Godzilla

Godzilla je v prvé řadě snímek, který zásadně odsuzuje jaderné zbraně se vším jejich využitím. Až po tomto principu přichází touha po natočení originálního monster-movie, který se stal klasikou a předznamenal tak vznik snad stovky pokračování, remaků, parafrází, parodií a vykrádaček. Jako samotný film je Godzilla na svou dobu velmi dobrým dílkem se slušnými efekty. Herecké snažení bych zde moc nezmiňoval. Je, jak už to tak u podobných filmů bývá, velmi chudé. Ale to není problém, jde tu hlavně o poselství, které snímek nese a které je už od začátku všem jasné. Velmi zásadní klasika, kterou by si nikdo neměl nechat ujít. (07.04.2012)

Je to do určité míry (tak do půlky stopáže) skvělá práce s ukazováním/neukazováním monstra a budováním napětí, mít tu ale dvacet let tohle jako jediní funkční prvek mi přijde jako že ne dost. 100 minut spoléhat na opětovné těšení se na znovupřítomnost Godzilly po jeho x-tém zjevení už prostě nestačí. Mrzí mě, že očividná snaha o přesah šla úplně mimo mě - přišla mi poněkud toporná a nastrčená. Je ale hezké, že se Japonci pokusili o víc než obyčejný monster film pro pobavení (na rozdíl od obou amerických verzí). Především skvělé a dodnes plně funkční triky, které hodně předčily moje očekávání, to pak táhnou skoro ke čtyřem hvězdám... ale nedotáhnou. 3 a 1/2 bez jakékoliv "úcty" - s ní bych čtyři hvězdy klidně dal. (18.05.2014)

Incredible, unstoppable titan of terror! Přerostlá radioaktivní ještěrka ve své původní verzi sice není tak vymazlená jako moderní americký remake, ale rozhodně má i dneska svůj půvab. První polovina je o příchodu monstra, druhá o snaze se ho zbavit. Triky, zastaralé nezastaralé, jsou obdivuhodné vzhledem k tomu jakým způsobem vznikly a pořád to ještě přes dnešní dokonalé digitální efekty nepůsobí blbým dojmem. Parádní je také hlavní hudební motiv. Kult Godzilly už sice ztratil velkou část svého lesku, ale jeho odkaz hnedtak nezmizí. Filmy jako tenhle nikdy úplně nezestárnou. (22.01.2008)

Debut klíčový ikony Kaiju filmů je atypicky temný a spíše než sci-fi monster filmem je vyloženě ponurým hororem. To že miniatury v černobílém provedení pod rouškou deště a tmy působí stále až překvapivě realisticky je sice impozantní, ale spíš než o realističnost tu jde o jejich charakter. Ohrnovat nos nad současnými CGI efekty je dnes velmi populární a člověku je mnohdy skoro až líto všech těch grafiků a 3D výtvarníků, kteří jsou často mistři svého oboru. Nelze se však čemu divit, filmy jako tento jsou ukázkovým příkladem toho, že praktické filmové triky a efekty v sobě skrývají nekonečnou porci charismatu. Postavit skutečné modely, správně je nasvítit skutečným světlem, v případě Godzilly je efektivním způsobem skutečně rozdupat a celé to natočit na skutečnou kameru a skutečný film je jednoduše FILMOVÉ umění. A Godzilla z roku 1954 je tohoto umění plná. (09.06.2015)

Stará dobrá černobílá japonská - ta jediná se může honosit razítkem katastrofický film. Pokud si dobře vzpomínám, tak ostatní Godzilly jsou rychlé, akční, méně seriózní. Zde je Godzilla symbolem pro hrůzu jaderné války. To ona byla vyštvána z hlubin oceánu při jaderných testech. Godzilla je varovným prstem pro všechny národy. Mě osobně se moc líbí scénář, zvláště pasáž s vědcem, který vymyslí Ničitele kyslíku. Nejhezčí, i když pochopitelně nejsmutnější, je samotný závěr filmu. (21.08.2007)