepších Hitchcockových filmů, který jede od svého začátku, až do konce, po jasně dané přímce, jenž vykresluje změny povahy dvou naprosto rozdílných osob. Osudové setkání se pro jednoho muže mění v zábavnou hru, pro druhého v noční můru. Napínavý film, který udrží diváka v pozoru a ostražitosti. Nikdo z nás by si nepřál, objevit za svými zády takového Bruna. Hitchcock se zde mj. předvedl i několika zajímavými záběry, které dokazují jeho režisérskou velikost. (23.01.2012)

Film, na němž by se mohlo vyučovat vyvolávání napětí, které je - jako vždy u Hitchce - nadřazeno věrohodnosti postav i situací, v nichž se ocitají. Scénu za scénou jsou Cizince ve vlaku mistrnou ukázkou, jak si získat a udržet divákovu pozornost a jak si pohrávat s divákovým očekáváním. Od úvodního střetnutí, které kromě obou postav uvádí na scénu také klíčový motiv duality (s kontrastem černé a bílé se vzhledem k bílé barvě Guyova sportu pracuje po celý film) a neméně důležitý prvek náhody, přes černohumrně laděný stalking v zábavním parku k dechberoucímu lovení zapalovače, kdy nás Hitchcock přiměje fandit psychopatovi. Morální ambivalence, schopnost postavit dětsky nevinné na roveň smrtonosného, graduje tou nejďábelštější jízdou na kolotoči, jaká se kdy v nějakém filmu objevila. Při jejím natáčení se údajně i mistrovi napětí potily ruce. Nedokážu si představit lepší doporučení. (Když Guy v úvodu filmu vystupuje z vlaku, Hitchcock do něj s basou nastupuje). 85% Zajímavé komentáře: jojinecko, Cimr, pijavica (08.09.2007)