Strašidla

Troška točí slátaniny, to je poslední dobou fakt, ale nemůžu si pomoct, pohádky se mu některé docela povedly. Tenhle film pohádkový je, nadhodnocuji, ale vzhledem ke zdejšímu hodnocení mu musím pomoci, jelikož do jednoho pytle s Babovřeskama ani Kameňákama jej rozhodně házet nehodlám. Za mě průměr, možná s trošku delší stopáží, ale rozhodně film neurazil, dokonce se film obejde i bez natěšenosti a přehnanosti gagů, zkrátka na Zdenkovu filmografii je to úspěch. (26.11.2016)

"Potřebuješ mít zdravé plíce na hejkání." Tak s tím se patrně nedá polemizovat, ale jinak si myslím, že zapojení strašidel do pracovního procesu mohlo a mělo být provedeno mnohem zábavněji. Takže zábavy bylo málo, ale zase jsem se trošku vzdělal v oblasti chemie či dějepisu a taky jsem si oprášil skutečnost, že v případě poslání někoho do prdele se jedná o příslovečné určení místa. To mi od školy úplně vypadlo z hlavy a možná jsme se to ani neučili, takže díky. (12.06.2017)

,,TAK JSME DOSTRAŠILI...“ /// O socializaci strašidel do kapitalistický společnosti. V rámci imigrační krize čin záslužný, jako zábavná filmařina (bohužel) počin politováníhodný. A přitom strašidla v český společnosti vždycky budila nadšení. Ať už topila Dr. Mráčka nebo se snažila získat občanství za cenu babskýho ucha. Ve výčtu by se dalo pokračovat, ale podstatný je, že Troška nesahá Vorlíčkovi s Macourkem ani po kotníky. Od Babovřesk sice ušel kus cesty, takže všeříkající Odpad! nechal hrdinsky za sebou. O Strašidlech tak můžu říct, že jsou jen BLBÝ. Scénář je plnej Troškovskejch dialogů pro nejjednoduššího diváka, (ne)herectvím zde straší T.Kostková (vedle ní je ten Hejkal hotovej Mastrojáni!) a všichni, kdo z český kinematografie (ještě) nemaj pro strach uděláno, by si vod týhle parády měli udžovat dostatečnej vodstup! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, že pro styk s úředníkem je lepší nevypadat jako strašidlo. 2.) Myslel jsem, že Troška našel kouzelnej prsten. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.01.2017)

Zdá se, že i zralý Troška je s to překročit svůj stín. Dialogy i námět působí sice poněkud nepůvodním dojmem, herecké obsazení však nekulhá a celek klopýtá vcelku úspěšně do očekávatelného, ne však zraňujícího, divácky přijatelného konce. V českém polistopadovém hraném filmu se běžně - bohužel! - točí "díla" nesrovnatelně kulhavější. Někdy ani to ne. Z druhé strany tu Troška navazuje na lidovou podmínečně "buřičskou" linii české lidové slovesnosti i umělé krásné literatury, která začíná někde u Němcové, pokračuje Ladou a kouzelným světem kocoura Mikeše i sekorovským Ferdou Mravencem či již půlstoletí starou Saxanou. Alegorií a dobromyslného žertu má tato pohádka také poměrně dost na rozdávání. (26.11.2023)

„Běžte se na novou pohádku Strašidla podívat. Je to báječné pohlazení, budete nadšení jako já,“ řekla Lucinka Bílá a už zapomněla dodat, že jde o pohlazení... ocelovou trubkou... po hlavě. O STRAŠIDLECH panuje názor, že jsou nejlepším Troškovým filmem za víc než dekádu, což je ovšem stále hodnocení z kategorie "lepší být umlácen velkými gumovými robertky než ocelovou trubkou". Právě to, že STRAŠIDLA nejsou z hlediska stylu až tak diletantská jako dvě výrazné Troškovy trilogie, je na nich nejhrůznější. Zastírají tím zdegenerovanost všeho ostatního. Nechám stranou, že sloučení dvou tradic české kinematografie (normalizační vorlíčkovsko-macourkovské pohádky jakožto únik a taky trochu úlitba režimu a devadesátkové privatizační komedie s prvky komunální satiry) je nesmyslné už v samotném základu, potažmo při nejlepším těžce zpozdilé._____ Hlavním problémem není nesmyslné skloubení dvou poetik či rezignování na zcela základní pravidla vyprávění (utnutí v polovině závěrečného aktu, wau, žádný konflikt, týjo) a výstavby děl, ale amorálnost celku, vydávaná právě za to pohlazení. Přitom šťastný konec (spoilery, ofkóz) pro řadu ústředních postav spočívá v tom, že (a) vodník se dá dohromady s ženou, jejíhož manžela utopil (a ona o tom ví a je s tím za ok); (b) čarodějnice se vrátí ke svému manželovi hejkalovi, kterého opustila kvůli milenci, přičemž manžel žije dál v omylu o ženině návštěvě vzdálené příbuzné; (c) potomkovi čarodějnice a hejkala a jeho kamarádovi-sígrovi jsou prominuty tresty a hrozící vyloučení, když řediteli seženou lektvar na zapůsobení na jednu z učitelek; (d) víla se dá dohromady s úředníkem, ale odmítá potrestání režiséra divadelní hry, který se jí snažil znásilnit, protože chce dál hrát v divadle; (e) znásilnění (!) babičky je ponecháno nevyřešené, pouze policista, který odmítl ono znásilnění řešit a tzv. mamá se vysmál, zůstává přeměněn na kocoura a držen v zajetí babičkou._____ Na druhou stranu je to svět, ve kterém lidé i strašidla neposlouchají nic jiného než rádio Impuls a informace získávají z Parlamentních listů, děti nejí nic jiného než Pribináčka a nikdo nečte nic jiného než Sedmičku apod. plátky. Vlastně si umím představit, že v takovém světě a pro lidi s daným mentálním obzorem začínající Parlamentními listy a končící Sedmičkou je tohle přijatelné pohlazení, protože předsudky je třeba potvrzovat._____ Něco pozitivního: STRAŠIDLA nejsou až takový estetický a morální teror jako divácky úspěšnější ŘACHANDA. (07.09.2016)