Cizinci ve vlaku

Hitchcock v plné síle a nejlepším rozmaru. Miluju, jak si vykládá film jako místo, kde se nikdo nemusí chovat skutečně racionálně a všechno se odvíjí podle rozmařilé "logiky", kterou za pochodu určují zhusta nelogická, až absurdní rozhodnutí, věčně vybočující děj neočekávanými směry. A celý systém přitom dál jede jako na drátkách, jako by nic. Lidičkové na správných místech střídají vhodné grimasy, úbory a pózy, udržují si své naivní či zlomyslné svity v očích, podle toho, jak jim byly rozdány karty, a všechno nejrozmanitějšími oklikami spěje k bravurnímu happyendu, kde se přese všechny trampoty a šmodrchanice musí třeba i náhodou prokázat, kdo byl goodguy a kdo badguy. Je to zdroj obrovské svěžesti, když se na Hitchcockovu tvorbu člověk umí takhle podívat, a samozřejmě a především od toho šibala Hitchcocka nejvtipnější způsob, jak kontuninuálně taškářsky parodovat naši západní společnost, a nezadat si. O to samozřejmější a vtipnější je, že většina jeho fanoušků by v něm sociálního kritika a posměváčka nikdy nehledala a pořád ho mají za "mistra napětí a hororu", což je opravdu povedené. Ale jestli kupříkladu zdejší bravurní vrcholná kolotočová scéna (kdo kdy viděl kolotočové koně s tak vyplazenými jazyky a uštvanými výrazy, jako by je škrtili? To si snad nechal vysochat na zakázku :) Nebo ten věčnost se plazící staříček-věchýtek, kterého všichni postrkují očima, ten klučina, co si celou u zrychlenou jízdu a pumelici mezi oběma soupeři náramně užívá, ječící slečna etc. - jesti tohle není kritická parodie spoluobčanů tak už nic...) není míněna jako komická a uštěpačná, tak jednou v nebi sním svůj klobouk před samotným Hitchcockem. Ale nějak si myslím, že mě spíš laskavě pozve na pár drinků, u kterých se celé hodiny a dny nepřestaneme hihňat a zajíkat. *~ (25.07.2017)

Vrah za zvuků zlověstné hudby krade se s úšklebkem nebo ledovou tváří k vyhlédnuté oběti, kterou brutálně škrtí... Takhle to Hitchcock nedělá... Vrah za zvuků pouťové hudby s úsměvem přistoupí k oběti, které se galantně zeptá: "Jmenujete se Miriam?" a přesně umístí své ruce na krk. Hitchcock se nesnaží šokovat lacině. Proto se mu nedá vysmát. I přes to, že mi jednání hrdiny přijde nelogické, neboť mohl a měl uplést na záporáka nějakou boudu s policií, musím pořád hodnotit kladně. Slabé ****. (17.05.2010)

Festival ľudských charakterov a pekná pripomienka, ako málo niekedy stačí, aby sa človek dostal do riadnej šlamastiky. Úvod bol síce trocha pomalší, ale k záveru napätie pekne graduje spôsobom starého dobrého Hitchcocka, takže za mňa veľká spokojnosť. 75/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (14.10.2015)

Tradičně skvělý Hitch. Morbidní a zapeklitý příběh dvou cizinců, kteří se zdánlivě náhodou potkají ve vlaku a vymění si vraždy. Ve filmu vyčnívá zejména Robert Walker v roli nevyzpytatelného psychouše Bruna. Jeho herecký výkon nemá chybu a svým znepokojivě fascinujícím šarmem a charismatem mi připomněl sériového vraha Teda Bundyho. Finále s kolotočem je neskutečně zábavně pojaté, a i když mi moc nekorespondovalo s dosavadním tónem filmu, hrozně jsem si ho užil. (04.07.2018)

Ako jediný problém Cudzincov vo vlaku vidím nie úplne vierohodný scenár. Samému mi to u Hitchcocka znie ako rúhanie, ale už len fakt, že policajti sledujú jedného podozrivého a nevšimnú si, že za ním permanentne dolieza... druhý podozrivý, vyznačujúci sa dokonca kontroverzným správaním (večierok), mi nedovolí túto pripomienku nenapísať. Navyše ten zapaľovač, o ktorom predtým vedeli len "páchatelia", bol aj pre policajtov zrazu kľúčový, lebo sa spoľahli na dobré slovo podozrivého. Scéna s kolotočom však vykompenzovala všetko, pretože tá berie dych ešte aj dnes! Určite nie som prvý, kto ju spomína, no neodpustím si to, nakoľko dokonalejšia od nej tu bola už len tvár Ruth Roman. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s Alfredom Hitchcockom). (05.08.2015)