Dahmer

Nejedná se o žádnou podrobnou biografii, ani drastický snímek (jak by se mohlo zdát už podle upoutávky na obalu; 'Narodil se, aby zabíjel Řezník. Zvíře. Monstrum'). Film působí spíše jako psychologická sonda k pochopení Dahmerových činů a jeho živiotního situace. Děj se odehrává částečně v přítomnosti a částečně ve vzpomínkách. Je pravda, že zde schází nějaký větší spád, ale na druhou stranu Jeremy Renner padne do své role homosexuálního outsidera jako ušitý a není nuda ho sledovat. Co se týká tvrdších scén, až letmý a nezřetelný pohled na uřízlé končetiny a pro někoho možná šokujícího mazlení se s přiotrávenou obětí, se v celém filmu nic víc neobjeví. Ale jako psychologický snímek můžu všem doporučit - jen nečekejte žádný masakr. Ten v Jeffreyho životě nastal až na úplném konci jeho životního úseku zobrazeném v tomto filmu. (25.03.2006)

Nebýt toho, že tento film byl natočen podle skutečné postavy – masového vraha Jeffrym Dahmerovi, tak by to byl hodně podprůměrný tuctový thriller. Chvílemi děj velmi nezáživný, zpracování hodně pokulhává a konec se mi zdál hodně nedodělaný. Velmi mě tam chybělo jak vlastně Jeffryho Dahmera dopadly a odsoudily. Oproti dalším zfilmovaným skutečným masovým vrahům Ameriky, jako byl Ted Bundy a Gacy, tak filmový Dahmer z hlediska zpracování a režie, za nimi hodně pokulhává. (04.09.2006)

Nevadila by mi roztříšěná forma filmu, ve které se neustále střídají flashbacky s jednou dějovou linií, jen kdyby děj směřoval odněkud někam, k nějaké katarzi, k rozuzlení, k finálnímu resultátu, zatímco on se motá sem a tam, aby v závěru rozplizle vyšuměl do ztracena. Nepřečíst si o Dahmerovi předem spoustu životopisných informací na netu, byl bych z tohohle scénáře nejspíš trochu zmatený. A i když jsou jednotlivé scény natočené podle skutečnosti, celek působí vyumělkovaně, neživotně, namísto realistického psychologizujícího thrilleru dostane divák televizní inscenaci "inspirovanou skutečnými událostmi". Renner se navíc na svou roli nehodí, postrádá nejen fyzickou podobu se svou předlohou, ale jeho Dahmer je i typově příliš běžný, chtělo by se mi říct "normální", mnohem víc se mi zamlouvalo fluidum dospívajícího Dahmera/podivínského sociopatického pošuka z novějšího My Friend Dahmer (2017). (02.12.2020)

Příběh jednoho z nejprofláklejších kanibalů 20. století Jeffreyho Dahmera se dočkal filmového zpracování. A je to dílko podivné a pro diváky neznalé případu těžce nepochopitelné, až zmatené. Psychologická sonda do vrahova myšlení se nekoná, gore orgie už tuplem ne (přitom lednička plná studených kousků teplých chlápků k tomu vyloženě svádí). Nuda, nuda, šeď, šeď. Více informací dostanete rozhodně z některé z knih o Dahmerovi (třeba Kanibal z Milwaukee od Dona Davise), nebo z hudebního rychlokurzu řezníků MACABRE. http://www.murdermetal.com/weapons/dahmer/tracks.htm (23.06.2009)

Dahmer (spolu s ostanými filmami edície Serial Killers) je dokladom, ako možno lákavú tému doslova "odpohlavniť", inak povedané, dodrbať. Že sa ten film vyšplhal v hodnotení cez päťdesiatku, je pre mňa rovnaká záhada, ako sa niekto môže podujať natočiť film o sériovom vrahovi bez štipky zvrhlého pochopenia (pre danú tému) v duši... (19.09.2006)