Zahradnictví: Nápadník

Nejlepší díl trilogie. Stále ale naprosto nekoherentní binec plný zbytečných scén, nevyřčených motivací, nepochopitelných postav a, v tradici této tvůrčí dvojice, šíleně nezvládnutých dialozích. K trilogii Zahradnictví mám dvě teorie proč vypadá, jak vypadá. K první mě táhnou mnohé očividné formální chyby, zejména ve střihu. Často se stříhá později než by mělo, občas zase dříve. Nezvládají se znázornit časové předěly. Zničehonic se mezi dvěma interiérovými scénami objeví záběr jak protagonisté jsou ve Stromovce, z kterého vůbec není poznat, co nám má vlastně říct. V takhle dobře zafinancovaném filmu bych nečekal, že se na kraji záběru objeví druhá kamera nebo, že si někdo nevšimne mikrofonu sjíždějícího do rámu. Z toho mám pocit, že Hřebejka to někdy v rané fázi reálně přestalo bavit a snažil se s tím strávit co nejméně času a čím déle produkce trvala, tím více byl myšlenkama jinde. Na postprodukci se pravděpodobně už vůbec nedostavoval. Druhé teorii nahrává ta určitá odlidštěnost, figurkovitost a neživost celé trilogie. Je docela dost možné, že za ní totiž stála umělá inteligence, do které jako referenční rámec byly nahrány všechny (VŠECHNY!) dosavadní Hřebejkovy filmy a na základě toho měla vytvořit vlastní film. Jsou tam ty snahy o poetické momenty, o absurdnost všednosti, je tam ta obžaloba lidské malosti, drobné odvahy, silná gesta, tragédie i smířlivost. Ale jakoby to bylo chladnokrevně seskládáno jenom na bází těchto buzzwordů. Přiblblá, leč sympaticky intimní scéna, kdy se dvojice dává po telefonu zase dohromady, je okamžitě zničena tím, že dívka musí vyběhnout z pošty a začít tančit v ulicích. Stejně přiblblá, ale potenciálně celkem roztomilá scéna, ve které celá rodina zjistí, že jejich dcera je ještě nevinná, protože bezelstně nafoukla prezervativ jako balónek, takže si s ním všichni úlevně pinkají, je degradována tím, že to musí být všechno řečeno nahlas. A teď mi ještě dochází - proč se s ním prve vlastně rozešla? Ježiši nebylo to doufám kvůli tomu, že se poté, co vyslechla tetinu historku, lekla, že může vagínou v sobě šprajcnout penis přítele, že ne? Ježkovy oči, teď když nad tim přemýšlím, tak to bylo kvůli tomu. Nééééé. (08.09.2022)

Nejlepší část Hřebejkovy trilogie. Nebylo to přeplácané a na rozdíl od prvních dvou dílů trilogie se film nejvíce podobal původním Pelíškům. Petr Jarchovský napsal k celé trilogii skvělý scénář a cením si toho, že čerpal z historie vlastní rodiny. Chci jen podotknout, že v celé trilogii byly nějaké scénáristické chyby související s původními Pelíšky. Za prvé, rodina Jindřicha se v Pelíšcích jmenovala Krausova a ne Rohnovi a mrzí mě, že na konci filmu nebyli napsány osudy jednotlivých postav. Ale na druhou stranu jde o volné pokračování, tedy předcházející Pelíškům, takže to vlastně nejsou ani chyby. Líbí se mi, že trilogie byla věnována Petru Šabachovi, bez něhož by žádné Pelíšky nevznikly. Teď už k Nápadníkovi. Na rozdíl od předchozích dvou filmů nebyl tak temný a už tam byli vidět Pelíškovské rysy. Herci skvělí. Anička Fialová byla vynikající. Ivan Lupták také nezklamal. Aňa Geislerová mě tak nějak v této trilogii nezaujala. Martin Finger se velmi snažil zahrát a ponořit se do role Jindřicha jak nejlépe uměl, a myslím, že se mu to povedlo, ale Kodet je Kodet. Nebyl tam ten charakter. Duo Melíšková/Míčová opět vynikající. Dodali tomu humor a skvělé hlášky. Stejně tak Filip Březina jako Karlík neboli Charles, představitelka malé Jindřišky i Lenka Krobotová s Davidem Novotným. Humor, ale opět nejvíce vystihla teta Mařčí v podání Sabiny Remundové. Ostatní herci také dobří. Některé scény byli ze začátku velmi zdlouhavé, ale potom se to postupně rozjelo a nabylo to spád. Kamera krásná a doufám, že na lvech bude oceněna. Hudba Petra Ostrouchova jak bys met. Tak pěknou hudbu jsem v českém filmu už dlouho neslyšel, ale to jsem říkal už v komentářích na první dva filmy. Kostýmy, masky a výprava krásné. Škoda jen, že jsme se nedozvěděli více o osudech hlavních hrdinů, ale třeba by některé byly velmi smutné. Tím myslím hlavně Danielu, která v Pelíšcích vůbec nebyla. Letos budou lvi velmi zajímavé. Trilogie, Bába a Svěrák. Kdo asi vyhraje? Nejlepší scény jsou první scéna, scéna s návštěvou veteránů, na tanečním bále a finální scéna s lustrem. A také všechny scény s Mařčí. (18.11.2017)

Romantická komedie pelíškovského střihu? To ani omylem. A nejsem si úplně jistý, zda je to dobře nebo špatně. Od obojího asi trošku. Na jednu stranu je asi fakt, že film (stále ještě) z období 50 let (film se odehrává dva roky po událostech Maďarsku tedy někdy v období 1958-59) by coby ryzí komedie vyzníval asi divně. Zvláště když navazuje na rodinné události v Jindřichově rodině z předchozích filmů. Na druhou stranu těch spíše vážných momentů je ve filmů opravdu hodně, takže ani nevím, zda v mém celkovém vnímání tohoto filmu lze vlastně ještě hovořit o komedii (i když vtipné momenty tu rozhodně jsou). Jsme tu totiž jednak svědky, skoro bych řekl, psychologického dramatu o vztahu tyranského otce Jindřicha s téměř dospělou dcerou a zároveň můžeme sledovat, jak tyto události oživují "staré rány" komplikovaného vztahu Jindřicha a jeho ženy. A aby toho nebylo málo, jsme konfrontováni i s fízláckými metodami komunistické tajné policie. Na jednu "romantickou komedii", jak byl film avizován, trošku moc. Zkrátka a dobře jestli mé očekávání bylo u předchozích filmů cyklu Zahradnictví zcela naplněno, tady tomu tak úplně není. Možná to přitom hodně souvisí s tím, že mi zde postava Jindřicha svým chováním připadala neskutečně protivná (až odpudivá) a nějak mi to nesedělo s tím, kým byl dotyčný o deset let později v Pelíškách. A není to vůbec o hercích a o srovnání nesrovnatelného (Kodet versus Finger). Martin Finger mě obecně v této sérii přesvědčil, že je to moc dobrý herec. Spíš je to o tom, že mi přišlo, že to autoři filmu s tím vykreslením Jindřichova tyranského charakteru trošku přehnaly. V Dezertérovi se mi na této postavě líbilo jeho vlastenectví a antikomunismus. Zde byly zdůrazněny hlavně ty jeho negativní vlastnosti, což mi přišlo trošku škoda. "Pelíškovský" Jindřich se tak rozhodně nekoná. Pokud jde o ostatní postavy, přišlo mi, že tu žádná z nich nebyla nikterak blíže vykreslena, přičemž u řady z nich by se dalo hovořit, že jde tak vlastně spíš o takové bezejmenné "figurky". I když určitě to neplatí o obou Jindřichových dcerách. Z Anny Fialové, představitelky té starší, mám po zhlédnutí tohoto filmu pocit, že může jít o opravdu talentovanou (a přitom fakt krásnou) herečku. Vtipně pojata (i dobře zahraná) je i postava mladší (pěkně drzé) dcery Jindřišky. Jestli přitom něco platí pro všechny filmy této filmové série tak rozhodně to, že dětští herci se Hřebejkovi určitě povedly. A to rozhodně z mého pohledu není málo. (14.12.2017)

Zatímco první díl byl absolutní nudný propadák, druhý díl byl mnohem lepší a zajímavější, tak třetí díl je nejméně vážný a tudíž nejvíc zábavný. A poskytuje nejvíc prostoru vyniknout Martinu Fingerovi, jenž je o dvě třídy před ostatními, bezkonkurenčně nejlepší. Z trilogie Zahradnictví mám nakonec převládající pozitivní dojem. (04.08.2019)

Nápadník NENÍ nejlepším dílem trilogie. Nápadník je romantickou komedií o představách rodičů, jak by mělo vypadat štěstí jejich dětí - ÚDAJNĚ. Tak tohle je teda kec! Je to opět drama, šedé, suché a hlavně opět depresivní. Místo humorného příběhu o mladé generaci, která si užívá dobu po svém, zlehčuje krizovou dobu a užívá si života v kruhu svých vrstevníků, zde máme vygradované drama o starém Jindřichovi a jeho schýze. Která ale nepůsobí humorně jako v Pelíšcích. Je zde sice pár vtipů, kterým se i musíme zasmát, ale okolní šeď je hladce převálcuje. Mým pohledem byl první díl docela špatný, druhý překvapivě dobrý a tento třetí o něco lepší než první. Třetí hvězdička za velmi dobrou Annu Fialovou a těch pár vtípků. Trilogii jako celek považuji za průšvih od značkové dvojice. Zřejmě jim těsně před natáčením přišel směšný důchodový výměr a oba upadnuli do těžké deprese. (28.11.2017)