Potíže s Harrym

Až neuvěřitelná komediální bláznivina se správně poťouchlou hudbou a vtipným scénářem. V životě by mě nenapadlo, že Harryho natočil tvůrce spousty napínavých thrillerů a dvou hororů (Psycho, Ptáci) - Alfred Hitchcock. Velice zajímavý a zábavný příspěvek a bílá vrána v jeho nabité filmografii. P.S. Pány určitě zaujme i tehdy mladičká Shirley MacLaine. (28.08.2023)

Vizuálne krásny ale príbehovo nudný Hitchcock. Snaha o akúsi britskú galantnosť, humor a eskapády sa podarila len z časti. Nie je tam totiž vyslovene silná postava. Čo mi trochu vadilo. Vzťahy medzi postavami sú na to, že sa odohrávajú počas jedného dňa, značne povrchné a bez výraznej dramatizácie. Všetko je to podmienené typickej schéme nepravého obvinenia, ktorú Hitchcock využíva pomerne často, ale nemá to také tie prvky napätia, vďaka ktorým by to utkvelo v pamäti dlhšie. Plus finálna zápletka je jasná akémukoľvek fanúšikovi podobných filmov. Na rok svojho vzniku to mohlo byť fajn. Teraz to pôsobí už trošku staro. (16.06.2018)

Úsměvná detektivka od Alfreda Hitchcocka, která má velmi zvrácené postavy. Všichni jsou na sebe milí a slušní, ale vražda člověka jim připadá jako normální neduh okolností. Stalo se, nic se s tím už dělat nedá, ale můžeme si alespoň vychutnat horký čaj. Do vraždy je zamíchán ještě romantický příběh dvou párů a téměř máte chuť jim gratulovat k zamilovanosti. Laškuje se, vtipkuje se a chudák Harry je stále přenášen, pohřbíván i vykopáván. Velmi nenormální postavy jsou matka ( Shirley MacLaine), která je velmi velmi velmi jednoduchá a její ještě velmi velmi velmi velmi velmi jednodušší malý synek. Oba mají zhruba stejné IQ, ale hezky se smějí :-). Podivný film na tu dobu, ale má nádherný podzimní nádech - barevné listí všude kolem. (25.02.2013)

¨Vždycky mě přitahovaly kontrasty a chtěl sem se oprostit od tradic a klišé. S Harrym jsem prostě vytáhl melodrama z černočerné tmy a rozprostřel jéj na slunci.¨ F. Truffaut. Alfy si přečetl román J. T. Storyho a napadlo ho, že by z toho mohl být zajímavý film a předal ho spisovateli J. M. Hayesovi, aby z něj udělal adapci pro plátno. Story se svým nakladatelem prodali práva k filmu za 11 000 dolarů a, až když byla smlouva podepsána, zjistili, že kupcem byl slavný hollywoodský mistr hororu. Jeden z producentů H. Coleman, objevil 20-tiletou S. MacLaine na jevišti v muzikálu The Pajama Game. Po představení šel za ní do zákulisí a představil se jako zástupce Alfyho a studia Paramount. Druhý den na to se už Shirley učastnila kamerové zkoušky na Harryho, svůj první film. Důležité bylo najít vhodnou lokalitu, barevně i scénicky atraktivní, a tak se Coleman vydal pátrat do Nové Anglie. Našel jí v okolí města Stowe, ve státě Vermont. Bohužel filmařům práci stěžovali silně deště. Natáčení interiérů na zbudované scéně v tělocvičně místní školy tudíž nebylo lehké kvůli neustálému bubnování kapek na plechovou střechu. V jednom interview z roku 1955 se Alfy nechal slyšet, že s Harrym si chtěl ověřit svou tezi, že americké publikum dokáže vnímat i humor méně explicitní než ten, jenž je mu obvykle nabízen. Byl přesvědčen, že divákům, nedělá problém příjmout zcela nové ideje, pokud jim jsou podávány skrze srozumitelné postavy. Kromě zkoušky diváků na nekonveční humor byl Harry experimentem také v tom, že představoval film, který se netočil kolem nějáké stár. Alfy cítil, že se známou osobností by film vůbec nemohl fungovat. Premiéra filmu se konala také ve Vermountu a výtěžek z ní byl věnován obětem místních povodní... (08.10.2011)

Zhruba polovica stopáže filmu je preplnená scénkami s inteligentným a decentným čiernym humorom, aký dnes už nikde nenájdeme. Krása. Ale druhú polovicu stopáže zapĺňajú scénky hluché ako peň. Ako celok je to napokon v poetických farbách sa nesúca, príjemná oddychovka s osobitým režijným dotykom, ktorá ale na dlho neutkvie v pamäti. (29.11.2004)